CZK/€ 25.120 -0,02%

CZK/$ 24.168 +0,07%

CZK/£ 30.274 -0,62%

CZK/CHF 27.020 +0,27%

© 2008 – 2023
Swiss Life Select a.s.
IBC, Pobřežní 620/3, 186 00 Praha 8

ISSN 1802-5900

Text: Petr Zámečník

20. 03. 2015

40 komentářů

Příliš mnoho pojišťovacích zprostředkovatelů?

 

 

Česká národní banka (ČNB), Ministerstvo financí ČR (MF ČR) i další instituce a organizace přicházející do střetu s finančním poradenstvím si vždy postěžují, že je finančních poradců (a zejména pojišťovacích zprostředkovatelů) příliš mnoho. Jistě, ČNB jich k letošnímu prvnímu jarnímu dni (20. 3. 2015) evidovala 147 739. Na každého poradce tak připadá přibližně 71 a čtvrt klienta. Včetně nemluvňat.

Aby si každý poradce vydělal alespoň 20 tis. Kč hrubého, musel by mu každý z jeho „přidělených“ klientů zaplatit na provizích přes 280 Kč měsíčně, tedy 3 360 Kč ročně.  Čtyřčlenná rodina by tak musela v průměru zaplatit finančním poradcům 13 440 Kč za rok. Už to je pochopitelně nesmysl. A protože průměrná mzda v oboru financí je vyšší, měl by to být v průměru spíše dvojnásobek. Kde je tedy chyba?

Základní chyba je v samotných počtech poradců/pojišťovacích zprostředkovatelů. Evidováni jsou téměř všichni, kteří prošli finančním poradenstvím a získali oprávnění PPZ (podřízený pojišťovací zprostředkovatel). Dokonce i finančně poradenské společnosti si uchovávají „mrtvé duše“, poradce, kteří již nepracují v oboru, ale nebyli odhlášeni z registru. Poradenská společnost tím jednak opticky zvětšuje svou sílu, ale především některé ani nevědí, že poradce svou činnost ukončil. A nebo jednoduše neodhlašují, protože za to nehrozí žádná sankce.

Poněkud zarážející je, že jak ČNB, tak MF ČR o neaktuálnosti a neodpovídajícím počtu pojišťovacích zprostředkovatelů v databázi vědí… a přesto, když přijde řeč na přitvrzení regulace, jako jeden ze základních argumentů pro potřebu tvrdšího přístupu použijí, že je příliš mnoho finančních zprostředkovatelů…

Kolik finančních zprostředkovatelů tedy skutečně je? Těžko říci. Navíc řada z nich se činností zabývá pouze příležitostně a nevytváří soustavnou činnost. Velké multilevelové společnosti i některé broker pooly své řady o tyto lidi čistí, otázkou ale je, do jaké míry a s jakým zpožděním se to projeví v aktualizaci databáze ČNB.

Tabulka 1: Počty PPZ a VZ v největších finančně poradenských společnostech a broker poolech

Společnost

Počet PPZ

Počet VZ

Bonnet.cz

892

287

Broker Consulting

886

826

Broker Trust

1726

1243

Fincentrum

1414

1308

INSIA

1296

15

Kapitol

1596

817

OVB Allfinaz

11541

4949

Partners

1994

2197

Swiss Life Select

420

419

ZFP akademie

3063

2198

Celkem

24828

14259

Poznámky: U PPZ jsou uváděny počty „podřízený pojišťovací zprostředkovatel pro pojišťovací agenty“. Např. INSIA má vyšší počet „podřízený pojišťovací zprostředkovatel pro pojišťovací makléře“, kde má registrováno 1309 subjektů.

Zdroj: Databáze ČNB k 20. 3. 2015

Podle databází ČNB pracuje v deseti největších finančně zprostředkovatelských společnostech necelých 25 tisíc podřízených pojišťovacích zprostředkovatelů – a to včetně největších broker poolů shromažďujících a obsluhujících jednotlivce a (zpravidla) menší poradenské společnosti.

I v případě, že bychom vzali čísla ČNB jako pravdivá, na počet blížící se 150 tisícům poradců běhajících po domácnostech a prodávajících produkty se nedostaneme. Jaký může mít největší desítka tržní podíl? Kolem 90 %? Pak by celkový počet registrovaných (!) PPZ nedosahoval ani na 30 tisíc, tedy pětinu uváděného počtu. A i v případě, že by největší společnosti dosahovali jen 50% podílu na trhu, znamenalo by to necelých 50 tisíc finančních poradců, tedy třetinu uváděného čísla.

Počty zvyšují pojišťovny

Pojišťovny mají na sebe navázané nejen finančně zprostředkovatelské společnosti, ale i vlastní pojišťováky. Počty výhradních pojišťovacích agentů (VPA) a vázaných pojišťovacích zprostředkovatelů (VPZ) se u jednotlivých pojišťoven liší v závislosti na vlastní obchodní strategii. Některé se soustředí na prodej třetími stranami (využívají nejčastěji pojišťovací agenty nebo pojišťovací makléře, kterými jsou finančně poradenské společnosti), jiné spoléhají i na vlastní obchodní síť.

