„Eurosummit dosáhl jednomyslně dohody. Všichni jsou připraveni použít pro Řecko program ESM,“ ohlásil předseda Evropské rady Donald Tusk. Dodal, že Evropa Řecka finančně podpoří výměnou za „vážné reformy“. Bezprostřední hrozba odchodu Řecka z eurozóny tak byla pravděpodobně zažehnána.
Řecko bude ve tříletém programu potřebovat 82 až 86 miliard eur (přes 2,3 bilionu korun). Kromě 72 miliard z Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) se má jednat také až o 16 miliard z prostředků MMF. Prozatím však není jasné, kde bude Řecko shánět peníze na pokrytí aktuálních splátek pro Evropskou centrální banku.
Jednání si vyžádala tři pauzy, během nichž se soukromě sešel premiér Alexis Tsipras se zástupci největších řeckých věřitelů – francouzským prezidentem Hollandem a hlavně německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Podle zdrojů serveru Politico postupovali politici nejprve docela svižně, ale zasekli se na konci druhé strany draftu, když došlo na podmínky privatizace aktiv držených řeckou vládou.
Všichni kromě Řeků podporovali variantu, aby byla aktiva (vlastněná řeckou vládou) o hodnotě 50 miliard eur přesunuta do nezávislého fondu a časem prodána. Fond by měly spravovat řecké úřady a kontrolovat by ho směly i evropské instituce.
Česko by se mohlo podílet na záchraně Řecka. A to i přesto, že ministr financí Andrej Babiš i premiér Bohuslav Sobotka tvrdí, že Česko Řecku půjčovat nebude. Atény budou podle diplomatických zdrojů potřebovat krátkodobou půjčku, než se dořeší „administrativa“ k třetímu záchrannému programu. Tyto peníze by mohly získat třemi různými způsoby: buď dobrovolnými bilaterálními půjčkami, nebo uvolněním zisků z řeckých dluhopisů, které drží Evropská centrální banka, nebo půjčkou ze záchranného fondu EFSM (Evropský finanční stabilizační mechanismus). Na tom se právě podílí všechny země Evropské unie, a ne pouze státy platící eurem.
REKLAMA
