Regulace provizí: Pojišťovny se schovávají za ČAP

O „přílepku“ Ladislava Šincla byly již popsány stohy virtuálního i klasického papíru. Přesto téma bude živé – přinejmenším do doby, než se o jeho budoucnosti rozhodne v legislativním procesu. Regulaci výše provizí za zprostředkování životního pojištění dlouhodobě podporuje Česká národní banka (ČNB) a dle kuloárních informací je napsán na klávesnici právníků pojišťovny Kooperativa s přispěním dalších velkých hráčů. Proto je prosazován i Českou asociací pojišťoven (ČAP).

Regulace provizí hraje do karet především větším pojišťovnám. Sníží-li se podíl zprostředkovatelského trhu (kam regulace cílí), velké pojišťovny s vlastními obchodními sítěmi se nebudou muset obávat, že jim zprostředkovatelé převedou část kmene ke konkurenci. Zakonzervování trhu se ale nemusí líbit menším hráčům. Oslovili jsme proto všechny pojišťovny poskytující životní pojištění v České republice s dotazem, co si o návrhu regulace provizí myslí.

Návrh regulace provizí Ladislava Šincla:

„Regulace pobídky

(1) Výše pobídky poskytnuté pojistitelem za činnost nabízení nebo činnost zprostředkování životního pojištění podle části A přílohy č. 1 nesmí přesáhnout jedenapůlnásobek výše sjednaného ročního pojistného s tím, že v prvním roce trvání pojištění lze poskytnout část pobídky nejvýše ve výši sjednaného ročního pojistného. Splatnost zbývající části pobídky musí být rozložena rovnoměrně alespoň do doby čtyř let; při sjednané pojistné době kratší než pět let musí být splatnost zbývající části pobídky rozložena rovnoměrně do konce sjednané pojistné doby. Pobídkou se rozumí platba, odměna nebo jiná peněžitá nebo nepeněžitá výhoda.

(2) V případě zániku pojištění v prvních pěti letech jeho trvání z jiného důvodu než v důsledku pojistné události náleží pojišťovacímu zprostředkovateli část pobídky podle odstavce 1 nejvýše v takové výši, jaký je poměr počtu ukončených kalendářních měsíců trvání pojištění k šedesáti kalendářním měsícům.

(3) Pojistitel je oprávněn zohlednit ve výpočtu odkupného pobídku podle odstavce 1 pouze tak, aby v žádném roce trvání pojištění nepřesáhla část zohledněné pobídky 20 % z celkové výše pobídky podle odstavce 1; při sjednané pojistné době kratší než pět let je pojistitel oprávněn zohlednit ve výpočtu odkupného pobídku podle odstavce 1 v rovnoměrné výši po celou pojistnou dobu.

^REKLAMA

(4) Pojistitel není povinen postupovat podle odstavců 1 až 3, pokud je sjednáno jednorázové pojistné nebo je pobídka v rovnoměrné výši nepřesahující 20 % sjednaného ročního pojistného poskytována průběžně po celou dobu trvání pojištění.”

Pojišťovnám se ale příliš odpovídat nechtělo. Buď odpovědi nezaslaly vůbec, nebo se schovali za Českou asociaci pojišťoven, která mluví jejich hlasem. Přesto několik z nich nalezlo odvahu na vlastní názor.

“Návrh pana Šincla byl měl mít kladný dopad hlavně na klienty. I přesto, že je tento návrh náročný, pokud jde o jeho zavedení, je proveditelný, a v dlouhodobém výhledu může snížit riziko přepojišťování, tedy nevýhodné rušení již uzavřených smluv, aby bylo možné uzavřít smlouvy nové. V případě, že by tedy byla novela schválena, mohl by klient získat produkt životního pojištění se stejným pojistným krytím, avšak za nižší cenu,” uvedl Karel Žyla z pojišťovny AXA.

O něco kritičtější zejména k regulaci rizikové složky pojištění je Komerční pojišťovna:. “Novou regulaci, která je nicméně stále v rovině návrhu, hodnotíme spíše pozitivně. Zároveň ovšem máme určité pochybnosti v otázce účelnosti regulovat provize u nerezervotvorných složek pojištění.”

Pojišťovny se vesměs staví za ČAP a návrh podporují. Proti němu se staví především finanční zprostředkovatelé. I ti jsou zastřešeni asociacemi – AFIZ a USF ČR, nicméně se k návrhům několik z nich vyjádřilo i bez zprostředkovatele.

^REKLAMA

“Jedná se o brutální zásah a bezohlednou regulaci, která zvýhodňuje silnou stranu a ničí druhou stranu. A zvýhodňuje stranu korporací, a to zahraničních korporací a zahraničních vlastníků a zisků, na úkor domácích podnikatelů a investorů. A věřte mi, když říkám, že korporace bez tváře a reálného vlastníka jsou hnus a zhouba a klientům nepřinesou dlouhodobě nic, protože jejich jedinou mantrou, alfou a omegou, je zisk a růst zisku a nikdo nenese reálnou odpovědnost, protože za rok tam prostě ti manažeři nebudou. A třešničkou na dortu je vyhrožování šéfů pojišťoven, že samozřejmě zařídí (zaplatí) regulaci i dalších finančních produktů, aby ty jejich nebyly znevýhodněny,” uvedl Petr Borkovec, generální ředitel Partners, v otevřeném dopisu Ladislavu Šinclovi. Nutno podotknout, že Petr Borkovec je největším zastáncem regulace zprostředkovatelského trhu stojící na straně zprostředkovatelů.