Tabulka 2: Počet VPA/VPZ u největších pojišťoven dle tržního podílu v životním pojištění

Pojišťovna

Počet VPA/VPZ

Allianz pojišťovna

1491

Česká pojišťovna

6749

Generali Pojišťovna

1331

ING pojišťovna

620

Kooperativa

826

Pojišťovna České spořitelny

18

Celkem

11035

Zdroj: Databáze ČNB k 20. 3. 2015

Ovšem mezi šesti největšími životními pojišťovnami s tržním podílem přesahujícím ¾ trhu je pouze něco málo přes 11 tisíc obchodních zástupců. I kdyby zbylé pojišťovny měli dalších 11 tisíc zástupců, v nejvíce pesimistické variantě dosáhneme na přibližně 70 tisíc lidí s oprávněním prodávat pojištění zaměstnance bank a pojišťoven.

Regulace pro snížení počtu poradců: Kanón na vrabce

Zpřísnit regulaci kvůli snížení stavu poradců je v současné chvíli nesmysl. Vždyť ani Česká národní banka neví, kolik finančních zprostředkovatelů v České republice skutečně působí. Ostatně i základem pro efektivní regulaci a dohled nad finančním zprostředkováním by bylo záhodno nejprve nastavit databáze tak, aby se pročistily od „mrtvých duší“. Teprve pak se ukáže, zda a především o kolik by mohlo být vhodné počty poradců zredukovat.

Loading

Vstoupit do diskuze 40 komentářů

Související články

Zkontrolujte si před koncem roku, zda vám neutíkají některé příspěvky či zvýhodnění

Do konce roku zbývá už jen několik dnů. Vyplatí se proto věnovat pár minut kontrole, zda za letošní rok využijete všechny výhody doplňkového penzijního spoření, stavebního spoření nebo letošní novinky – dlouhodobého investičního produktu. Zkontrolujte si, jestli vám neutíkají některé příspěvky či zvýhodnění.

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

20. 12. 2024

Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 
 

  • pavel-hanzl

    24 března, 2015

    Tahat z finančních poradců paplatky za registraci 10 000 Kč bylo zrůdně mylné, úřednicky typické, bez nápadu, chabé. Bylo to jen tahání peněz z lidí navíc. Těch peněz, za které by si měli noví lidé v branži koupit notebook. V ničem to zájemce neodradilo a našel se často někdo, kdo ve vidině nových obchodů poplatek za zájemce i uhradil.

    Poplatek za znovuobnovení licence je též holý nesmysl. Natož uvažovat, že by byl v tisících. K pročištění registrů úplně stačí dát kvartální dotaz do mlm a do poolů, jak velikou (zda vůbec nějakou) produkci nějaký PPZ či VZ vykázal za uplynulých 12 měsíců. Je to snad v době PC problém? Pokud dotyčný je pasivní, pak dotaz na adresu a výzva, aby osoba ČNB sdělila do 7 dnů, zda chce být nadále aktivní, pokud ano, tak poplatek 100 Kč, jinak zrušení licence. Po zrušení licence by nebyl 3 roky nárok žádat o novou. Registrační poplatek PPZ vrátit někam na úroveň 2 000 Kč. Jenže, chtěli bychom aby úředník pracoval, místo aby vytvářel návrhy na plošnou a pohodlnou regulaci v zákoně… prací zde rozumím schopnost a chuť registr aktivně čistit, nikoliv se jen postarat, aby všichni platili více a jen profesně mrtví by mlčeli, tedy z registru vypadli. Protestuji proti opatření, abych v tisících ročně NAVÍC platil za to, že osvědčuji že žiju a platím daně. Mám intenzivní pocit, že každá maličkost v mé vlasti stojí stále více peněz, případně i pouhé NIC stojí stále více.

    Odpovědět

  • já

    24 března, 2015

    Povinné poplatky jsou snadným příjmem stítního rozpočtu. To je tak nejspíš celé to tajemství.

    Odpovědět

  • PS

    25 března, 2015

    Pane Hanzle, vy máte starosti, že by jeden brečel. To poslední co mě v mém oboru trápí je, jestli zaplatím ročně pár tisíc za licenci kterou potřebuji ke své práci. Člověk, který nemá 10 tisíc na zaplacení registrace nemá v tomto oboru co dělat. Bez výjimky. Kdybyste alespoň trochu rozuměl tomu o čem píšete, věděl byste, že regulace není vůbec jednoduchá. Návrh který píšete by vyžadoval doslova změnu zákona – navíc znemožnit 3 roky obnovu registrace ze strany státní instituce by bylo nejspíš v rozporu s ústavou. Bohužel variabilita poplatků je jedním z mála nástrojů který ČNB má a může jej relativně snadno řídit. A je jedno jestli je to nástroj optimální či ne. Představujete si to jak Hurvínek válku.

    Odpovědět

  • já

    25 března, 2015

    V čem je složité, aby se zakázaly finanční mlm? Proč není jednoduché, aby se zrušily registrace pojišťovákům, kteří mají mizivou produkci, tedy se touto činností neživí/neuživí? A co jan Tleskač, kolik ten má zaplatit za registraci?

