CZK/€ 25.355 +0,10%

CZK/$ 24.337 +1,15%

CZK/£ 30.464 +0,17%

CZK/CHF 27.279 +0,12%

Text: Daniel Kuchta

24. 01. 2008

51 komentářů

Portfolia fondů na konci roku mohou vypadat jinak než jindy…

 


 

Na konci roku, který se rychle blíží, můžeme praktik na zkrášlení portfolií podílových fondů odhalit několik. Objevují se pravidelně ke konci kvartálu, když fondy zveřejňují své čtvrtletní reporty a složení portfolia fondů. I když všichni velmi dobře víme, že minulá výkonnost neznamená záruku budoucích výnosů, portfolio složené z atraktivních titulů vypadá lépe a lépe se rovněž prodává.

Zdobení oken – jak to funguje?
Nejčastější metodou, kterou fondy ke zkrášlení svého portfolia využívají, je tzv. window dressing. Portfolio manažeři zde využívají faktu, že aktuální složení portfolia není běžným investorům kdykoli k dispozici.

Na konci čtvrtletí, případně roku pak mohou vyčistit svá portfolia od cenných papírů, které v průběhu sledovaného období nevydělávaly, a naopak nakoupit tituly, kterým se nadprůměrně dařilo. Potenciální investoři pak mají možnost v reportech ocenit manažerovy schopnosti a snadněji přistoupí na koupi dalších podílových listů, protože si myslí, že kvalitní akcie jsou v portfoliu dlouhodobě.

Nebezpečné pro investory může být například to, že právě akcie, které v poslední době zaznamenávaly zajímavé výnosy, mohou být velmi blízko svého zenitu a právě akcie po korekci mohou mít zajímavý růstový potenciál.

V portfoliích fondů se tak mohou objevovat takové tituly, jako je například First Solar, Apple, Coca Cola, Mc Donalds, Intuitive Surgical, Masimo Corporation, Gazprom, Terxtron apod. Záleží samozřejmě na zaměření fondu.

REKLAMA

U fondů investujících do domácích akcií mohou být na konci roku velmi žádané například akcie společnosti ČEZ (ty tam ale většinou skutečně dlouhodobě jsou), Unipetrolu, nebo CME. Určitě se naopak bude každý chtít zbavit akcií Zentivy, nebo Philip Morris.

Nejen akciové fondy se přetvařují
Metodu windoww dressingu však nevyužívají pouze akciové fondy. Nezřídka se stane, že fond peněžního trhu ani zdaleka neinvestuje pouze do konzervativních investičních nástrojů (dluhopisy rozvíjejících se zemí nebo obligace s vysokým výnosem do takového fondu určitě nepatří), například kvůli snaze překonávat výkonnost konkurence. V době zveřejňování výsledků musí portfolio manažer konzervativního fondu prokázat, že dodržuje investiční styl, mění složení portfolia a investoři jsou spokojeni.

Také dluhopisové fondy mohou při svých investicích takovým způsobem "ulítnout" a klienti se pak, v domnění, že investují do konzervativních produktů, nestačí divit, co se to s výkonností a volatilitou jejich fondu děje.

Jen pro doplnění lze podotknout, že pojem window dressing se nepoužívá pouze jako označení zlepšování image u fondů. Je možné ho rovněž vidět v účetnictví některých velkých společností. V souvislosti se zlepšováním jejich image v očích důležitých investorů pak dochází k "vylepšování" zisků společnosti, zakrývání zhoršující se likvidity firmy apod. Skvělým příkladem, jak to nakonec může dopadnout, je společnost Enron, která svým chováním investorům "zabezpečila" skutečně zajímavé ztráty.

REKLAMA

Jak se pumpuje portfolio?
Další metodou, jak mohou zejména velké fondy vylepšovat své statistiky a výkazy, je tzv. portfolio pumping. Manažer záměrně zvyšuje poptávku po některých cenných papírech, které již drží v portfoliu, aby zvýšil jejich cenu. Většinou jde o akcie malých společností, nebo akcie s malými obchodovanými objemy.

Cena akcie se sice krátkodobě skutečně může navýšit a fond tak potvrdí svou dobrou výkonnost z minulosti (nebo si vylepší pošramocenou pověst), investoři však jásat nemohou. Jednak kvůli tomu, že cena téměř určitě po krátkém čase opět klesne a ti, kdo investují do podílových fondů na konci roku (často například penzijní fondy), pak nakupují podílové listy za zbytečně vysokou cenu. A rovněž kvůli zbytečnému zvyšování nákladů fondu, které v konečném důsledku zaplatí právě klienti fondu, což platí jak pro portfolio pumping, tak pro window dressing.

Pokud jde o kontrolu a postihování fondů za využívání nekalých praktik, možnosti regulatorních orgánů jsou bohužel značně omezené a úplné odstranění je prakticky nemožné.

Loading

Vstoupit do diskuze 51 komentářů



Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Mario

    27 prosince, 2007

    V USA se v době hypoteční krize projevil jeden nebezpečný fakt. A sice, že PM používali ke zvýšení výkonnosti portfolia spekulativní akcie i ve vysoce konzervativních fondech. Tím došlo ke znehodnocení úspor klientů. Takové vystřízlivění sice nehrozí u nás v Evropě, ale každý ať raději zváží nákupy ETFs a podobných instrumentů v USA.

