Regulace provizí: Podivuhodná ochrana klienta…

Milan

16 června, 2015

Vážená paní Věro, působím v oboru přes deset let, tedy moc dobře vím, o čem píšete. Přesto jsem pro regulaci životního pojištění a v tuto chvíli už je mi jedno, v jaké podobě bude přijata, hlavně ať je konečně nějaká přijata. A že to odnese drtivá většina trhu ? No a co já s tím ? Jednou to přijít muselo a ruku na srdce, koledovali jsme si o to už minimálně pět až deset let nazpátek.

Odpovědět

pavel-hanzl

16 června, 2015

Pane kolego, pan Milan může být i provokatér, třeba převlečený pan Šincl. Moc se těší na hlasování a to mu může projít, pokud tady nějaký pan Milan povede poraženecké řeči a tímto jedem otráví všechny natolik, že budou jen čekat jak to dopadne.

Pánové Šincl i Velebný jsou jak kolovrátek, záměrně lžou a pořád vytrubují cosi o odkupném, o miliardách, probouzejí závist k našim provizím, dělají to na objednávku. Hádejte, jaká je nejčastější otázka kriminalisty? V čí prospěch?

Oba záměrně ignorují, nebo zlehčují názory odborníků, že pojistky řešící rizika regulovat naprosto není třeba a že by tím byl trh životního a úrazového pojištění těžce poškozen, čekal by jej masový bojkot poradců. Změna pojistky řešící rizika obvykle zanmená prospěch, nikoliv ztrátu klienta. Panu Šinclovi, i když se bije v prsa, jsou zájmy klientů, hádejte kde? Pan inženýr není úplný pitomec. Dobře tuší, jak si svými názory u odborné veřejnosti naběhl. Teď mu nezbývá, než „držet barvu“ a doufat v tupě hlasující stádo, které v dobré víře ublíží českým lidem, především klientům.

Tím se ukazuje, že pláštík jménem Ochrana spotřebitele chtějí používat až do posledních vteřin před hlasováním, proto pořád dokola jen lžou, protože dobře vědí, že většina poslanců po odborné stránce neví o tomto problému NIC, nebo ještě méně.

Odpovědět

já

16 června, 2015

Tak to já pamatuji doby, kdy jsem za uzavření smlouvy ŽP dostal 60–80% RP a myslel jsem si, bůhvíjak vysoké nemám provize. Tehdy se ručilo po dobu dvou let, ale 100% a psal se rok 2004. No a pak to šlo pozvolna nahoru, v roce 2008 už byl standart 100–120% RP a ručení dva roky, ale poměrnou částí. Po nějaké době bylo standardem 130–140% RP a dnes, v roce 2015 mám provizi standardně 155–165% RP. Opět si myslím, bůhvíjak vysoké nemám provize, než potkáte kolegu, který má o dalších 5–15% více. Nicméně souhlasím, že máslo na hlavě mají zejména pojišťovny a tuto situaci si způsobily samy, svojí nikdy nekončící hladovostí po neustále nové a nové produkci. Co se regulace ŽP týče, už si tím nelámu hlavu, na prosazení změny jsem malý pán. Pokud projde ručení 5 let, sám za sebe mám jasno, tedy absolutní stop stav jakémukoliv sjednávání (včetně změn). Ručit provizí pět let může jen ekonomický sebevrah, takže to rád přenechám hochům z MLM.

Odpovědět

já

15 června, 2015

Se nerozbreč, trumbero. Začneš se živit jinak, třeba i poctivě. Přestaneš lidem nutit podílové fondy s poplatkem předplaceným na 30 let dopředu a ostatní kokotiny, o které ve skutečnosti nikdo nestojí.

Odpovědět

Milan

15 června, 2015

Pane „já“ a pane Honzo, kde se ve vás bere ta obrovská nenávist k finančnímu poradenství a obecně k finančním poradcům ? Někdo z našeho oboru vás v minulosti finančně poškodil ?

Odpovědět

Míra

15 června, 2015

Pane Honzo, „já“ a další kritici, já jsem nikdy neuzavřel investici s předplaceným poplatkem na 30 let, jak tu píšete. To je zvěrstvo, které já NIKDY nedělám. Nikdy jsem u klienta nepřebouchnul jedinou smlouvu jakéhokoliv ŽP. Tak si laskavě odpusťte invektivy vůči mé osobě. To, že jste narazili na různé úchyláky z Broker Consultingu, OVB, Partners atp. a skočili jste jim na jejich řeči, je váš problém. A za to si můžete nadávat jenom sobě. Kdyby jste sháněli slušného poradce, tak se vám nic takového nestane. Mí klienti jsou s mojí prací spokojeni a mnozí např. na investicích vydělali statisíce i miliony. Mnohým jsem ušetřil tisíce na měsíčních výdajích optimalizací hypoték nebo neuvážených úvěrů. a mohl bych pokračova dále. Ale to se vám – pomlouvačům – nehodí do krámu. I finanční poradenství se nechá dělat slušně bez toho, abych měl neklidné spaní.