    Odpovědět

  • Ty

    25 března, 2015

    Na zákaz MLM ve financích nemají ČNB, MF ani navrhovatelé zákona koule. Na západ od nás jsou v některých státech moudřejší a pragmatičtější, tam je MLM ve financích zakázán přímo legislativou.

    Odpovědět

  • §

    25 března, 2015

    Já už se v panu Hanzlovi sám nevyznám. Jsem přesvědčen o tom, že zrovna on by neměl absolutně žádný problém se v oboru uživit, i kdyby se např. uzákonilo vyplácení provize za ŽP lineárně po dobu 5-ti let, tedy to, z čeho má 95% trhu panickou hrůzu. Nemyslím to nikterak ironicky, jen nechápu tu jeho neustálou obhajobu celé poradenské obce. Mě osobně je úplně jedno, jestli profesně „pochcípá“ polovina, dvě třetiny všech poradců. Kdo na to nemá finančně a odborně, tak v tomto oboru nemá co dělat. Proč se pořád tak bojíme a jsme připosraní z bolestivých rozhodnutí, které však trhu prospějí ? Když se na předváděcích akcích za denního světla okrádají a zneužívají senioři, tak nám nedělá problém přijetí zákona, kdy už je možné si pořizovat audiovizuální záznam. A já se ptám: proč není ze zákona totéž možné u náborových a motivačních školeních MLM firem včetně zbytku celého trhu bez ohledu na to, zda pracuje v MLM, poolu, makléřské společnosti nebo pojišťovně ? On totiž není žádný rozdíl v tom, jestli člověka okrade někdo na předváděčce hrnců a dek, nebo totéž udělá náctiletý MLM kinder poradce prostřednictvím super výhodného IŽP „na spoření“. Krádež jako krádež, v obou dvou případech zapláče peněženka okradeného klienta, kdežto ta poradcova bude radostí praskat ve švech. Pan Hanzl je poradcem, který by měl mít ten nejmenší strach či obavy ze svojí budoucnosti. Je pěkné, že se snaží hájit zbylé poradce, ale není nad to se starat sám o sebe, poradce pan Hanzl ve vší úctě nezajímá, stejně jako se oni nezajímají o něj.

    Odpovědět

  • já

    25 března, 2015

    Nechápu, co pořád nechápete na tom, že žádné poplatky, jakési certifikace atd. nic nezmění na neustálém verbování dalších a dalších osob do oboru. Osob, které do prodeje nepatří. Nezměnilo to ani těch 10 000 Kč.

    Odpovědět

  • pavel-hanzl

    25 března, 2015

    Pane Paragrafe, těch lidí co se bojí, je 99,9%. Patřím mezi ně. I mne by velmi citelně poškodilo ručení na 5 let i postupně vyplácená provize, nejsem sebevrah, abych ohrozil mou rodinu. Proto bych životní pojištění zcela bojkotoval. Ten zbytek, 0,1%, jsou šílenci, kteří se naší prací neživí a rádi by náš obor zničili.

    Odpovědět

  • PS

    25 března, 2015

    Tady uz nekomu definitivne preskocilo…

    Odpovědět

  • Honza

    23 března, 2015

    Pan Zámečník opět pobavil. Snaží se statistikou jako že nízkého počtu agentů z pár firem vzbudit dojem, že trh přesycen pojišťováky a vůbec agenty s teplou vodou, i když přesycen je. Služba finančního zprostředkování není poptávána nikým, zatímco je vnucována kdekým, a její přínos pro klienty je veskrze záporný. Neznám nikoho, komu by služby „finančního poradce“, jak si tito agenti říkají, přinesly zisk. Jen deseti i statisícové ško­dy.

    Smiřte se s tím, že fenomén finančního poradenství je pryč stejně jako Harvardy, CS fondy, H-System, Skyline a jiné podobné záležitosti.

    Odpovědět

  • §

    23 března, 2015

    Poslední módou je dělení se o provizi s klientem, který si o ni sám řekne. Dokonce ani nemá problém si o ni říct veřejně na fóru, kde píší finanční poradci.

    Úryvek klienta: „tak po prostudování několika fór a uvážení své životní situace jsem se rozhodl významně navýšit mé stávající Flexi (konverze na InSpiral). Vím, že veřejně se nikdo nepřizná k ochotě rozdělit se o provizi, nicméně kdyby někdo chtěl provizi z mojí smlouvy, byl z Pardubického kraje (či Hradce) a byl ochoten se o ni podělit (navýšení bude o cca 500 Kč/měs. proti stávající smlouvě), ozvěte se RYCHLE do soukromé zprávy. V opačném případě bude šťastný náhodně vybraný úředník na kamenné pobočce České spořitelny.“

    Zdroj: http://poradci-sobe.cz/disku­tujeme/topic/nej­lepsi-pojisteni

    Je toho bohužel čím dál víc, dnes už si standardně říkají klienti o provizi třeba u hypotéky a vyhrožují, že ji klidně nechají sjednat jinému hypotečnímu poradci, který s tím „nebude mít problém“. U investic taktéž. Zavinili jsme si to sami, stačí se podívat na YouTube na pár motivačních MLM videí, kde klient vidí náctileté „poradce“ a „kindermanažery“, jak se vozí v drahých vozech. Není už žádným tajemstvím, že provize za ŽP se pohybuje od 150% do 190% a klienti to moc dobře vědí. Už z tohoto důvodu jsem pro, aby se zákonem nařídilo lineární vyplácení provize po dobu pěti let, jinak se z toho, co se děje na trhu životního pojištění v životě nevymotáme.