    A co se týká fondů u nás, všichni trochu zaspali. Otevírají nemovitostní fondy, ale už teď je zřejmé, že zaspali dobu:). Raději vybírat velmi pečlivě a neskočit na špek pánům ze spořitelny na Reico a spol. Kupte si zde haněnou Zentivu (ale nejen ji) a počkejte si rok dva:).

    Odpovědět

  • Honzajs

    27 prosince, 2007

    Kdyby jen tohle…
    Horší podle mne bylo investice do CDO fondy penežního trhu, keteré v USA musí udržovat cenu 1 podílu na úrovni 1 USD (výnosy se vyplácí)

    Odpovědět

  • richard kučera

    27 prosince, 2007

    Zentiva souhlas Mario! Ještě bych možná přidal Unipetrol.

    Odpovědět

  • Zentiva

    27 prosince, 2007

    Jenom jestli rust ceny akcii Zentivy za poslednich 14 dnu neni prave prikladem vyse fenomenu…

    Odpovědět

  • Mario

    27 prosince, 2007

    Já měl na mysli horizont minimálně 2 roky. nějaký fenomén v tom nehraje roli.

    Odpovědět

  • Michal Kára

    28 prosince, 2007

    Akorat bych tu Zentivu kupoval jen za cast portfolia – jeji problemy jsou realne. V CZ uz asi zadny velky rust nebude, Rumuny musi dokopat aby platili a Turky aby makali a neflakali se 😉

    Plus je zajimave, ze podle vykazu ma Eczibasi nekolikrat vic nehmotneho majetku a goodwillu nez cely zbytek Zentivy. Tak abychom se nedockali toho, ze za pul roku prohlasi „diky slouceni se goodwill zmensil, takze ho cast odepisujeme a proto jsme ve ztrate“.

    Kdyz uz neco, tak bych obratil pozornost k Erste – ta nema zadne problemy, naopak vysledky jsou vyborne a jeji nizka cena je ciste otazkou negativniho sentimentu v sektoru.

    Odpovědět

  • Mario

    28 prosince, 2007

    To je právě problém bankovního sektoru obecně. Unicredito, Allianz, Deutsche Bank, OTP, Erste…
    Všechny mají dobré výsledky, nejsou zasaženy ztrátami mortgages, ale problém spočívá v nechuti investorů o tyto tituly. Myslím si, že těžší bude investory přesvědčit, že se těch titulů bát nemusí. Pokud se jim to podaří, jde o veeeeelmi zajímavé tituly.

    Ještě jedna poznámka: Pokud bych se rozmýšlel, jaký titul pro držení opravdu dlouhodobě, například akcii na 20 let, jeden z hlavních kandidátů by byla – a světe div se – nejvíce zasažená banka. Citigroup! ANO! Existuje pro to celá řada argumentů, na většinu z nich lze přijít snadno:)

    Odpovědět

  • Michal Kára

    28 prosince, 2007

    Pokud vim, tak treba DB mela relativne dost strukturovanych dluhopisu, i kdyz samozrejme ne zdaleka tolik, jako americke banky. Dale tyto banky jsou AFAIK vic zavisle na zapadni Evrope, ktera by mela byt vice zasazena eventualni recesi v US, nez vychodni Evropa, kam se orientuje Erste. Stejne tak myslim, ze jeste zdaleka neni vsemu konec, takze delat nejake moc velke nakupy je predcasne, maximalne opatrny scaling-in (to plati i pro tu City, s tim co jste o ni napsal souhlasim).

    Mimochodem – opravdova hloubka krize je otazkou, do ocenovani CDO nikdo nevidi a vubec bych se nedivil, kdyby treba za pul roku (az investori v panice vyhazi banky z portfolii) vyslo najevo, ze to tak strasne neni a ze ty ztraty jsou ve skutecnosti mensi a drobni investori opet naleteli velkym hochum co spolu mluvi 🙂

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    28 prosince, 2007

    Stavajici situace v bankovnim sektoru primo vybizi k investici. Ovsem radeji bych volil bonus certifikat s velkym odstupem od bariery a bez capu. Sice tak investor prijde o dividendu, ale na horizontu 1-3 let ma pomerne vysokou pravdepodobnost zajimaveho vynosu. Da se najit napr. garantovany min. vynos 10 a vice procent (p.a.), pokud akcie nepoklesne o vice jak 40% pri neomezene participaci na rustu v pomeru 1:1 a mnoho dalsich velmi a velmi atraktivnich vynosove-rizikovych prilezitosti.

    Bankovni sektor je dnes raj pro zajimave investicni prilezitosti. 😉 Riziko je, ale da se do znacne miry eliminovat vhodnou strategii.

    Odpovědět

  • Honzajs

    28 prosince, 2007

    Jim Willie je hodně velký pesimista.
    Před investicí do bankovního sektoru doporučuji přečíst a zamyslet se nad následujícím článkem:

    http://news.goldseek.com/GoldenJackass/1198779132.php

    Mauldina s jeho „Muddle Through“ výhledem bych nazval „středním proudem“
    http://www.frontlinethoughts.com/printarticle.asp?id=mwo110907

    Pokud jste ochoten akceptovat rizika v článcích zmíněná, jsou akcie bank pro Vás.
    Pokud banky, tak opravdu raději přes Bonus certifikáty, ale s opravdu hodně velkým odstupem (desítky procent) od bariéry

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    28 prosince, 2007

    Tak tak, odstup minimalne tech 40% a vic.

