Vláda včera překvapila, když poměrně promptně zareagovala (i když kdo ví, jak dlouho problémy trvají, takže ta promptnost může být trochu zavádějící) na rozšiřující se problémy některých větších spořitelních družstev a přišla s návrhem novely zákona o spořitelních a úvěrních družstvech. Již včera jsem psal o tom, že problém je nutno vyřešit buďto zpřísněním podmínek, nebo likvidačním zavedením desetiprocentní spoluúčasti klientů při krachu společnosti. Nakonec jsme se dočkali (to jsem fakt netušil, že ministři tak pečlivě studují Investujeme.cz) první možnosti, která trochu omezují rozpínavost záložen, povedou k většímu pocitu bezpečí a možná za pár let přibyde na trhu několik nových bank.
Bude to rychlovka
Pokud nebudou poslanci líní a nepřijdou s nějakými dalšími protinávrhy a pan prezident nebude dlouhodobě indisponován na to, aby zákon podepsal, mohli bychom se účinnosti většiny novinek dočkat již v příštím roce.
ČNB jde tvrdě na věc
ČNB se do problému záložen obula ve velkém, i když, jak bylo zmíněno již v souvislosti s vládou, na problém sice upozorňuje podle svých vyjádření dlouhodobě, ale razantní řešení přišlo až teď. Nejprve byla omezena činnost Metropolitního spořitelního družstva, o pár dnů na to pak přišla na řadu společnost WPB Capital. Zde je zajímavé, že ČNB tvrdí, že „zakázala WPB Capital, spořitelnímu družstvu předběžným opatřením přijímat vklady, vyplácet vypořádací podíly a uzavírat nové či prodlužovat stávající smlouvy o úvěru“, přičemž samotná společnost tvrdí, že na základě předběžného opatření „se WPB Capital usneslo, že pozastaví příjem nových členů, výběr veškerých nových vkladů a aktuálně nebude ani poskytovat žádné nové úvěry“. Každý říká svoje, ale důležité je, že se shodli.
V konečném důsledku to znamená, že „klienti mohou i nadále standardně provádět hotovostní i bezhotovostní výběry, stejně tak mohou obnovovat vklady, kterým již skončila splatnost nebo kterým se datum splatnosti blíží. Pokud tedy klientovi končí vkladový produkt, může si založit libovolný nový vklad do výše svého aktuálního zůstatku na účtu. Není pouze možné na tento nově založený účet přiložit další finanční prostředky,“ říká David Vidomus, vedoucí marketingu a PR společnosti WPB Capital, spořitelní družstvo.
Další společností, u níž se spekuluje o problémech s ČNB, je Moravský peněžní ústav (MPU). Celkově je zajímavá skutečnost, že ČNB kontroluje společnosti, které patří mezi největší v segmentu záložen, vystupují jako stabilní společnosti, dosahují poměrně zajímavých zisků a zaznamenávají stabilní růst.
REKLAMA
Bezpečnost na prvním místě
Vraťme se ale k navrhovaným změnám. Celkově jde o to, a pan ministr přes finance to také potvrdil, že základem navrhovaných změn je jen a pouze snížení rizik. Předně musí záložny omezit svůj apetit k růstu. Bilanční suma by neměla přesáhnout pět miliard korun, jinak se bude muset společnost změnit na banku. Bilanční sumu pět miliard korun překračují shodou okolností právě tři zmíněné společnosti (plus společnost Creditas), přičemž MPU a WPB již v minulosti deklarovaly svůj úmysl získat bankovní licenci (a chce jí prý i Creditas).
Teď mají čas do roku 2017, kdy by mělo vejít omezení v platnost, nebo využijí první možnost, stanou se bankou do konce příštího roku, a to dokonce s nižším potřebným základním kapitálem – pět milionů eur. Do pěti let tak budou muset tuto sumu navýšit na klasické minimum 500 milionů. Nejspíše se tak v nejbližší době dočkáme několika nových, ryze českých, bank.
Další podmínkou pak bude navýšit příspěvky do Fondu pojištění vkladů ze současných 0,04 % z objemu vkladů na 0,08 %. Jelikož jde o rizikovější společnosti, budou muset více, což je vlastně logické. Jestli to bude stačit, to ukáže budoucnost.
Pak je tu ještě rizikový fond, do nějž kampeličky musí odvádět 10 % z čistého ročního zisku až do doby, kdy nebude celková suma představovat alespoň 20 % všech nesplacených úvěrů a záruk poskytnutých záložnou. Novinka počítá s tím, že se tyto cifry zvýší o 10 % (20 % zisku, až do 30 % nesplacených úvěrů). Obě tyto novinky by měly platit již od příštího roku.
REKLAMA
Záložny souhlasí – nic jiného jim nezbývá
Vypadá to tak, že záložny s navrhovanými změnami zatím souhlasí. Jak říká David Vidomus, „opakované snaze ministerstva financí a ČNB navýšit plnění do FPV ze strany družstevních záložen rozumíme a nemáme sebemenší problém jej akceptovat.“ Ono se ani není čemu divit. Majitelé záložen určitě raději přistoupí na podmínky, které jim sice možná uberou nějaké zisky, ale je to vždy lepší, než přijít o klienty kvůli negativní mediální kampani, což dokazuje také David Vidomus, který říká: „Tento krok chápeme, zejména s ohledem na skutečnost, že záložny jsou obecně vnímané jako rizikovější subjekty. Princip placení vyššího pojistného u rizikovějších subjektů je ostatně podobným způsobem uplatňován i v pojišťovnictví. Jako logický a rozumný krok, vnímáme také snahu regulovat růst družstevních záložen.“
Stejně si ale myslím, že odpůrci kampeliček, kteří vidí v činnosti záložen velký morální hazard, nebudou spokojeni. Ne nadarmo se totiž říká, že přílišný pocit bezpečí může napáchat více škody, než užitku. A touto novelou vláda pouze zvyšuje pocit bezpečí klientů, kteří se nechají nalákat na vyšší úroky, přičemž na samotném fungování kampeliček se toho moc nezmění. A stále platí to, co minule: Kdo ty škody při krachu nakonec zaplatí?
