Jeden z ideálních stavů by byl, kdyby si občan mohl za důchodové úspory použít jakoukoli formu spoření a dostal by na ní daňové úlevy. Nebo opačný přístup, kdy každý je zapsán do penzijní společnosti, jen ten, kdo nechce být, se může „odepsat“. V realitě je to ale naopak.
Zákon omezuje maximální výši poplatku. Je pouze jeden, poměrně nízký, a z něj společnost platí veškeré své náklady, včetně náklady na depozitář. Poplatek se skládá ze dvou částí – flat fee (stálý poplatek z objemu spravovaných vkladů) a performance fee (počítaný ze zisku, ovšem musí překonat všechny předchozí ztráty). Reforma tedy není drahá.
Náklady prvního pilíře čítají přibližně 2 % obhospodařovaných prostředků, což ovšem nelze srovnávat s náklady v druhém pilíři, kde dosahují maximálně 0,6 % plus 10 % ze zisku. Náklady v prvním pilíři nejsou poměřovány k celkovému objemu závazků z prvního pilíře.
Regulace provizí a marketingových nákladů prošla velkou diskusí. Někdy se ozývají hlasy, že za 800 Kč maximální provize „to dělat nebudu“. Na to reaguje Radek Urban slovy: „Tak to bude dělat někdo jiný.“
Velmi důležitým aspektem bude od roku 2014 nový Občanský zákoník, který bude definovat zodpovědnost za škodu toho, kdo se prohlašuje za finančního poradce.
REKLAMA