    Odpovědět

  • Honzajs

    28 prosince, 2007

    Já měl put opce na banky, zisky jsem realizoval, i když čekám pokračující pokles bank.
    Kapitál jsme přesunul do malých komoditních akcií (s důrazem na stříbro a zlato).

    Odpovědět

  • Honzajs

    28 prosince, 2007

    Bankám nevěřím, i těch 40% může být málo.
    Minimálně bych počkal do léta, jak se situace vyvrbí.

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    29 prosince, 2007

    Jiste, da se predpokladat, ze minimalne v prvni pulce roku bude situace velmi nejista. Ovsem ja osobne neverim, ze by bankovni sektor z aktualnich hodnot poklesl jeste o dalsich 40 a vice procent. Naopak si myslim, ze v cervnu uz muze byt pro zainvestovani prilis pozde. Ale samozrejme ani investice se ctyricetiprocentnim „polstarem“ neni bez rizika.

    Mohu se zeptat, proc jste zvolil male komoditni akcie s durazem na zlato a stribro?

    Hezky den

    Odpovědět

  • Honzajs

    29 prosince, 2007

    Stejně jako podnikatelé se já snažím najít místo / sektor akciového trhu, kde budu mít co nejmenší konkurenci (rozumějte objem peněz sledující stejný trh a provádějící stejný druh analýz jako já vztažený k rozmanitosti a velikosti trhu).

    Drahé kovy (a i jiné komodity) se pohybují v dlouhodobých (15-20 let) sekulárních cyklech. Takže nyní jsem časově tak cca v půlce, co se týče zhodnocení, to „nejlepší“ teprve přijde. Chci si dodělat ještě analýzy pár zajímavých komoditních akcií

    Ale pravá mánie vypukne v okamžiku, kdy třeba MF DNES bude mít na první stránce vždy cenu zlata / ropy a zprávy o novém rekordu, každá investiční společnost bude muset mít fond zaměřený na malé komoditní akcie… Těžaři budou muži roku u Timesů apod. To bude podobné stavu technologických akcií v létě 1999. Takže pak nastane čas pomalého opouštění komoditních pozic.

    Do té doby máme ještě pár let čas.

    Cykly investování do něčeho lze rozdělit do 3 fází.

    1 fáze:
    Obor je ještě v útlumu, pomalu nakupují „blázni“ insideři budují pozice. Široká veřejnost ani netuší.

    2. fáze
    Začínají kupovat sofistikovanější investoři, veřejnost možná zaregistruje růst ceny třeba zlata, ale ignoruje to a nevidí v tom investiční příležitost.

    3 fáze
    Veřejnost začíná pomalu více sledovat, začíná opatrně nakupovat. Jak cena roste, široká veřejnost se zapojuje v čím dál větší míře a na závěr pak vše vrcholí mánií a následným krachem. Největší pohyby cen jsou tak obvykle ve 3. fázi.

    Co se týče komodit, jsme podle mne někde na rozhraní 2. a 3. fáze, spíše v končící 2. fázi. Spousta lidí netuší, jaké je cena zlata, stříbra…

    A teď ke konkrétním akciím:

    Provádím odhady budoucích tržeb / zisků spolu s citlivostní analýzou na ceny komodit, emise dalších akcií na financování výstavby infrastruktury, změny provozních či kapitálových nákladů…

    Velkou moji konkurenční výhodou při investování do malých komoditních akcií je to, že:

    a) Investoři stále ještě ve větší neobjevili komodity (ač rostou, nové fondy nijak masivně nevznikají…)

    b) Snad až 99% investorů považuje malé komoditní akcie za hazard. Když už investují směrem do komodit, koupí si raději XOM, BHP…

    c) Velké množství ze zbylého (možná ještě nadsazeného) 1% investorů se často se řídí pouze objemem suroviny na akcii, což je podle mne silně zavádějící ukazatel. Navíc, tento ukazatel jako téměř jediné kritérium používá drtivá většina investičních zpravodajů, co se mi dostala zatím do ruky.

    d) Proč se investoři nesnaží odhadnout budoucí EPS či cash flow? Protože je buď nenapadne postupovat tímto směrem (když jim placené zpravodaje předkládají jinou metodiku) nebo nevědí, kde snadno a přehledně získat potřebná data.

    e) Dost lidí zajímajících se o malé komoditní akcie neumí nakoupit akcie, pokud se obchodují pouze v Kanadě nebo Austrálii a nemají americkou kotaci. Dost Američanů má stále blok kupovat emise mimo USA. Můj broker (Interactive Brokers) to umí. 🙂

    P.S.
    Kdo nechce opstupovat „průzkumná rizika“, nabízí se dodavatelé „zbraní“, tedy soplečnosti poskytujíxcí služby jiným těžařským firmám – třeba pronájem vrtných souprav, pronájem vlastního patentovaného zařízení pro letecký průzkum potenciálních ložisek…

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    29 prosince, 2007

    Ok, tomu bych rozumel. Zkusim se ale zeptat jinak. Z ceho usuzujete, ze jsme na rozhrani druhe a treti faze?

