Přestože je prý většina lidí v Řecku nakloněna tomu, aby země zůstala v eurozóně, je zde velká pravděpodobnost, že nebude trvat dlouho, a dočkáme se první vlaštovky, která se od společné měny vrátí ke své původní. Neúspěch při sestavování vlády ukazuje na roztříštěnost v levici, která se vysloveně odmítá podřídit podmínkám svých věřitelů, kterým dluží stovky miliard eur. To ale voličům pravděpodobně nebude překážet v tom, aby levou stranu, i přes své domnělé preference a strach z důsledků, volili opět (volit chodí pravděpodobně spíše ti, kteří jsou nespokojeni s úsporami, takže bude záviset na volební účasti). A bohužel, původně vládní strany tuto výhodu pravděpodobně nevyužijí, když navíc největší populisti ze strany Syriza tvrdí, že s úsporami nesouhlasí, ale euro chtějí ponechat.
Dalším faktorem, který může uspíšit odchod Řecka z eurozóny, mají také na svědomí obyčejní občané, kteří se jali hromadně vybírat peníze z bank. V posledních dnech přicházejí banky o více než 700 – 800 milionů eur denně a hrozí, že situace přeroste v otevřené runy na banky, z nichž některým dochází likvidita. To by podle analytiků mohlo pouze uspěchat odchod z eurozóny, i když by byl výsledek voleb jakýkoli. Záchranou pro banky bude pouze změna postoje ECB, která by se mohla rozhodnout poskytovat na záchranu řeckých bank více peněz, na druhou stranu ale možná bude spíše čekat, jak se situace v zemi vyvine.
I když se objevují názory, že MMF a EU by mohly Řecku v některých věcech ustoupit, nebude to levičáckým populistům pravděpodobně stačit a půjdou si svou cestou. Řecko dnes vlastně nemá jinou možnost, protože jeho hospodaření je v takovém stavu, že i po odečtení všech dluhů je v deficitu a půjčovat si prakticky nemá od koho. Pokud nesplní podmínky EU a MMF, další peníze nedostane a ostatní dlužníci si půjčování také rozmyslí. Zejména poté, co většina dlužníků, kteří „dobrovolně“ souhlasili s odpisem velké části dluhu a dostanou pak něco kolem 25 % svých investovaných prostředků. Naopak, spekulanti, kteří s odpisem nesouhlasili, předevčírem dostali celou jistinu ze splatných dluhopisů zpátky.
Euro od začátku května výrazně oslabuje a jedním z důvodů je právě nejistota kolem vývoje v Řecku. Otázkou ale je, jestli tato nejistota a obavy pramení z toho, že Řecko z eurozóny vystoupí (a možná i z EU), nebo z toho, že v ní zůstane. Analytici již dlouho spekulovali o tom, že společná evropská měna je v zrcadle událostí posledních měsíců nadhodnocená, takže jednou ten pokles již musel přijít. Jenomže za ním nestojí pouze nejistota v Řecku, ale také volby ve Francii, vývoj ve Španělsku, Itálii, nebo Portugalsku a kombinace těchto faktorů již zkrátka přinutila spekulanty k prodeji eura.
Samotné opuštění eurozóny ze strany Řecka je sice často podáváno jako impuls k další vlně odchodů z EMU, to se ale vůbec přihodit nemusí. O tom, že Řecko by mělo odejít z eurozóny, se mluví prakticky od doby, kdy se provalily jeho problémy. Většina těch, kteří s tímto návrhem přišli, tvrdí, že by to euru mohlo pouze pomoci a politici by si teď měli konečně uvědomit, že čím dříve k tomuto kroku přijde, tím lépe.
REKLAMA
Bezprostředně po opuštění eura sice o podobném kroku možná budou přemýšlet i jiné země eurozóny, což je jednao z největších rizik, které dnes podle analytiků Evropě hrozí. Ale v konečném důsedku tento krok Řecka může fungovat také jako odstrašující příklad. Málokdo totiž očekává, že by se mohla tato země dostat tímto krokem z problémů, spíše se očekává jejich eskalace a výrazné zhoršení.
Řecko je sice extrémní případ, ale stejně bude příkladem pro ostatní země, které by se chtěly vydat podobnou cestou prázdného populismu. Sliby sice vypadají hezky, ale hrozby dalších, ještě větších problémů, by mohly vzít vítr z plachet odhodlání populistických vlád. Samozřejmě, pokud nebude příliš pozdě.
Poněkud zbytečně vyznívá prohlášení ratingové agentury Fitch, která pohrozila, že v případě odchodu Řecka z eurozóny bude nucena přistoupit u ostatních zemí EMU ke zhoršení ratingového výhledu, nebo dokonce snížení ratingu u těch zemí, u nichž je výhled negativní. Z chování trhů je jasné, že ratingové ohodnocení již dnes nechává většinu investorů i analytiků v klidu, stejně jako tyto hrozby a tak je tato informace spíše výkřikem do tmy, než varováním pro investory a Evropu.
Pak je tady ECB, která se možná na začátku bude tvářit, že neutrální postoj je její prioritou, ale nakonec se přeci jen dá přemluvit k tomu, aby v případě potřeby přistoupí ke krokům, které ji v poslední době jdou nejlépe – nakupování dluhopisů, LTRO, případně snížení sazeb a další tisk peněz, když ani to nepomůže.
Je pravdou, že organismus je pouze tak silný, jako je jeho nejslabší část. Tou je dnes pro EU Řecko, po jehož odchodu si bude moci Evropa spíše oddechnout (i když na jeho předem záchranu vynaložila nesmyslné množství peněz). Jestli se po jeho odchodu vyrojí další slabá kolečka v mechanismu, to se uvidí. A možná se nakonec toho eura zbavíme na dobro.
