Při výpočtu důchodu platí zásada, že čím vyšší příjmy, ze kterých bylo v produktivním věku odvedeno sociální pojištění, tím vyšší starobní důchod. Základním vstupním údajem při výpočtu důchodu je osobní vyměřovací základ, kterým je zjednodušeně řečeno průměrná měsíční mzda za odpracované roky v současné hodnotě, kdy dřívější příjmy jsou přepočteny na současnou hodnotu.
Redukce osobního vyměřovacího základu
Osobní vyměřovací základ (zjednodušeně průměrná měsíční mzda za odpracované roky) se při výpočtu státního důchodu redukuje. Při výpočtu důchodu v roce 2014 následovně:
- do 11 415 Kč se osobní vyměřovací základ započítává do výpočtového základu ze 100 %
- od 11 415 do 30 093 Kč se osobní vyměřovací základ započítává do výpočtového základu z 26 %
- od 30 093 Kč do 103 768 Kč se osobní vyměřovací základ započítává do výpočtového základu z 22 %
- nad 103 768 Kč se osobní vyměřovací základ započítává do výpočtového základu z 3 %
Tato redukce v praxi znamená, že občané s nižší průměrnou mzdou mají náhradový poměr (měsíční penzi vůči průměrné mzdě) relativně vysoký a lidí s vysokými příjmy nízký, jak si ukážeme na praktickém příkladu na konci článku. Přitom platí, že čím vyšší osobní vyměřovací základ, tím nižší náhradový poměr.
Základní výměra důchodu je shodná
Státní důchod se skládá ze dvou částí: základní výměry důchodu a procentní výměry důchodu. Základní výměra důchodu je pro všechny penzisty stejná. Pro lidi, co získali minimální dobu pojištění (v roce 2014 je to 30 let pojištění) a platili minimální částky na sociálním pojištění, i pro lidi s nadstandardními příjmy podléhající platbě sociálního pojištění, kteří pracovali bez přestávky až do dosažení důchodového věku (např. 45 let).
Základní výměra důchodu činí v letošním roce 2014 částku 2 340 Kč. Druhým solidárním prvkem při výpočtu státního důchodu je tedy právě existence základní výměry důchodu, která je pro všechny penzisty shodná. Bez ohledu na celý průběh pojištění.
Praktický příklad
Paní Veselá má průměrnou měsíční mzdu za odpracované roky 11 400 Kč a paní Smutná má průměrnou mzdu za odpracované roky ve výši 57 000 Kč. Průměrná mzda paní Smutné je tedy 5násobně vyšší než průměrná mzdě paní Veselé. Obě paní získají shodně 41 let pojištění. Jak vysoký důchod budou obě paní mít?
|
Text |
Paní Veselá |
Paní Smutná |
|
Osobní vyměřovací základ |
11 400 Kč |
57 000 Kč |
|
První redukční hranice (do 11 415 Kč, ze 100 %) |
11 400 Kč |
11 415 Kč |
|
Druhá redukční hranice (od 11 415Kč do 30 093 Kč, z 26 %) |
0 Kč |
4 856 Kč |
|
Třetí redukční hranice (od 30 093 Kč do 103 768 Kč, z 22 %) |
0 Kč |
5 920 Kč |
|
Čtvrtá redukční hranice (nad 103 768 Kč, z 3 %) |
0 Kč |
0 Kč |
|
Základní výměra důchodu |
2 340 Kč |
2 340 Kč |
|
Výpočtový základ (součet redukčních hranic) |
11 400 Kč |
22 191 Kč |
|
Procenta za získanou dobu pojištění (41 let x 1,5 %) |
61,5 |
61,5 |
|
Procentní výměra důchodu (výpočtový základ x procenta za dobu pojištění) |
7 011 Kč |
13 648 Kč |
|
Měsíční státní důchod (základní výměra + procentní výměra) |
9 351 Kč |
15 988 Kč |
Zdroj: vlastní výpočet autora
Paní Smutná měla po celý produktivní život měsíční mzdu 5násobně vyšší (57 000 Kč : 11 400 Kč) než paní Veselá. Státní důchod má však paní Smutná vyšší pouze 1,7krát (15 988 Kč: 9 351 Kč). Důvodem je zastoupení principu solidarity při výpočtu důchodu. A to redukcí a jednotnou výši základní výměry důchodu. U paní Veselé dosahuje základní výměra důchodu 20,5 % (2 340 Kč : 11 400 Kč) předchozího příjmu, u paní Smutné pouze 4,1 % (2 340 Kč : 57 000 Kč).
Vyšší příjmy = vyšší propad životní úrovně v penzi
Pro lidi s vyššími příjmy znamená odchod do starobního důchodu vyšší propad životní úrovně než pro lidi s podprůměrnými příjmy. Kdo má průměrnou a vyšší mzdu, ten by měl s touto skutečností včas počítat a adekvátně této situaci přizpůsobit vlastní zajištění na penzi.