Odpovědět

Míra

15 června, 2015

Ano, máte pravdu, mě regulace ŽP nepoloží. Ale vadí mě z principu. Tento problém by se nechal řešit daleko inteligentnějším a účinějším způsobem, než navrhuje pan pos®anec Šincl jehož podporuje hromada dalších závistivců. Jen by se muselo chtít.
Významná menšina poradců (tedy ti slušní), nedělá ta svinstva, kvůli kterým tu regulaci chtějí navrhnout. Mnohé zejména MLM mají ta svinstva bohužel ve svém programu a cíleně své poradce navádějí tímto směrem.

A jinak to neberte nijak osobně, já jsem reagoval na celé vlákno. A co se týká ŽP, tak je už několik let dělám v rizikové variantě a pouze když není jiného zbytí, pak s minimální postačitelnou spořící složkou. Ale to závisí na konkrétním případě. A taková pravidelná investice ve variantě lifecycle na 30 let? To je taky pěkná bouda na klienta.
Ale bohužel mnoho lidí si myslí, že finanční poradenství je rychlá cesta ke zbohatnutí a mnozí „šéfové“ je v tom utvrzují.

Odpovědět

já

16 června, 2015

Další iniciativa pana poslance za tvrdou regulaci provizí za životní pojištění, tentokráte od Ladislava Velebného…

657 korun versus 41 miliard
Jsme v průměru ochotni zaplatit za zprostředkování této služby pouhých 657 korun. Stála nás ale během pěti let nejen desítky miliard za zprostředkování, ale dalších neuvěřitelných 41 miliard navíc jen tak vyhozených do vzduchu.

Životní pojištění se totiž změnilo v továrnu na peníze.

Společnost Deloitte si nechala u firmy STEM/MARK udělat před časem průzkum toho, co si obyvatelé České republiky myslí o finančních poradcích a zprostředkova­telích. Zvláštní pozornost byla věnována životnímu pojištění. Z jedné z otázek vyplynulo, že Češi jsou připraveni platit za zprostředkování služby – jenže podle nich by měla být odměna pro poradce asi tak v průměru 657 korun. Možná by respondenty této ankety zajímalo, kolik za poskytované služby platí ve skutečnosti. Je to i dvojnásobek toho, co za rok zaplatí klient své pojišťovně. Takže pokud je smlouva zavazuje posílat dva tisíce korun měsíčně, tak zprostředkovatel dostane třeba 48 tisíc za to, že získal klienta. Nepoměr mezi 657 korunami a dvojnásobkem ročního pojistného je značný. A bohužel ukazuje, že i když si myslíme, že finanční gramotnost se zvyšuje, nebude to zřejmě tak úplně pravda. Protože vědomost o ceně za zprostředkování je jistě součástí finanční gramotnosti. Jenomže to by také museli zprostředkovatelé svým klientům oznámit: Budu z toho mít tolik a tolik. Ostatně oněch průměrně zamýšlených 657 korun je také poněkud absurdních, to jsou peníze, za které by tuto kvalifikovanou práci zcela jistě nebyl schopen nikdo dělat. Důležité však je něco jiného – ukázalo se totiž, že naprostá většina lidí nemá ponětí o tom, že poradcům ve skutečnosti platí a to značné částky. Myslí si (nejspíše), že provizi zaplatí pojišťovna. To je (formálně) pravda. Ale už jim uniká, že ona pojišťovna si vyplacenou provizi vybere v podmínkách pojištění. Jinými slovy jí zaplatí spotřebitel.

Takže kdo se pojistí na dvacet let a pojistnou dobu i dodrží, ten „na sebe“ odváděl prostředky pouze osmnáct let – zbylé dva platit tomu, kdo ho k uzavření smlouvy přemluvil. A co, když smlouvu vypoví třeba už po dvou nebo třech letech? Správně, v takovém případě dostane v lepším případě klient pouze malou část toho, co zaplatil (a v podstatě je vedlejší, zda šlo o kapitálovou nebo investiční životní pojistku). Mnohdy nedostane vůbec nic.

Je tu ještě jedna zajímavá okolnost. Analytik Petr Jedlička uveřejnil článek, ve kterém se detailně zabývá tím, že každý rok je určitý počet smluv „stornován“, přičemž ti stejní lidé zakládají zároveň pojistky jiné.

Z hlediska jejich rodinné pokladny je to obdivuhodné. Spořím třeba čtyři roky. Pak „se rozhodnu“ (uvozovky vysvětlím vzápětí) k tomu, že smlouvu vypovím a uzavřu u jiné společnosti smlouvu jinou (nicméně na stejný produkt). To je absurdní postup. Z oněch dvaceti let už totiž nemám poměr 2:18, ale dokonce 4:16. To znamená, že se mi poměr let „neproduktivních“ (placení provize) a „produktivních“ (vytváření kapitálu nebo uskutečňování investic), dosti zásadně posunul z 1:9 na 1:4. Jinými slovy je změna pojišťovny hodně drahý špás. A to by tedy klient musel dostat naprosto zázračné podmínky, aby se mu to vyplatilo.