  • Honzajs

    29 prosince, 2007

    Je to subjektivní hodnocení.

    Ve 3. fázi ještě nejsme, to by se o zlatě a stříbře psalo řádově víc, nové fondy s tímto zaměřením by vznikaly jako houby po dešti.

    Takže zbývají fáze 1 a 2. Obor již není v útlumu, což potvrzuje vysoký nárůst výdajů na průzkum nových ložisek, silná poptávka po těžařských strojích se schopnými osádkami.

    Zbývá fáze 2. Teď jde o to, kde v ní jsme.
    Přeci jenom býčí trh už trvá nějakou dobu, stále více investorů se zajímá o investice tímto směrem, na webu vznikají specializované stránky, narůstá investiční poptávka (viz. vznikající ETFka), stále častěji narážím na doporučení na malé /střední komoditní akcie, někteří investoři již kumulují pozice docela dlouhou dobu, začínají vycházet první knihy o investicích do komodit (doporučuji Hot Commodities od Rogerese).
    Podle mne jsme na konci druhé fáze.

  • Jan Traxler

    29 prosince, 2007

    Tak jeste jeden dotaz, z ceho usuzujete, ze se komoditni akcie musi vzdy pohybovat ve trifazovem cyklu? Co kdyz ta treti faze vubec nenastane, respektive ne takovym zpusobem, jakym ocekavate? Co kdyz zadna manie nevznikne, ceny nebudou hnany nahoru jako u internetovych akcii?

    Osobne si myslim, ze komoditni akcie ceka kratkodobe (behem obdobi tak pul roku) spise korekce, na horizontu cca 1-3 roky zde vidim pomerne zajimavy potencial (jak rikate, ta treti faze, ale zase neocekavam nejaky extremni rust) a pak by mohla prijit na radu sjezdovka. 😉

  • Honzajs

    29 prosince, 2007

    Podobný 3-fázový cyklus není jen vlastnost komoditních akcií. Podle mne se jedná o obecnou vlastnost trhů. Podobné najdeme u nemovitostí USA (vrchol nedávno), technologických akcií (vrchol 2000), japonských akcí (vrchol 1989), předchozí komoditní boom (vrchol 1980)… prakticky všude.

    Korekce je možná, moje pozice jsou dlouhodobější.
    Po třetí fázi sjezdovka následovat bude, v tom s Vámi souhlasím. Čím prudší třetí fáze, tím prudší sjezdovka. To také u komentáře k třetí fázi píši – viz můj dnešní příspěvek z 13:35:22

    Jaký bude skutečný průběh třetí fáze, ukáže až čas.

    P.S.
    Jsem rád, že se mnou v tomto směru moc lidí souhlasí. Kdyby ano, třetí fáze by byla v plném, proudu.

    P.P.S.
    Co se týče cyklů akciových trhů, vřele doporučuji následující knihu: http://www.amazon.com/Unexpected-Returns-Understanding-Secular-Market/dp/1879384620/ref=pd_bbs_sr_1?ie=UTF8&s=books&qid=1198952959&sr=1-1

  • Honzajs

    29 prosince, 2007

    Píši: „Jsem rád, že se mnou v tomto směru moc lidí souhlasí. Kdyby ano, třetí fáze by byla v plném, proudu.“

    Má být NESOUHLASÍ, omlouvám se

  • Honzajs

    29 prosince, 2007

    Ještě trocha historie:

    V průběhu 19. a 20. století docházelo k cyklickým změnám poměru hodnoty DJIA v bodech k ceně zlata v USD. Současný poměr je cca 17:1, přičemž maximální poměr býval až 50 :1 a dno poměru se nacházelo vždy pod 2:1.

    Podle této teorie se nacházíme ve ve fázi klesání tohoto poměru. K dosažení hodnoty 2:1 či menší dojde podle mne během druhého desetiletí 21. století. NA jaké úrovni k tomu dojde bude záviset na míře inflace v USA.

    Názorný graf je k dispozici zde:

    http://www.ezimages.net/upload/DRISUBS/12-28-07%20Petrov%20Dow%20gold%20chart.png

  • Jan Traxler

    30 prosince, 2007

    Ten pomer DJIA ku zlatu je zajimavy, dekuji za odkaz. Da se v dlouhodobem horizontu skutecne ocekavat pokles teto „veliciny“, souhlasim.
    Do jake miry vsak dojde k rustu komoditnich akcii, v tomto smeru jsem skeptictejsi. Ale nahlodal jste ve mne cervicka, takze se na toto tema vice zamyslim.

    Dekuji a preji hezky den.