    Odpovědět

  • zamecnik

    23 března, 2015

    Promiňte, Honzo, ale podsouváte mi něco, co jsem nepsal. Nehodnotím, zda je či není trh finančního poradenství přesycen. Píšu, že číslo, které uvádí oficiální statistiky ČNB a které používají úředníci i politici ke zdůvodnění, že je třeba regulace, protože je moc pojišťováků, je špatně a o jejich skutečném počtu vůbec nevypovídá. Nic víc, nic míň.

    Odpovědět

  • Tomáš Prčk

    23 března, 2015

    Já bych k tomu možná ještě jednu věc přidal. Vůbec zde nehájím finanční zprostředkovatele, kteří záměrně jednají v neprospěch svých klientů, byť, a to mi můžete věřit, dělat opak nesnadné. A sociálně ohrožující.

    Nicméně. Pokud je hlavním důvodem nové regulace omezení počtu zprostředkovatelů, pak si myslím, že to opravdu není dobré. A je to o to horší, pokud právě ona regulace má být tím nástrojem, který má počet omezit.

    Podle mě je totiž pak platný pohled, že už se stát ani neobtěžuje zastírat, že uvaluje na podnikatele novou byrokracii s přímým záměrem jim podnikání otrávit na tolik, aby s ním většina z nich skončila.

    Pokud by omezení počtu opravdu mělo být hlavním cílem a uvalení byrokracie prostředkem, pak mi to silně připomíná „francouzský socialistický přístup“, jehož dlouhodobým výsledkem je ovšem 100% dluh vůči HDP a 13% nezaměstnanost i v dobách ekonomického růstu.

    Myslím, že mnohem příznivější by bylo vytvořit zprostředkovatelům (podle mě zejména vůči finančním institucím) takové podmínky, aby mohli pracovat ve prospěch klientů a při tom se bez potíží uživit. A pak pronásledovat nekalé praktiky.

    Odpovědět

  • já

    24 března, 2015

    Regulace má probíhat na vstupu. V ČNB však pracují nekompetentní idioti a podplacení hajzli. Proto dosud nezakázali finanční mlm.

    Odpovědět

  • Honza

    25 března, 2015

    Jestli Vám něco podsouvám, tak se omlouvám, nebyl to záměr. Připadá mi, že slovíčkaříte, ale budiž.

    Schválně povězte, jak byste si tedy představil regulaci Vy? Sice vzhledem k příslušnosti k firmě Fincentrum to asi nebude úplně objektivní a nezaujaté, ale budiž.

    Já osobně bych spíš než cestou poplatků za PPZ byl pro naprosto jednoznačné vyčíslení nákladovosti „produktů“ pojistného a investičního trhu tak, aby klient na jednom papíře měl velkým písmem, kolik zaplatí jako provizi za sjednání, servis atd., jaká je nákladovost roční, celková. Prostě tak, jak se to už jakš takš rozjelo u půjček.

    A co se agentů týče, jednoznačně bych byl pro zpřísnění podmínek ne finančním zpoplatněním, ale vědomostním. Tak jako když chcete na MÚ v Brně se stát inv. poradcem, generuje se Vám do testu 220 otázek z cca 2 tisícovek a odpovědi jsou a) až e), stejně by měl být přezkoušen před udělením povolení pojišťovák. A samozřejmě roční proškolení a přezkoušení znalostí + AML už z titulu toho, že do investic pojišťováci fušují více a více.

    Tímto by se vysortovali kindermanažeři a jiní neználci a nikdo by se už nemohl vymlouvat při reklamaci klienta, že to či ono nevěděl apod.

    Odpovědět

  • zamecnik

    27 března, 2015

    Osobně jsem také přesvědčen, že nejlepší regulací je stanovení informační povinnosti, aby se klient mohl rozhodnout na základě jednoznačných informací.
    Zkoušky a certifikace… pokud by byly dobře nastavené, tak pomohou. Naprosto jednoznačně. Je to ale především otázka správného nastavení.

    A především, co považuji za velmi důležité, je dát pravomoc dozorovému orgánu k odebrání licence v případě vážného provinění. Ovšem ani to nemusí být zcela definitivní… z jistých důvěryhodných zdrojů se mi doneslo, že nejznámnější „finanční poradce“ stále na trhu působí – ovšem píše produkci na někoho jiného… těžko říci, kolik je na tom pravdy.

    Odpovědět

  • já

    24 března, 2015

    Že finanční produkty nejsou nikým poptávány?

    No v tom to přece je, proto se taky prodávají. Lidi přirozeně poptávají jen to, co jim slouží k udržení života.

