Podle mezinárodní energetické agentury (EIA) není aktuální pokles cen způsoben nižší poptávkou, naopak ta od začátku roku 2012 posílila o 4 procenta, ale vyšší nabídkou. Masivní objevy černého zlata v Severní Dakotě a Texasu (USA) poslaly ceny ropy níže, a to i navzdory střetům na Středním východě a Rusko-ukrajinským rozporům. Tyto geopolitické události by se za jiných okolností určitě postaraly o posílení ceny ropy. Jenomže nová naleziště jsou natolik bohatá, že i přes výpadky produkce v některých zemích je denní tržní nabídka o 3 miliony barelů vyšší než v roce 2011.
Nízké ceny černého zlata jsou úhlavním nepřítelem firem působících v ropném odvětví, jejichž hospodářské výsledky budou ve třetím čtvrtletí pod tlakem. Některé malé společnosti, jejichž těžba je obecně finančně náročnější, již začínají čelit existenčním problémům a tedy i otázce, zdali v těžbě při nízkých cenách pokračovat. Například pro 25 procent kanadských firem, které produkují ropu z ropných písků, je aktuální cena komodity nižší než jejich těžební náklady. Jiná situace je u sousedů v USA, které získávají ropu z břidlic. Většina těchto těžebních společností by se dostala na hranici produkčních nákladů až při ceně 60 dolarů za barel, přičemž Bakken a Eagle Ford, dva největší producenti ropy z břidlic v USA, mají hranici produkčních nákladů až na úrovni 50 USD za barel.
Problémy spojené s nižší cenou ropy nepociťují jenom samotní producenti, ale i země, jejichž příjmy do státního rozpočtu jsou úzce spjaty s těžbou a cenou této komodity. Nižší příjmy jsou citelné nejen vzhledem k nižším daňovým odvodům, ale i v důsledku pomalejšího růstu HDP, protože na těžbu ropy jsou navázaná další odvětví ekonomiky. Každá země má hranici produkčních nákladů na jiné úrovni. Saudská Arábie, největší producent ropy ze zemí OPEC potřebuje, aby cena ropy BRENT byla nad úrovní 91 USD za barel (aktuálně je cena BRENT na úrovni 86 USD za barel). Paradoxně, ačkoliv by právě ona mohla rozhodnout o snížení těžby ropy a pokusit se tak o návrat ceny k vyšším hodnotám, zatím vyčkává na reakci USA. Může si to dovolit vzhledem k finanční rezervě 800 miliard USD, kterou disponuje. Spojené státy díky těžbě z ropných břidlic a pokročilým technologiím mají produkční náklady mnohem níže, a to na úrovni 70 USD za barel WTI. V ohrožení je Kanada, kde ¼ těžebních společností potřebuje, aby cena WTI byla nad hodnotou 80 USD za barel. Problém nízké ceny ropy přirozeně ohrožuje i Norsko a Rusko.
Další obětí jsou producenti obnovitelných zdrojů energií a výrobci elektromobilů, jejichž akcie se kvůli nízké ceně ropy propadají. Automobily na elektrický pohon nejsou v situaci levné ropy pro spotřebitele zajímavé a rovněž alternativní energie ztrácejí smysl, když je ropy dostatek a navíc za levné peníze.
V tomto příběhu lze nalézt nejen poražené, ale i vítěze. Světové HDP by s každým poklesem ceny ropy o 10 USD mělo přidat půl procenta a každá americká domácnost by mohla průměrně s každým půl centem levnějšího benzínu ročně ušetřit až 500 USD, které může utratit na jiný účel. Domácí spotřeba je pro největší ekonomiku světa klíčová, protože tvoří více než 60 procent HDP. Na druhé straně kvůli nízkým cenám ropy je pod tlakem inflace, jejíž pomalý růst trápí centrální banky vyspělých zemí.
REKLAMA
Michala Moravcová, analytik finančních trhů BOSSA