  • Honzajs

    30 prosince, 2007

    Na závěr přidávám odkaz na ještě jeden graf. Je na něm názorně vidět rotace sektorů za posledních 30 let. Nyní je podle mne na řadě pokles podílu finančního sektoru.

    http://www.kitcocasey.com/kkcImages/1194558726-bigMarkCapSP.jpg

    Hezký den

  • ricmund

    30 prosince, 2007

    Zdarec Honzajs 😉 . Víš, že já s Tebou souhlasim, ale nemyslíš, že po takovém propadu opravdu může jít finanční sektor brzo nahoru. Jde o to, že jsou to většinou velmi, velmi kvalitní akcie a nyní velmi, velmi levné! Nehledě k tomu, že může nastat varianta kterou psal někdo na začátku myslim to, že po půl roce banky najednou zjistí, že zas takové ztáty neutrpěly.?

  • Honzajs

    30 prosince, 2007

    Nazdárek 🙂

    Možné to samozřejmě je. Já ale zastávám názor, že k tomu nedoje, že problémy bank se naopak ještě zvětší a rozšíří i mimo sektor subprime hypoték do sektoru prime hypoték, o derivátech nemluvě…

    Podle mne má J. Willie z velké části pravdu
    http://news.goldseek.com/GoldenJackass/1198779132.php

    PROČ HO ZASTÁVÁM:

    Ať už jste si toho vědomi či ne, vaše peníze pravděpodobně přicházejí do styku s deriváty. Velké společnosti je používají, zajištěné fondy jsou na nich postaveny, banky je používají. Ale jenom pár lidí jim skutečně v plné šíři rozumí (já si tento nárok nečiním). Díky počítačům jsou totiž konstruovány více a více komplexní modely.

    Derivátové obchody jsou klasickým příkladem hry s nulovým součtem, tedy situace, kdy to, co jedna strana vydělá, druhá musí prodělat. Také se o nich tvrdí, že zmenšují riziko. Globálně vzato to podle mne není pravda. Pokud se někdo rizika zbavuje, někdo jiný ho musí na sebe (za úplatu) převzít. Deriváty tedy spíše převádějí riziko ZA ÚPLATU na jiné osoby.

    Celkový objem derivátů se ve světě odhaduje na více než 400 biliónů USD, tedy cca řádově více, než je globální roční GDP. Velké množství derivátů je v portfoliích bank (nejvíce u JP Morgan, Bank od America či Citigroup) a hedge fondů.

    Tyto deriváty či jiná nelikvidní aktiva (třeba CDO) jsou často oceňování stylem „priced to model“, což je podle mého další zárodek potenciálních velkých problémů. To je podobné, jako slavné drahé kameny v zástavách českých bank počátkem 90. let minulého století. Jde o velmi komplikované modely. Nedávno zabralo ocenění derivátového portfolia společnosti Fannie Mae téměř celý rok.

    Proto jsou banky a ostatní finanční instituce nyní nově nuceny členit své pozice do 3 skupin podle toho, jak je oceňují: zda mají finanční instrumenty stanovenu cenu na veřejném trhu (Level 1), zda mají cenu stanovenu s protistranou (Level 2) či zda dokonce žádná objektivní tržní cena neexistuje a instrumenty jsou oceněny jenom interním modelem banky (Level 3). Pro opravdové zájemce: jde o FAS 157.

    Některé banky (např. Goldman Sachs či Citibank) mají v cenných papírech oceněných pouze vlastním modelem bez jakékoliv skutečné tržní ceny (Level 3) větší nmožaství prostředků, než je jejich vlastní kapitál!! Tomu neříkám bezpečná banka.

    Dalším problémem bank je také skutečnost, že BANKY MOHOU REÁLNĚ TRATIT I NA PAPÍROVĚ ZISKOVÝCH POZICÍCH. To je možné proto, že pouze cca 1/10 jejich derivátových pozic jsou kontrakty obchodovatelné na burzách. Zbylých 90% jsou kontrakty uzavřené přímo s jiným subjektem a jejich plnění je tak závislé na solventnosti protistrany. Jestliže z důvodů špatných investic zkrachuje protistrana, banka nemá jak realizovat své zisky a utrpí reálnou ztrátu, i když dosud vykazovala papírový zisk (t.j. stála na správné straně spekulace).

    !!!!
    Ke dnu tak paradoxně může být i banka, která investovala správně, ale její protistranou byli ti, co investovali velmi špatně (ztrátové kontrakty výrazně převyšovaly ty ziskové)
    !!!!

    Podle mne budou postupně vypadávat z bank či jiných finančních institucí jeden kostlivec za druhým.

    Pokud i přes výše uvedené chce někdo investovat do bankovních akcií doporučuji u bank důsledně porovnávat výsledovku a cash flow, může to mnohé napovědět – jejich nesoulad by znamenal varovný signál, že zisky mohou být jen na papíře díky kouzlům s oceňováním těchto černých skřínek a nebude z čeho vyplácet dividendy, nebo si na jejich výplatu bude banka muset dokonce půjčit.

    Neodpustím si ještě jednu poznámku:
    Často se v tisku objevují následující zprávy: Fed napumpoval do ekonomiky X miliard dolarů. Za poslední 2-3 měsíce to už bylo celkem XY miliard.

    Bacha na ně, neříkají celou pravdu. Fed (a ECB) používají REPO operace, tedy půjčky s různou dobou splatnosti, které jsou banky povinny splatit. O tyto splátky je pak třeba snížit uváděnou částku a teprve nesplacený ROZDÍL je to, co centrální banky skutečně napumpovaly do ekonomiky.

