Proč mít nejvyšší příjmy v roce 1995?

Výsledný důchod se počítá z osobního vyměřovacího základu, který je průměrnou měsíční mzdou v současné hodnotě. Právě pro přepočet dřívějších výdělků na současnou hodnotu se používají koeficienty, které se každoročně mění. Pro výpočet důchodu se započítávají příjmy, ze kterých bylo odvedeno důchodové pojištění od roku 1986 po současnost. Důchody přiznané v roce 2012 tedy budou záviset na příjmech v letech 1986 až 2011 a získané době pojištění.

Bubou se počítat všechny příjmy

Před „malou důchodovou reformou“ se měly při výpočtu důchodu započítávat všechny příjmy za posledních 30 let. Protože se započítávají příjmy od roku 1986, tak k tomuto stavu mělo dojít v roce 2016. „Nově“ se však budou při výpočtu důchodu zohledňovat úplně všechny příjmy od roku 1986. Dnešním čtyřicátníkům se tak budou započítávat všechny jejich příjmy v produktivním věku. I příjmy těsně po škole, kdy nástupní mzdy a platy jsou poměrně nízké. V konečném důsledku to bude opět znamenat pokles státní penze.

Koeficienty jsou různě vysoké

Občané, kteří po celou dobu pobírali průměrnou mzdu, nebudou mít ve všech letech přepočtenou mzdu stejně vysokou, jak by se na první pohled zdálo. Koeficienty jsou totiž různě vysoké. Při výpočtu důchodu v roce 2012 budou jiné koeficienty než při výpočtu důchodu v roce 2011. Roční příjem 320 000 Kč za rok 2009 tak má jinou hodnotu při výpočtu důchodu ještě v roce 2011 a jinou při výpočtu důchodu v roce 2012.

• Při výpočtu důchodu v prosinci 2011 má roční příjem 320 000 Kč za rok 2009 přepočtenou hodnotu 328 608 Kč.
• Při výpočtu důchodu v lednu 2012 má roční příjem 320 000 Kč za rok 2009 přepočtenou hodnotu 333 888 Kč.

Pro výpočet důchodu v roce 2012 však nadále platí, že příjmy před rokem 2000 mají větší vliv na výši důchodu, než příjmy po roce 2000. 

Nejlépe vychází rok 1995

Občan pobírající celý život průměrnou mzdu by měl mít přepočtený roční příjem přibližně stejný za všechny roky. Není tomu tak ani v roce 2012. Odchylka mezi roky 1995 a 2007 činí v absolutním vyjádření 12 970 Kč, což je více než polovina jednoho měsíčního příjmu. Nepočítáme přitom rok 2011, protože známe pouze průměrnou mzdu za první pololetí, která je vždy z důvodu odměn na konci roku, nižší než průměrná mzda za celý rok. Co v praxi pro výpočet důchodu tato odchylka znamená?

• Aby byl za rok 2007 stejný přepočtený vyměřovací základ jako v roce 1995, musel by mít občan místo měsíčního příjmu 20 957 Kč měsíční příjem 21 883 Kč. Měsíční mzda tohoto občana by tedy musela být vyšší přibližně o tisícovku.

Tabulka 1: Vývoj průměrné mzdy v Česku (1994 – 2011)

* u roku 2011 je uvedena průměrná měsíční mzda za první pololetí

Pratický příklad

Pan Černý od roku 1994 až po rok 2011 dosahoval vždy průměrnou mzdu. O důchod si zažádá v roce 2012. Ve kterých letech panu Černému dosahovaná mzda nejvíce zvýší jeho osobní vyměřovací základ? Rok 2011 v hodnocení nezohledňujeme, protože počítáme pouze s průměrnou mzdou za první pololetí.

Zdroj:
vlastní výpočty autora

Pobírání průměrné mzdy po celý život má v jednotlivých letech různý dopad na výpočet penze. V roce 2012 nejvíce zvyší osobní vyměřovací základ nadprůměrné příjmy v roce 1995. Všechny nadprůměrné příjmy v letech 1994 až 2000 přitom vycházejí dobře.

Na průměrnou mzdu dříve dosáhlo více lidí

Dřívejší výdělky ve skutečnosti ještě více zvyšují důchod, než je patrno z přiloženého příkladu. Proč? Během let 1994 až 2011 se značně zvýšily mzdové rozdíly mezi zaměstnanci. Na průměrnou mzdu tak v roce 2011 dosáhlo podstatně méně zaměstnanců než v roce 1994. Průměrnou mzdu tak při výpočtu důchodu může uvést méně lidí než v roce 1994.