    Odpovědět

  • Honza

    25 března, 2015

    Prodávají se proto, že je nikdo nechce? Lidé chtějí je to, co je nutné? Tak proč lidé vyhazují peníze (vlivem spotřebního mamonu z medií často půjčené) za debilátory, pardon televize, plazmy, domácí kina, nová auta a jiné nesmysly? Proč vyhazují za DVD, když si můžou film stáhnout? Obávám se, že Vaše odpověď má v popisu chování lidí mezery.:)

    Jinak k finančním záležitostem. Kdyby lidé měli jen to, co potřebují a co jim něco řeší (a stejně k tomu jednou de facto dojde, jen to potrvá), tak by většina firem jako Fitcentrum, Panters a vůbec majoritní část zprostředkovatelů, pojišťoven atd. zkrachovala.

    Normální člověk potřebuje nástroje, kterými ošetří peníze o inflaci a získá nějaké to procento ročně navíc, potřebuje povinné ručení na auto, zejména k hypotéce životní pojištění (bez rádoby spořící lichvy), nějakou rozumnou úrazovku, která kryje reálná rizika, a pokud financuje nemovitost, tak případně hypotéku. Plus u nového vozu havarijko, v rizikové práci pojistku na blbost. A tyhle věci by si měl po oběhnutí pár institucí a poinformování se vyběhat každý, kdo má občanský průkaz. A nepotřebuje, aby mu k tomu, samozřejmě „zdarma“, radil PPZ či jiný expert…

    Odpovědět

  • já

    25 března, 2015

    O prodeji a motivech ke koupi nevíš zhola nic.

    Odpovědět

  • Honza

    25 března, 2015

    Pane „já“, my si tykáme? Jestli považujete za vrchol obchodního umění prodat hluchému rádio, podejte si ruku s šmejdy prodávajícími důchodcům kastroly a s prodejci spořících pojistek.

    Odpovědět

  • já

    25 března, 2015

    O prodeji a motivech ke koupi nevíš zhola nic.

    Odpovědět

  • Honza

    29 března, 2015

    Když už si tykáme, tak nepapouškuj pořád stejnou větu a řekni něco konkrétního. Jedna věc je popostrčit nerozhodného zákazníka, aby se rozhoupal k tomu, co mu užitečné bude, druhá věc je lež, zatajování poplatků a rizik atd. v zájmu prodeje něčeho, co zákazníkovi nepřinese nic, jen škodu.

    Odpovědět

  • Tomáš Prčík

    23 března, 2015

    Ahoj Petře. Zcela souhlasím s názorem „kanón na vrabce“. V některých věcech z toho je hrozně cítit, jak to kdosi řeší z teplého místa na úřadě.

    Jde to vidět na onom konstatování, že pojišťovacích zprostředkovatelů je příliš moc. Prostě, nějaký úředník řeší ono číslo samo o o sobě, bez toho, že by vlastně někde bylo nejdříve jasné, proč je potřeba, aby jich bylo málo.

    Bez ohledu na to, že ČNB outsourcuje agendu spojenou se správou registrů bez toho, že by o tom s někým uzavřela nějakou dohodu.

    Když zavedli poplatek 10 000 Kč za registraci, těžko se podle mě mohou divit tomu, že jim vzniká šedý trh.

    Je jasné, že lidi, kteří si chtějí prodejem pojištění jen přivydělávat, tohle nezaplatí. Zejména mimo Prahu ne.

    Stejně tak si myslím, že namísto toho, aby se pronásledovaly případy špatně odvedené práce, tak se uvaluje další byrokracie na celý trh.

    Dál si myslím, že by bylo potřeba vydobýt zprostředkovatelům, pokud už mají existovat, nějaký prostor i vůči finančním institucím – těžko se prodává pojištění, když člověk na metodické dotazy dostává odpověď „no to by záleželo na okolnostech, to vám dopředu neřekneme.“ Jak třeba řešit situaci, kdy jsou ty nejatraktivnější produkty na trhu pro zprostředkovatele nedostupné? Jak má pak zprostředkovatel přežít a současně dobře radit klientovi?

    A pak zde máme onu otázku ekonomického přežití. V mém okolí za poslední rok skončilo se zprostředkováním několik lidí – a – samozřejmě, nebyli to ti „gauneři“, byli to ti slušní, kteří už se prostě nebyli schopní uživit.

    Podle mě je falešné pohlížet na odvětví tak, že ti „to jsou ti zlí pojišťováci“. „Vydělávají 100 000 měsíčně, protože šidí lidi.“ A podle těch se pak celé odvětví posuzuje: že to nevadí, když místo 100 000 budou vydělávat 50 000 Kč.

    Podle mě je ale třeba dívat se na to z pozice těch slušných zprostředkovatelů: ti totiž vydělávají 10 000, 15 000, 20 000 Kč „a jsou rádi, že jsou rádi“.

    Pokud se díky regulaci jejich situace ještě zkomplikuje a zhorší, pak to budou právě oni, kdo budou muset odejít.

    Myslím, že by třeba v rámci regulace, pokud mají zprostředkovatelé existovat dál, zprostředkovatelům právně zajistit přístup k atraktivním produktům.