    Poslední příklad:
    Fed oznámil, že v předvánočním týdnu pustí do ekonomky dalších 40 miliard USD. ALE, v tomto týdnu je splatných 39 miliard minulých operací, takže reálně Fed pouští do ekonomiky jen 1 miliardu. Nic moc.

    Takže bacha na velké částky v novinách, vše je třeba ověřovat

    Fed + ECB + další CB budou mít starostí až nad hlavu.

    Výsledek:
    Bankovním akciím nevěřím
    Je to další důvod (mimo komoditního býčího trhu) proč je podle mne ZLATO + STŘÍBRO STRONG BUY.

  • Anonym

    30 prosince, 2007

    Ještě doplněk:

    V poslední době narážím na informace (mimo jiné o tom psal i Wall Street Journal), že banky uzavírají obchody s hedge fondy a vyvádějí ze svých rozvah riziková aktiva. Hedge fondy ale mají možnost je zase po určité době (nejčastěji po roce) vrátit zpět. Na mne to působí tak, že banky se snaží odsunout ztráty v čase v naději, že za rok bude jiná situace a ztráty pak nebudou již tak vysoké.

    Cílem těchto operací je podle mne snaha o řízení kvartálních výsledků, aby měly banky možnost vykázat zisky a tvrdit, že jsou z nejhoršího venku. Pokud se dostaví pozitivní výsledky, tipuji, že to bude jenom dočasné a za 3-4 kvartály se ztráty opět objeví. Pokud by tedy došlo k růstu bankovních akcií, doporučuji využít případné rally k vyklizení bankovních pozic.

    Objevují se problémy se reailizací zástav:
    http://financialsense.com/editorials/engdahl/2007/1124.html

    Pokud banky nebudou schopny dosáhnout na zástavy v případě problémů klientů se splácením, hrozí následující:

    a) pokles zisku spojený s výrazně vyšší potřebou tvorby opravných položek
    b) v případě ztrát pak pokles vlastního kapitálu banky
    b1) ztráty budou relativně malé, pak to budou „jen“ ztráty bank a investorů
    b2) ztrát budou velké, vlastní kapitál klesne pod limit požadovaný centrálními bankami. Potom nastane rachot – buď navyšování kapitálu emisemi dalších akcií a s tím spojené ředění stávající akcionářů a pokles bankovních akcií – ještě ta mírnější varianta.
    Pokud by však investoři nebyli ochotni upsat další akcie, banky by musely snížit svá aktiva – přestat poskytovat půjčky, žádat splacení kde to jen jde… Tento poslední scénář je černou můrou centrálních bank.

    Řekl bych, že právníci bank mají teď o zábavu postaráno.

    Obávám se, že varianta b2) nastává, vždyť velké banky získávají kapitál od Sovereign Wealth Funds za ne moc výhodných podmínek.

  • Honzajs

    30 prosince, 2007

    Vypadl mi podpis. To byl já, Honzajs

  • ricmund

    31 prosince, 2007

    Jako vždy od Tebe…maso 🙂 no nic koupim nějaké dluhopisy ;). Zlato si pamatuji, že bylo několik velmi dlouhých let dost špatná investice až ted v poslední době šlo razantně nahoru, je to možná i ten důvod, který popisuješ u bank. Můžou být velký hráči, kteří tuší nějakou velkou nekalost a proto převádějí prostředky do zlata a až to z té skríně začne padat ..

  • Honzajs

    31 prosince, 2007

    SOUČASNÉ EPICENTRUM PROBLÉMŮ

    Podle mne je třeba bedlivě sledovat dění kolem firem ACA Capital, Ambac a MBIA. Jejich rating je stále AAA, ale ratingové agentury před Vánoci dali negativní výhled. Rating ACA capital byl nedávno skokově změněn z AAA na CCC. Pokud by k podobnému kroku došli i v případě těchto firem, bankovnímu sektoru jako celku hrozí ztráty v řádu 200 MILIARD USD.

    Výše zmíněné firmy totiž pojišťují bankám a jiným investorům jejich derivátové pozice. Banky jsou také významnými jejich vlastníky.

    Proto jsou výše jmenované firmy horkým kandidátem na velkou záchrannou operaci Fedu a dalších velkých bank. Jinak má bankovná sektor takové problémy…

  • Michal Kára

    31 prosince, 2007

    Pokud derivatum nerozumite, tak u toho zustante a nevyvozujte z toho zadne obecne zavery o derivatech 😉 CDO jsou opravdu dost extremni pripad.

    Osobne bych vychazel z toho, ze FED proste udela vse co muze proto, aby se velke banky polozily.

  • Honzajs

    31 prosince, 2007

    V čem konkrétně se mýlím?
    Předem díky za opravu (a myslím to upřímně, bez jakékoliv ironie).

  • Michal Kára

    31 prosince, 2007

    Ja z toho textu citim zobecneni: „S CDO jsou problemy“ + „CDO jsou derivaty“ => „Se vsemi derivaty jsou problemy“, pak pridame „Derivaty jsou siroce pouzivane“ => „Cely system jde do kytek“.

