31. 07. 2015
Řecko prozatím selhalo v poskytnutí další finanční podpory od MMF
Nejmenovaný činitel MMF podle agentury Reuters uvedl, že fond může schválit nové úvěry pro Řecko teprve poté, co Atény uzavřou s evropskými vládami dohodu o pomoci, která zajistí, že země bude schopna splácet své dluhy.
Rozhodnutí ohledně účasti MMF v záchranném programu, který organizuje Evropská unie, by podle FT mohlo padnout až za několik měsíců, možná až v příštím roce. Takové zpoždění by prý mohlo mít vážné dopady, zejména pak v Německu. Někteří němečtí představitelé totiž tvrdí, že bez účasti měnového fondu nebude možné nový záchranný program pro Řecko schválit v německém parlamentu.
Ve čtyřstránkovém zápisu ze zasedání MMF, který je označen jako přísně důvěrný a k němuž se dostal Financial Times, se například píše, že vyjednávači fondu se sice budou účastnit jednání o novém záchrannému programu, v této fázi však nebudou moci dospět k žádné dohodě. Fond prý o své účasti v programu rozhodne až ve druhé fázi, tedy poté, co se Atény zavážou ke komplexním reformám a co se věřitelé dohodnou na zmírnění dluhové zátěže Řecka.
Splnění druhé podmínky by mohlo být velmi obtížné, protože Německo a některé další členské země eurozóny rozhodně odmítají, aby byly Řecku jeho dluhy odpuštěny.
Představitel měnového fondu, který si nepřál být jmenován, podle Reuters řekl, že „zabere určitý čas“, než Řecko a jeho evropští věřitelé dokážou vytvořit základy nutné pro nový úvěrový program MMF.
REKLAMA
Atény tento týden zahájily s Bruselem nové kolo jednání o pomoci v objemu až 86 miliard eur, na které se předběžně dohodly v polovině července. Představitel fondu potvrdil, že MMF se bude jednání aktivně účastnit. Prý ale nelze očekávat, že by se rozhovory v příštích týdnech dostaly do bodu, který by fond opravňoval ke schválení úvěrového programu.
Dnes začínají další rozhovory mezi řeckou stranou reprezentovanou hlavně ministrem financí Euclidem Tsakalotosem a EU, MMF a ECB. Premiér Tsipras se jich zatím účastnit nebude, protože stále musí řešit akutní rebelií ve své vlastní straně Syriza. Čelí tak stejným potížím jakým trpěl jeho největší rival a odpůrce Antonis Samaras, když stál před léty u moci.
Opozice proti novému programu záchrany ze strany Evropy je nejsilněji slyšet ze strany tzv. „levé platformy“, kterou vede bývalý ministr energetiky Panagiotis Lafazanis. Ten ho obvinil z porušení mandát, který mu byl dán voliči v lednu a opakovaně v referendu v červenci, aby zabránil dalším výdajových škrtům. Lafazanis pocítil potlačení rebelie jako jeden z prvních, když byl nahrazen ve vládě po vedení revolty proti Tsiprasovi.
Zdroj : Patria.cz