    Pokud se to nestane, tak se situace těch férových zprostředkovatelů ještě zhorší: ukrojí si z vlastní peněženky ve prospěch klienta, ale stejně budou žit s vědomím, že ho finančně poškodili, protože ví, že kdyby jim byli doporučili…indexový fond, který na trhu je, ale oni ho nemohou nabízet, tak by na tom klient býval byl líp.

    Tak snad jen tolik – pár – neuspořádaných postřehů, které mě k věci napadly.

    Odpovědět

  • a@b.cz

    23 března, 2015

    Řešení ? Za prvé, povinné zkoušky na každý segment pojištění zvlášť a na životní obzvláště přísné a náročné (písemné a ústní před komisí a klidně ať je úmrtnost 90%). Zkouška za každý segment musí být zpoplatněna (od 2.000 Kč výše) a musí být co každý rok (max. dva) opětovně složena. K tomu povinné vzdělávání v určeném rámci hodin, např. 100 hodin ročně na seminářích a zvyšování či udržování odbornosti. Za druhé, rozložení výplaty provize na pět let (ideálně lineárně) nebo ručení po stejnou dobu (lineární, pochopitelně). Vstupní poplatek pro nově příchozí 15 až 20.000 Kč a každoroční prolongační poplatek ČNB ve výši alespoň 5.000 Kč. Za třetí, ať si poradce vybere, zda chce být odměňován klientem honorářově nebo provizně od pojišťovny. Pojišťovny pak musejí nabídnout nízkonákladové produkty (proboha, neplést s Partners) kde chybí jakákoliv provize nebo naopak musejí mít klasické produkty s provizí. Musí být jasně vidět, kolik stojí tentýž produkt sjednaný za provizi od pojišťovny nebo oproštěný od provize (poradce zaplatí klient ze svého). Poradce musí mít možnost si vybrat, jak chce být odměňován.

    Tyto tři kroky by bohatě stačily na to, aby se trh dokonale pročistil a aby v něm zůstali jen ti lidé, kteří na to odborně i obchodně mají. Stačí se jen podívat, jaké je opět ticho po pěšině ohledně připravované novely 38 a jaké jsou lobby a tlaky jistých zájmových skupin, aby novela neprošla.

    Odpovědět

  • Tomáš Prčík

    23 března, 2015

    Podívejte, ono to opravdu asi není tak jednoduché vyřešit. Už jen registrační poplatek 10 000 Kč bez dalších poplatků za prodlužování registrace vedl k vysokému nárůstu „šedého trhu“, tj. tipařů. Tohle překvapilo hodně i mě osobně. Byl jsem taky zastánce tohoto řešení. Ale vede to k šedému trhu. A upřímně: ani to nemusí být motivováno nějakými zlými úmysly: představte si, že jste student, nebo pracující, a chcete si prostě z počátku vyzkoušet, jestli by Vás ta práce bavila a jestli byste si jí vydělal dost na to, abyste si jí chtěl přivydělávat.

    Pak k všem těm zkouškám a poplatkům. Ani zde to podle mě není tak jednoduché.

    Fajn: takže mám dělat jedenkrát za dva roky zkoušky. Pak mám platit 500 ročně poplatek.

    Myslím, že pak se taky od pojišťováka očekává, že klientovi vysekne luxusní srovnání pojistných podmínek 12 pojišťoven, z nichž každé mají okolo 60 stran běžného textu. Kdyby si to klient zadal advokátovi, stálo by ho to nejspíš nízké stovky tisíc.

    Pojišťovák to má udělat zdarma. A kvalitně.

    A má za to nést samozřejmě odpovědnost, aby klientovi nahradil škodu, když mu nějakou způsobí.

    To v podstatě znamená, že by zprostředkovatel měl dělat jakousi „advokátskou“ práci, ale přitom se spokojit se zlomkem „advokátských“ příjmů.

    Tím vším z té práce vyženete lidi, kterých je tam možná potřeba nejvíc – kteří pojištění slušně rozumějí a jsou ochotní dělat za nízké peníze navíc s podnikatelským rizikem.

    Odpovědět

  • §

    23 března, 2015

    Podívejte se Tomáši na pravo na tomto webu. je tam anketa, zda má stát regulovat provize vyplácené finančními institucemi. Aktuální stav hlasů pro regulaci a proti ní je více než výmluvný. Zkuste se někde „pochlubit“, že jste finančním poradcem. Lidem je jedno, zda máte certifikát €FA™, zda jste v oboru půl roku nebo deset let. Dnes to dělá opravdu každý, kdo má do zadku díru a věřte mi, že vím, o čem mluvím. Kolikrát jsem jen slyšel tu krásnou větu „kamarád(ka) to dělá taky a on(a) mi říká něco jinýho“. Jsem v oboru přes patnáct let a pamatuji doby, kdy se ještě vypisovaly smlouvy se sazebníkem v ruce. Kdejaká šlapka na Václaváku má v očích běžných lidí větší užitečnost a vyšší přidanou hodnotu než pojišťováci (vznešeněji finanční poradci). Nalejme si čistého vína, taková je prostě realita. Náš obor ztratil jakýkoliv respekt a je vysoce opovrhován, neboť převládá snaha prodat za jakoukoliv cenu (zejména pak životní pojištění). A ještě k té regulaci: když už by se nic kloudného nepodařilo schválit, pak budu šťastný, když vyjde alespoň to lineární rozložení provize po dobu 5-ti let. Už to samo o sobě oddělí zrno od plev. To se však nestane, to by byla euthanázie MLM (Partners, Broker Consulting, OVB apod.) v přímém přenosu.

