Regulace 2. pilíře: Šlendrián, nebo záměr?

Regulace fondového pilíře penzijního systému připomíná středověké vězení, kdy vězni se vězni musí vláčet s těžkou ocelovou koulí, přestože jsou bedlivě střeženi v zamřížovaném vězení. Tehdy mohlo být motivem „škodolibé“ přitížení výkonu trestu. To nejsou motivy, které by dnes bylo možné hledat v záměrech politiků připravujících (zdánlivě?) nesmyslnou dvojí regulaci penzijních společností.

Penzijní společnosti mají striktně dáno zákonem, jaký podíl klientských peněz si mohou strhnout na úhradu nákladů za správu fondu. Zároveň jim ale zákon diktuje, kolik z těchto peněz smějí použít na marketingové účely a na výplatu provizí za získání klienta. Na první pohled se jedná o nesmyslný zásah do tržního prostředí. Na druhý pohled lze ale v opatření najít jistou logiku.

Paralelu je třeba hledat v distribuci investičního životního pojištění – tedy v produktu, který při dobrém nastavení udělá dobrou službu klientovi, ale při špatném nastavení poslouží lépe než bambitka loupežníka schovaného v lesním houští. Není to tak dávno, kdy se provizní spirála investičního životního pojištění vytáčela do závratných výšin a pojišťovny, které chtěly prodat, musely platit. Nevadilo jim ani tak snížení zisku, to mnohé kompenzovaly přenesením nákladů na klienta.

Ostatně není třeba chodit až k pojišťovnám. I dnešní penzijní fondy mají s provizní spirálou své (neblahé) zkušenosti. A i u nich náklady platil klient. Že si nemohly (a dodnes nemohou) účtovat žádné poplatky s výjimkou poplatku za předčasný odchod klienta? Nevadí, vždyť veškeré náklady šly na vrub klientů – a teprve po jejich zaplacení se porcoval medvěd zisku.

Striktní omezení příjmů by při roztočení provizní spirály mohlo vrhnout penzijní společnosti na hospodářský tobogán a utopit je ve ztrátách. Přenést náklady na klienty nelze (nebo jen velmi obtížně) vzhledem k regulaci a dohledu ČNB, a tak by je všechny musel zaplatit akcionář. Stačí jeden-dva penzijní fondy s bojovým úkolem „získat tržní podíl za každou cenu“ a ostatní se svezou s nimi ve výtahu k prosperitě finančních zprostředkovatelů.

^REKLAMA

Penzijní fondy mají zkušenosti nejen s provizní spirálou, ale i s lobbováním za zákonnou regulaci. Byly to i penzijní fondy, kdo prosazoval změnu zákona o penzijním připojištění, která jim zakazovala platit firmám za exklusivitu.

Penzijní fondy tak mohly samy stát o pojistku v zákoně, která před nekontrolovatelným růstem provizí bude chránit jejich nástupnické penzijní společnosti. Když po nich bude chtít finančně zprostředkovatelská společnost vyšší provize, odkáže ji penzijní společnost s pokrčením ramen na zákon.

Zdánlivě nesmyslná dvojí regulace tak může mít skrytý význam…