    Zajistene fondy jsou sice konstruovane pomoci derivatu, ale pokud vim, tak je to tak, ze je tam debetni opcni bull spread (ze ktereho vychazi omezeni vynosu) a jeho naklady jsou zaplaceny vynosem dluhopisove slozky. To je sice derivatova konstrukce, ale s CDO nema vubec nic spolecneho.

    A dal veta „Tyto deriváty či jiná nelikvidní aktiva…“ implikuje ze derivaty jsou nelikvidni coz tez neni (obecne) pravda, opce jsou derivaty a jsou slusne likvidni (jak na ktere podkladove aktivum, samozrejme).

  • Honzajs

    31 prosince, 2007

    Díky za komentáře

    Ad 1)
    Já si opravdu myslím, že problémy budou nejen s CDO, že se problém rozšíří z i dál. Půjde zejména o OTC deriváty, kde je riziko protistrany.

    Ad 2)
    To jsem dával jenom jako příklad, aby si lidé nemysleli, že když nespekulují na burze, že se derivátům vyhnou. Naopak, že s nimi přicházejí do styku i když to sami často ani netuší. Dopad krize na tyto deriváty bude opravdu mizivý bez vztahu k CDO. Souhlasím.

    Ad 3)
    Mně šlo o skupinu derivátů a dalších aktiv z Level 3 oceňované modelem (specifikováni v následujícím odstavci). Ty skutečně nejsou likvidní. Možná to nebylo šťastně naformulováno, že je to možno chápat šíře.

  • zinfo

    1 ledna, 2008

    Obchod a zvlášť ten bankovní je založen na důvěře. Pokud se důvěry ve schopnost protistrany plnit své závazky nedostává, přestává se obchodovat. Jak jsme byli svědky, tak pokud se zvednou mosty a přestane se obchodovat, nedoplatí na to jen subjekty, které jsou v problémech, ale i ty, které jsou na závislí na obchodování s ostatními. Každá banka, která si sama nepokryje vlastní půjčky vklady od svých klientů je v problémech a do dalších se dostanou ty, které se ocitnou uprostřed runu na banky. Možná je to to, co měl také na mysli Honzajs, každopádně zde takové riziko je a zvyšuje se s každým náznakem nárůstu neschopnosti splácet úvěr.

  • mircof

    30 prosince, 2007

    Páni, veľmi zaujimavá konverzácia, ďakujem – vždy si veľmi rád prečítam príspevky Vás oboch. Na základe informácii, získaných ešte v júni, resp. júli t.r. /06-07/2007 – ak by náhodou bola nejaká jazyková bariéra :o))/, zahrnul som do svojho investičného portfólia práve fond /pozn. z 95% sa zaujímam iba o fondy, skúšal som už samozrejme aj nejaké akcie a ETF/, ktorý investuje do komodít, ide o Pioneer EUR Commodities, tento fond bohužiaľ, nemá povolenie na distribúciu v ČR /na SK áno/ – práve pre tie informácie, ktoré už vyššie uvádzal Honzajs – čiže komoditný trh by sa mal nachádzať niekde v strede svojho rastového obdobia, resp. najkratšia rastová seansa trvala približne 15 rokov a jeho korelácia s akciovým trhom je podstatne nižšia v porovnaní s inými sektormi. Ten posledný graf je skvelý, ďakujem ešte raz. Príjemný Silvester a v novom roku veľa investorských úspechov želám.

  • Mario

    28 prosince, 2007

    Ano, Zentivu samozřejmě jen za část portfolia, nicméně by v něm neměla chybět

    Odpovědět

  • Michal Kára

    28 prosince, 2007

    Jestli jsem to pochopil, tak je to kvuli tomu, aby mohli rikat „sice jsme vam v lonskem roce prodelali penize, ale koukejte, jake mame pekne spolecnosti v portfoliu, jak pekne stoupaly“? A na to jim fakt nekdo skoci???

    Odpovědět

  • Honzajs

    28 prosince, 2007

    Je to klasický „Window Dressing“ běžný všude ve světě.
    Kdyby na to lidé neskákali, proč by se namáhali (tedy kromě prodeje ztrátových pozic z daňových důvodů).
    Komentář portfolio manažera pak bude ve smyslu: minulý rok nebyl sice extra, ale podívejte na naše portfolio teď, jací jsme chlapíci. Prodávat naše podíly by byl tedy naprostý nesmysl…

    Odpovědět

  • Michal Kára

    28 prosince, 2007

    V tom pripade dobre investorum tak, evidentne nejsou stejne zpusobili mit penize 😀

    Odpovědět

  • Martin Stepnicka

    28 prosince, 2007

    … jeste zapominate na to, ze nejsou jen investori, kteri uz do toho fondu investovali. Jsou i ti, kteri investovali jinam, nejsou plne spokojeni a chteji vice ci mene prebudovat sve portfolio. … „Aha, ten muj fond letos nic moc, drzel Erste a Zentivu a pritom tenhle fond sice taky nema uzasny vysledky, ale drzi se CEZu a CME, no to bych byl jeliman, kdybych to tam neprestehoval“.

    Jo, lidi skoci na vsechno mozne. Nejhorsi je, ze si mysli, ze tomu rozumi. Pro takove je lepsi mit zodpovedneho radce ci poradce, ktery jim nakpoupi certifikaty na cele trhy a komodity a zakaze jim na to kazdou chvilku koukat, aby nepanikarili a nezmatkovali.