Zmíněný Petr Jedlička s odkazem na data ČNB a na další zdroje uvádí, že od roku 2009 do roku 2014 (tedy celkem během šesti let) bylo zprostředkovatelům a finančním poradcům vyplaceno asi 41 miliard korun a to jen jako provize v těch případech, kdy klient stornoval starou smlouvu a založil novou. Zní to jako neskutečná suma? Jistě. Ale kdo nevěří, může si jí ověřit ZDE.

I kdyby mělo všech cca deset milionů obyvatel této země životní pojištění, tak podle průzkumu Deloitte by všichni dohromady byli za jeho sjednání ochotni zaplatit asi 6,6 miliardy korun. Aniž o tom vědí, tak daleko menší počet lidí zaplatil během šesti let JENOM za změnu staré smlouvy na novou 41 miliard korun. Drtivá většina z nich pak na změně smlouvy tratila a jejich nové podmínky nemohly pokrýt tyto dryáčnické nápady. Ten nepoměr je prostě odzbrojující a nutně si žádá řešení. Co je totiž výsledkem?

Neustálé přepojišťování již existujících pojištěnců a jejich převádění od jedné „značky“ k jiné. Životní pojištění je přitom koncipováno jako produkt se státní podporou (snížení daňového základu) a jako produkt dlouhodobý. Obecně se předpokládá jeho trvání kolem dvaceti nebo pětadvaceti let. Ve skutečnosti končí čtvrtina smluv stornem do dvou let a více než polovina se nepřehoupne přes pět let trvání. Pak ale věc ztrácí smysl – protože i když většina „stornujících klientů“ obratem uzavře pojistku novou, efekt je zjevný. „Propojištěnost“ populace se „přepojišťováním“ nezvýší. Jediné, co vzroste, jsou vyplacené provize.

Jenže – co s tím dělat?

Z mého pohledu je věc jasná. Jakákoliv smlouva o životním pojištění by měla obsahovat také informaci o výši odměny (provize), kterou dostane za zprostředkování finanční poradce. Neboť tuto odměnu platí sice formálně pojišťovna, ve skutečnosti jí ale uhradí klient a je jeho právo vědět, kolik ho zprostředkování bude stát. Za druhé je zde potřeba stanovit nějaké limity odměn pro poradce. Nynější stav tuto regulaci vůbec nepoužívá, to bude nutné změnit. V parlamentu nyní chceme prosadit regulaci ceny zprostředkování životního pojištění. Jsem přesvědčen, že to je dobré řešení…

Zdroj (zejména pro horkou hlavu pana Hanzla): http://ladislav­velebny.blog.id­nes.cz/c/465849­/657-korun-versus-41-miliard.html

pavel-hanzl

16 června, 2015

… že by … pojišťovnám? Jsem to ale buřič, vždycky jsem psal, že mnohem více než klienty, mají rády své majitele.

Míra

16 června, 2015

Kdyby pánové Velebný, Šincl a další nepovažovali hlavu za prostředek na zakrytí krku a šedou hmotu mozkovou za náhodnou výplň dutiny lebeční, tak by dokázali najít účinné řešení problému namísto plošné regulace. Ale to by museli začít přemýšlet a to je asi bolí. Tak si holt vzali za své staré, známé Stalinské heslo „když se kácí les, tak lítají třísky“ a všemožnými nesmyslnými výpočty tvrdí, že jejich návrh je ten nejlepší a nad něj není. Pénové, mýlíte se.

Angelus

15 června, 2015

Ještě jsem neviděl aby se mnou automechanik uzavíral smlouvu, kde je napsáno, že mu předem platím za služby na 30 let dopředu. On pro mě opraví auto (ihned) a já mu ihned zaplatím a transakce skončena.
Vy uzavřete klientovi smlouvu na 30 let. 30 let!.
Přesto po Vás nikdo nechce abyste po 5 letech vracel 25/30 ale 0. Přece jste nedodržel kontraktl, že se o tuto konkrétní smlouvu budete 30 let starat. Dokonce většinou klienta zprostředkovatel navedl, aby tu smlouvu sám zrušil? I tak se to z logiky věci zdá výhodné. Jsem poradce a dle mého názoru cokoliv co není Payg tak je jediný ospravedlnitelný systém. Pokud by to prošlo, tak i hlupák začně uvažovat, zda není výhodnější 20% ročně do konce smlouvy než 150% s ručením 5 let.

Odpovědět

insider

15 června, 2015

Samozřejmě, že jde o prachy pojišťoven. A jejich vedení. Pan Jakub Strnad tuneloval nejprve ČPP, poté s pomocí Partners pojišťovnu Allianz. Toto je další dějství, jen už bez Partners, na jejich úkor. Ha Ha. Strnad stejně skončí ve vězení, je to Rath českého pojišťovnictví.

Odpovědět