Přežije provizní poradenství díky samoregulaci?
Regulace provizního prodeje pojištění v některých evropských zemích dosahuje hrůzných rozměrů, z nichž mnohým finančním poradcům a pojišťovnám tuhne krev v žilách. Na odborné konferenci pořádané časopisem Profi PF je představil Karel Veselý, ředitel pojistných a aktuárských projektu v Deloitte, který dříve působil jako ředitel pojišťovny Aviva.
V roce 2013 byly ve Spojeném království zcela zakázány provize u všech finančních produktů krom rizikového životního pojištění a hypoték. Zprostředkovatelé musejí u všech pojistných produktů, které zahrnují spoření, informovat o ukazateli celkové nákladovosti RiY (Reduction in Yield – snížení výnosu, stejný indikátor jako aTANK).
Provizní prodej životního pojištění je dnes zakázán také v Holandsku, kde je v návaznosti na tlak sdružení investorů a tzv. Woekerpolisaffaire povinně sdělován stejný ukazatel nákladovosti. Nese jméno dosavadního finančního ombudsmana – Wabeke. Je zastropován na 3,5 %, u garantovaných produktů na 4,5 % (u produktů prodávaných v ČR se honota aTANK pohybuje obvykle v rozmezí 4 – 12 %).
V Německu byl průběh regulace o něco pozitivnější: pojišťovny si připravily samoregulaci, kterou v létě tohoto roku zavedené reformační zákony přejaly. Snad proto zůstala možnost provizního prodeje nedotknuta. I zde se ale používá ukazatel RiY.
Povinnost sdělovat ukazatel RiY byla zavedena také v Maďarsku. Tam ale působí čistě na principu samoregulace a nedošlo tedy k žádným radikálním regulacím. Pokud se přípravy regulace chopí trh (tedy pojišťovny), mají podle Karla Veselého poměrně vysokou možnost ovlivnit výsledek.
REKLAMA
Petr Fejtek, šéfredaktor časopisu Profi Poradenství & Finance, je přesvědčen, že u nás pojišťovny naštěstí nespí. Výkonný ředitel České asociace pojišťoven Tomáš Síkora v Bruselu již domlouvá, jak by měla vypadat samoregulace, aby trh nebyl příliš zasažen připravovanou směrnicí IMD2 (Insurance Mediation Directive – směrnice o zprostředkování pojištění), která byla nově přejmenována na I.D.D. (Isurance Distribution Directive – směrnice o distribuci pojištění) a která se podobně jako náš zákon č. 38/2004 připravuje již asi pátým rokem.
Martin Podávka, ředitel vývoje produktů Allianz pojišťovny, je jedním z významných autorů samoregulačních opatření, která nedávno veřejnosti představila ČAP. Opatření, která mají pojišťovny implementovat od 1. 1. 2015, se týkají rozšíření informací, která zákazník dostane před podpisem smlouvy o životním pojištění. Podle těchto opatření by se klient měl „nově“ dozvědět např. na jaká rizika je pojištěn, o rizicích souvisejících s investováním a na co by se ještě mohl pojistit.
Klient by měl také dostat modelaci vývoje pojištění. Podle Martina Podávky se má jednat o standardizovanou modelaci zahrnující veškeré náklady kromě TER a manažerských poplatků. Výhodou je, že vedle očekávaných pozitivních zhodnocení ve fondech by měl zákazník povinně dostat také modelaci vývoje odbytného při nulovém zhodnocení trhu.
Tento infolist by se měl důsledně podepisovat a měl by sloužit jako ochrana pro finančního poradce a pojišťoven před budoucími stížnostmi klientů, které již dnes musí často řešit Finanční arbitr.
REKLAMA
V případě, že klient nebyl informován o poplatcích, hrozí neplatnost smlouvy od počátku. Proto je především v zájmu každé pojišťovny, ji zastupující zprostředkovatelské firmy i pojišťovacích zprostředkovatelů, aby klient takovou modelaci podepsal. Pojišťovny budou smlouvy se zprostředkovateli upravovat tak, aby měli povinnost zajistit podpis takového infolistu. A aby měly pojišťovny jistotu, že klient infolist dostal, budou tyto předsmluvní informace zasílat klientům také po sjednání smlouvy.
Součástí předsmluvních infolistů by měl být také ukazatel SUN. Ten má podle Podávky mnoho výhod oproti celoevropsky používanému ukazateli RiY. Ten totiž informuje o celkové nákladovosti produktu, což je prý těžko interpretovatelné, ale především se často používá ke klamání spotřebitele, při optickém zvýhodnění drahých produktů, ve kterých se prodávají levné fondy.
U ukazatele SUN takové riziko nehrozí. Nezahrnuje náklady, které se hradí procentem ze zůstatku na účtu (TER). Jedná se o trojjediný ukazatel, který říká, jaká část pojistného zaplaceného dobu předpokládaného trvání smlouvy půjde na poplatky, jaká do rizikového pojistného (tímto má být zabráněno přibalování předražených rizikových pojištění) a jaká část pojistného se zainvestuje do fondů. K tomuto ukazateli se bude pro větší přehlednost vždy přidávat standardizovaný koláčový graf zobrazující rozpad pojistného do jednotlivých složek.
Pozitivní informací je, že nově mají pojišťovny informovat také o syntetickém TER (celkové nákladovosti fondů). Ten mají uvádět také na svých internetových stránkách. Na stránkách se tyto ukazatele, které se mohou každoročně měnit, budou lépe aktualizovat. Protože ale ne vždy jsou ukazatele k dispozici za poslední období, bude v tabulce vždy uvedeno, o jak starý ukazatel se jedná.
Pojišťovny podle Martina Podávky nemají zájem prodávat klientům zbytečně drahé fondy, ale právě naopak. Spotřebitel by se měl zajímat o fondy, do kterých investuje, a jít na web. Připustil, že průměrný spotřebitel na web pojišťovny nepůjde, ale informace o těchto poplatcích nejsou určeny primárně spotřebitelům, ale prodejcům pojištění, kteří jim je rádi sdělí. Ve vlastním zájmu budou raději prodávat levné fondy, protože tak poskytnou svým klientům lepší službu.
Jsem sice neobjektivní, což vy pane Jiří také, vy jste ještě nenavistny, ale já vidím zůstávat správné a odcházet z různých důvodů nesprávné. A pak vidím, že profíci zůstávají a vidím nových 60 fransizach poboček Partners market… No, nevím, nevidím to tak černě. 😉 ale u vás nevidím za ty roky nic nového a zajímavého. Stále jen prskání jedů a touhu po úspěchu, který v diskuzích a negativních útocích fakt nenajdete.