    Odpovědět

  • Tomáš Prčík

    23 března, 2015

    Já netvrdím, že nemáte pravdu. Ale prakticky: „špatný pojišťovák“ si tedy namísto jednorázových 25 000 Kč nyní vydělá 5×5 000 během 5 let. „Dobrý“ pojišťovák si místo 5 000 Kč vydělá 5×1 000 Kč během 5 let. Tak to už by se na to mohl opravdu vy……:-).

    Odpovědět

  • §

    23 března, 2015

    Rozumím Vám, nicméně realita je taková, že drtivá většina lidí do oboru vstupuje proto, že si sjednáváním životek dokáže vydělat do měsíce od sjednání peníze, o kterých se běžně pracujícímu člověku ani nezdá, navíc za tyto peníze ručí směšně krátké dva roky, v lepších firmách navíc s lineárním stornem. No a hlavně toto všechno lze co dva roky neustále opakovat, proto nám tu tak bují přebouchávání. Trh se mezi sebou nikdy nedomluví, přeci jen jde o miliardy a pojišťovny tu jsou především proto, aby vydělávaly a aby vydělávaly hodně. Kdo to ještě nepochopil je naiva. Na českého člověka platí jen tvrdá a přísná ruka, tedy pravidla daná zákonem, zapomeňte na nějaké snahy z vlastních řad, každý se vám vysměje, jde o velké peníze a ty přece nesmrdí. Ať se na to dívám zprava nebo zleva, jediným řešením je regulace, rozložení výplaty provizí včetně ručení za storna minimálně těch pět let. A ubezpečuji Vás, že pokud se to schválí, ač si to sám přeji, tak se na to vykašlu stejně jako Vy. Za těch 15 let mám pěkný majetkový kmen, budu o něj dál pečovat, jen nebudu sjednávat životky, jen ať si klient jde třeba do Partners a ať za tu provizi ručí v Partners, já toto odmítám. Moc dobře vím, jaká je dnes životnost jakýchkoliv životek. Bohužel, současný stav mají z 90%na svědomí zvěrstva páchaná a v minulosti spáchaná MLM firmami. Mrkněte se, jak na YouTube náboruje a motivuje např. pan Zoubek z OVB, mrkněte se na práci pana Štorka nebo na Hvězdný prachy Vítka Kalvody, člověku se chce zvracet a potom plakat.

    Odpovědět

  • já

    24 března, 2015

    Většina lidí vstupuje do oboru ze zoufalství a naivity.

    Odpovědět

  • zamecnik

    23 března, 2015

    Ahoj Tomáši, naprosto souhlasím, že přitvrzení regulace dopadá především na poctivé a slušně pracující. Bohužel je to tak nejspíš ve všech oborech…

    Nevím, jak by ale mohla regulace zajistit dostupnost jakýchkoli produktů…

    Odpovědět

  • Jantar

    23 března, 2015

    Nechápu, čím je podle Vás INSIA tragická ? Jako že se její poradci tragicky „neserou“ do všech finančních instrumentů na trhu a nechlubí se jak MLM molochy, že jejich poradci dokonale rozumějí úplně všemu ? Proberte se, dokonale všechno znát nelze. Zkuste někoho z Partners poslat sjednat pojištění korporátního majetku, přerušení výroby, firemní odpovědnost a další vysoce odborné specialitky…píšete úplné nesmysly. Spíš si vážím někoho, kdo se specializuje na konkrétní oblast a v ní je profík, než někdo, kdo dělá všechno a všemu dokonale rozumí (pak ta práce taky tak vypadá, tedy stojí za lidský exkrement.

    Odpovědět

  • Colop

    23 března, 2015

    Pracoval jsem pro jednu MLM firmu, která se neustále prsí, jak to dělá nejlíp. Teď pracuji pod Insií a mohu konstatovat, že tu o ní píšete úplné nesmysly. Srovnejte si např. povinný záznam z jednání při sjednávání ŽP od MLM a od Insie. U toho od MLM budete mít pocit, že ho vypisoval nějaký školák z prvního stupně, to snad ani nelze srovnávat. A věc druhá: stačí jedno jediné porušení pravidel v Insii, neseriózní poradenství, poškození klienta, bouchání smluv za účelem rychlého zbohatnutí a okamžitě letíte. Okamžitě a je jedno, jestli jste produkční hvězda a nosíte na životě každý měsíc 200.000 Kč. Pan Špirakus na tyto věci (narozdíl od MLM) nebere vůbec ohled. V den, kdy se na vaši špatnou a klienta poškozující práci přijde, v ten den nemilosrdně a nekompromisně letíte. Ten člověk má charakter a pevné zásady, padni komu padni. Na toto v MLM zapomeňte, tam se tradičně jede na body, na obhajování postupu, na nové znáborované ovce, prostě na kohokoliv, kdo má 18 a více let a udrží v ruce tužku a ve svěračích moč.

