Daňové přiznání se v letošním roce týká mnohem více lidí než dříve. Důvodem je především „solidární daň“. Tu zaplatili všichni, kteří alespoň v jednom měsíci překročili hrubý příjem ve výši 103 536 Kč. A všichni tito lidé musí podat daňové přiznání sami, nemohli nechat zaměstnavatele provést vyúčtování daně.
Došlo-li k překročení příjmu a zaplacení solidární daně, může dojít po vyplnění daňového přiznání k jejímu vrácení. Nicméně povinnosti podat růžový formulář finančnímu úřadu se daňový poplatník nevyhne.
„Do hrubého příjmu se započítávají také jednorázové odstupné, bonusy nebo náhrady za čerpanou dovolenou,“ upřesňuje Blanka Štarmanová, daňová poradkyně společnosti TaxVision. Pokud zaměstnanec novou povinnost nesplní, hrozí mu sankce za nepodání daňového přiznání.
„Obáváme, že mnoho pracovníků svoji zákonnou povinnost nesplní,“ upozornila Blanka Štarmanová a dodala: „Těmto poplatníkům hrozí sankce v podobě pokuty za nepodané přiznání. Zde je třeba upozornit, že tato pokuta se platí, přesto že poplatníkovi vznikl daňový přeplatek.“
Sankce za nepodání daňového přiznání činí 0,05 % ze stanovené daňové povinnosti. V současnosti je ještě stanovena minimální částka „pokuty“ ve výši 500 Kč, která ale bude od příštího roku zrušena a naopak nahrazena benevolencí, že v případě sankce nižší než 200 Kč ji nebude finanční úřad vymáhat. Zároveň je stanovena maximální výše na úrovni 5 % z částky, resp. 300 tis. Kč.
REKLAMA
Maximální výše sankce za nepodání daňového přiznání se ale netýká sankčního úroku z prodlení zaplacení daní či daňového nedoplatku. Ten je stanoven ve výši repo sazby ČNB platné první den kalendářního čtvrtletí, zvýšené o 14 procentních bodů – aktuálně tedy 14,05 % ročně. Sankci může finanční úřad účtovat pouze za 5 let prodlení.
Zaměstnanci, kteří měli v průběhu loňského roku pouze jedno zaměstnání najednou (nepracovali v jednu dobu pro více zaměstnavatelů) a kterým vznikla povinnost daňové přiznání podat na základě „solidární daně“, pravděpodobně nedoplatek daně mít nebudou, ale naopak jim finanční úřad bude pravděpodobně část zaplacené daně vracet.
Druhá novinka se týká podnikatelů, kteří vstoupili do 2. pilíře penzijního systému. Zatímco zaměstnanci – účastníci důchodového spoření měly zvýšené odvody do penzijního fondu již v průběhu roku, podnikatelé si mohli zvolit zálohy dobrovolně. Nyní nastává čas jejich zúčtování. K tomu má sloužit „pojistné přiznání“.
„OSVČ, které vstoupily do II. pilíře, odvedou na důchodovém spoření 5 % z vyměřovacího základu a na pojistném na sociální zabezpečení 26,2 % z vyměřovacího základu. OSVČ, které do II. pilíře nevstoupily, zaplatí na pojistném na sociální zabezpečení 29,2 % z vyměřovacího základu,“ vysvětlila Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
REKLAMA
Zrádné je, že zatímco Přehled o příjmech a výdajích za rok 2013 pro Českou správu sociálního zabezpečení, na základě něhož dochází k vyúčtování záloh sociálního pojištění, jehož součástí je i důchodové pojištění, může podnikatel podat do 2. 5. 2014, Pojistné přiznání musí podat o měsíc dříve, tedy do 1. 4. 2014 – společně s daňovým přiznáním. Lhůty lze prodloužit využitím služeb daňového poradce[1]. V takovém případě je třeba pojistné a daňové přiznání podat do 1. 7. 2014 a přehled do 1. 8. 2014. A aby toho nebylo málo, ve stejné lhůtě jako přehled pro ČSSZ musí podnikatel podat i přehled pro zdravotní pojišťovnu.
[1] Při využití služeb daňového poradce musí daňový poplatník o této skutečnosti v původních termínech příslušné instituce informovat.