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    28 prosince, 2007

    No, s temi komoditami bych byl opatrny a kupovat „cele trhy“ brzy take prestane byt vynosne. Obecne je to dobre doporuceni. Ale zrovna dnes (a v horizontu nejblizsich let) bych se ho radeji nedrzel.

    Odpovědět

  • Vít Kalvoda

    30 prosince, 2007

    Na stránkách t-a-n-k.cz byly upraveny TANKy a pridany PER pro zkoumane produkty.

    Odpovědět

  • LifeFinance

    31 prosince, 2007

    Kde bych našel výkonnost MSCI indexů? Jde mi o srovnání s fondy využívající tyto indexy jako benchmark.

    Díky

    Odpovědět

  • Honzajs

    31 prosince, 2007

    například zde:
    http://news.morningstar.com/index/indexReturn.html

    Odpovědět

  • LifeFinance

    31 prosince, 2007

    Tu stránku znám, ale nejsou tam všechny indexy MSCI. Hledám například MSCI 10/40 World Energy Index.

    Odpovědět

  • Honzajs

    31 prosince, 2007

    Tak potom zde:
    http://www.mscibarra.com/products/indices/

    Tam už by mělo být vše, jinak nevím

    Odpovědět

  • Mario

    31 prosince, 2007

    Pánové Honzajsi a Traxlere, zajímavá diskuse.
    Já si myslím, že může mnoho napovědět období leden/únor, kdy budou firmy reportovat celoroční výsledky (až na výjimky, které mají firemní rok koncem září).
    Tam se totiž projeví jak se s tím většina firem během půlroku poprala a zda je vidět zlepšení. Pokud velké banky budou ukazovat další kostlivce, jsem zvědav na Bernankeho, jak se k tomu postaví. Totiž další snižování úrokových sazeb nepřipadá v úvahu, snižování by byla pro akcie pohroma. A inflace se může stát časovanou bombou.
    Když si vezmete, kolik hotovosti centrální banky nalily do trhu, a prakticky se nic nestalo… (ty banky si to prostě nechaly na strýčka Příhodu).
    Poslední půlrok táhly nahoru indexy hlavně utility, telekomy a některé farmacie (Bayer). Pokud táhnout přestanou, můžeme se dočkat pořádé jízdy dolů. Ony totiž indexy zatím nijak závratně netrpěly.
    Takže sumasumárum: únor=měsíc pravdy:)

    Odpovědět

  • Honzajs

    31 prosince, 2007

    Často se v tisku objevují následující zprávy: Fed napumpoval do ekonomiky X miliard dolarů. Za poslední 2-3 měsíce to už bylo celkem XY miliard.

    Jak píši níže – s tím pumpováním penez do ekonomik syto není tak horké.

    Fed (a ECB) používají REPO operace, tedy půjčky s různou dobou splatnosti, které jsou banky povinny splatit. O tyto splátky je pak třeba snížit uváděnou částku a teprve nesplacený ROZDÍL je to, co centrální banky skutečně napumpovaly do ekonomiky.

    Poslední příklad:
    Fed oznámil, že v předvánočním týdnu pustí do ekonomky dalších 40 miliard USD. ALE, v tom samém týdnu bylo splatných 39 miliard minulých operací, takže reálně Fed pouští do ekonomiky jen 1 miliardu. Nic moc.

    Takže bacha na velké částky v novinách, vše je třeba ověřovat

    Pěkný graf zde:
    http://bp2.blogger.com/_1V7wnZxPqok/R2YU8CBCZ2I/AAAAAAAAHtg/b8HXw906m8M/s400/fed+repos+outstanding.gif

    Poslední pálka ze strany ECB ve výši 500 mld USD ale podle svědčí o obrovském rozsahu problémů a o snaze získat čas. Ale i v tomto případě jde o REPO operaci, tedy o půjčku splatnou počátkem ledna 2008. Takže opět, žádný výrazný přírůstek peněz v ekonomice, pokud tedy tento objem nebude poté rolován dále.

    Jinak co se týče termínu rozhodnutí, posunul výrazně hlouběji do příštího roku – alespoň do léta – nejde totiž jenom o to, o kolik banky zatím přišly (to bude známo do února, jak tvrdíte), ale i jestli se krize nerozšíří i na prime hypotéky či jak se projeví zvyšující se delikvence u splátek za kredity, které dosud nahrazovaly zmenšenou dostupnost hypoték jako prostředků získávání peněz (a to se pozná až později)

    Odpovědět

  • Mario

    31 prosince, 2007

    Můžete mi prosím dát soukromý mail? Rád bych si s Vámi vyměnil pár mailů:).
    Pokud ho zde nechcete zveřejňovat, napište prosím na mario.praha@seznam.cz
    Díky!

    Odpovědět

  • Honzajs

    31 prosince, 2007

    Můj email:

    honzajs119@gmail.com

    Odpovědět

  • ricmund

    2 ledna, 2008

    Proč by mělo být další snižování úrokových sazeb pro akcie pohromou?? To je myšleno s tou následujicí větou o inflaci? Pak bych to pochopil.

    Odpovědět