    Odpovědět

  • Mr. Invisible

    23 března, 2015

    Pod to se podepisuji. Pak mě baví kecy lidí, kteří tvrdí něco jiného, ale v žádným poolu nepracovali. Ono když si nevytáhnete hlavu z MLM zadku, tak těžko uvidíte něco jiného.

    Odpovědět

  • vasek2

    23 března, 2015

    Zajímavá ještě jedna věc: MLM asi vážně dělají lepší (rozumněj komplexnější poradenství) než pooly. Podívejte se na počty PPZ a VZ.

    V poolech je mnohem víc pojišťováků co vůbec nemůžou dělat investice. Ve firmách jako Partners, Broker, Fincentrum to vychází zhruba 1:1. Bonnet nebo uplně tragická INSIA má na jednoho investičního zprostředkovatele několik pojišťováků.

    Zajímavé. Co na to pan Fejtek?

    Odpovědět

  • PS

    23 března, 2015

    Pane Vasku2. Problém je v tom, že stále pletete jabka s hruškama. Pool není poradenskou společností, ani se do této role nepasuje. Pool je firma, která zprostředkovává smluvní vztahy s finančními institucemi a lepší pooly zajišťují podporu legislativního rámce. Jejich služby pak využívají různé subjekty. V poslední době čím dál častěji finančně poradenské firmy (vesměs privátní – o 3–5 lidech), ovšem služby poolu využívají třeba jen hypoteční makléři – výhradně na hypotéky. Nebo lidé, kteří se zabývají výhradně pojištěním – nikoli komplexním poradenstvím. Hypoteční makléři nemusí mít ani PPZ ani VZ – a pojišťovací poradci nepotřebují VZ. Dokonce jsou i subjekty, které přes pooly jedou výhradně pojistky a hypo a investice si dělají napřímo. Tomu se mimochodem říká svoboda podnikání. A to je realita. Proto prosím nesuďte a neporovnávejte počty PPZ a VZ v poolech s poradenskými firmami – je to liché. Celé to je jen hysterie mlm firem, kterým v poslední době hodně kvalitních poradců utíká do poolů, kde si v klidu dělají svou práci, ve své malé firmě, za víc peněz a bez toho aby jim kazilo jméno 2000 dalších poradců kteří po světě lítají se stejnými vizitkami.

    Odpovědět

  • Bubák

    23 března, 2015

    Stačilo by, aby ČNB nařídila povinnou opětovnou registraci, třeba za 5.000,–Kč. Spousta lidí by si to rozmyslela a hned by se vědělo, na jakých početních stavech jsme. Nemuselo by se to týkat např. čerstvých registrací 6 – 12 měsíců zpět. Osobně bych s tím neměl problém, kdo nemá volných 5.000,–Kč tak by v tomto oboru neměl co dělat.

    Odpovědět

  • Angelus

    23 března, 2015

    Osobně bych neměl dát problém 100 000.-Kč. Ale proč bych to kurva dělal. Osobně si myslím, že v oboru nemá co dělat někdo, komu přijde adekvátní zaplatit 5000.-Kč za informaci, kolik lidí skutečně prodává pojistky.

    Odpovědět

  • já

    23 března, 2015

    Poplatky jsou úplný nesmysl. Verbíři z mlm a pojišťoven by to stejně lidem neřekli, ostatně už teď firmy hradí 10 000 Kč za zájemce.

    Problém tohoto oboru je jinde. Obecně je vnímán jako poslední, zoufalá cesta k obživě či taková lepší brigádka. Nebo do něj lezou zloději, přičemž jich není zas tak moc. Na opojisteni.cz vyšel loni/předloni článek o počtu pojišťováků v evropských zemích a je to všude stejné, všude je přeagentováno.

    Oddělení plev od zrna, tedy lidí schopných se živit prodejem (nikoli poradenstvím!) od zbytku, má probíhat na úrovni makléřských firem. ČNB potažmo stát se radují za každý poplateček.

    Odpovědět

  • Jolana

    23 března, 2015

    Muzeme cist i mezi radky a srovnavat. Pokud se zde (na webu ČNB) pise, ze tyrkysova spolecnost má 1900 poradcu a na webu te spolecnosti je uvedeno, ze jich je 3600 (k 31.1.2014), tak z toho muzou vyplyvat 3 vysvetleni:

    1. tyrkysoví mají polovinu lidí, ktera nema PPZko, nebo
    2. mezirocne klesli na temer polovinu poradců, a zapomneli si to na webu upravit. Inu, i v tomto multaku je pokles.
    3. je treba vystupovat uspesne, nejen na venek, ale hlavne vuci poradcum, aby neutikali jinam.

    Vysledek? Nejspis A+B+C :-)

    Odpovědět

  • Míra

    23 března, 2015

    Z toho článku vyplývá jediné. Ten registr ČNB je pouze na dvě věci. Na nic a zase na nic. Jde z něj vyčíst pouze to, že někdo možná ještě je nebo někdy byl PPZ, PA, … Ale reálná data mu jaksi unikají.

    Odpovědět

Zpět k článku