Otázky a odpovědi

Podporujete návrh regulace provizí p. Šincla? Proč ano/ne?

Zdeněk Sluka, generální ředitel, Broker Trust: Návrh se zaštituje ochranou spotřebitele. Ve skutečnosti však jde o ziskovost pojišťoven, které prolobovaly současný návrh přílepku. Celé by to jen vyvolalo dvě vlny přepojišťování. Současná situace vyžaduje řešení a trh se zatím nedokázal dohodnout. Pokud bychom dospěli k nutnosti zákonné regulace, dívejme se na celkové náklady produktu, nikoli pouze provize. A pokud provize, regulujme je tam, kde skutečně může dojít k poškození spotřebitele, tedy především u rezervotvorných životních pojištění.

Vladek Krámek, ředitel oddělení právní a compliance a člen představenstva, Fincentrum: Nepodporujeme tento návrh. Pozměňovací návrh poslance ČSSD Šincla na cenovou regulaci je nesystémový a protiústavní. Je třeba zmínit, že kromě problematického obsahu návrhu je zarážející i jeho samotný postup v rámci legislativního procesu. Poslanec Šincl se pokusil zavést cenovou regulaci do právního řádu ČR tak, že tuto regulaci v tichosti „přilepil“ pro jistotu hned ke dvěma zákonům putujícím sněmovnou (SNT 414 a SNT 415), a to v příkrém rozporu s doporučeními legislativní rady a Ministerstva financí ČR, jakožto předkladatele obou zákonů. Nejen tato zvláštní legislativní procedura v nás vzbuzuje důvodné pochybnosti o genezi a důvodech této cenové regulace, která v konečném důsledku poškodí klienty pojišťoven.

Jak by se případné schválení regulace promítlo do činnosti a hospodářských výsledků vaší společnosti?

^REKLAMA

Zdeněk Sluka: Samozřejmě by to dopad mělo, tak velký zásah do fungování trhu postihne všechny. Konkrétní číslo nelze říci, záležet bude na konečném znění zákonů. Prostě se s tím budeme muset vypořádat. Na druhou stranu v tom lze spatřovat i příležitost. Nespornými výhodami Broker Trustu jsou dnes opravdu špičkové zázemí, o které se naši partneři mohou opřít, ale i struktura portfolia, která je daleko vyváženější, než u některých konkurentů, zejména pak z řad MLM sítí závislých na pojištění. Sami jsme zvědaví, jak to některé multilevely a malí hráči ustojí.

Vladek Krámek: Schválení regulace ve znění navrhovaném panem Šinclem by mělo dramatické dopady na celý trh životního pojištění v ČR. Protože tento pozměňovací návrh nerozlišuje mezi rizikovým a rezervotvorným životním pojištěním, ale reguluje cenu distribuce celé jedné pojistné kategorie, dojde s velkou pravděpodobností k utlumení nabídky této skupiny pojištění jako celku, na což doplatí především spotřebitelé.

Tento výpadek by se jistě projevil i v činnosti a hospodaření zprostředkovatelských společností, neboť nahradit celou jednu produktovou kategorii ze dne na den je opravdu složité. Výhodou Fincentra je však široká diverzifikace produktového portfolia, které naši poradci dlouhodobě zprostředkovávají klientům, a to od investic až po hypotéky, proto naši poradci případnou změnu zvládnou.

Scénář výpadku produktové skupiny je možné očekávat i s ohledem na historickou zkušenost s produkty penzijní reformy, u kterých stát regulací provizí distribuce zajistil to, že se tyto produkty neprodávaly vlastně téměř vůbec. Tedy taková totální ochrana spotřebitele; nic se spotřebiteli neprodalo, zůstal tedy ochráněn; jak absurdní.

Jak byste přijali návrh regulace provizí, který by se týkal pouze rezervotvorné složky životního pojištění?

Zdeněk Sluka: Současná daňová legislativa spoření prostřednictvím životního pojištění nepodporuje. Ostatně poradci spolupracující s Broker Trustem využívají spíše pravidelných investic než IŽP pro spoření. Navíc přepojišťování rezervotvorných pojištění je téměř vždy nevýhodné pro klienta. Přestože z principu nejsme zastánci regulace provize, omezení na rezervotvornou složku je pro nás přijatelné řešení, které by skutečně mohlo přispět k řešení nešvarů trhu a zlepšit situaci pro koncové spotřebitele.

Vladek Krámek: Regulace provizí na úrovni rezervotvorné složky životního pojištění, pokud je správně konstruována, je vlastně regulací nákladů životního pojištění, a to bychom samozřejmě podpořili. Taková regulace by mohla prospět jak zprostředkovatelskému trhu, tak především spotřebitelům, kteří by skutečně mohli ušetřit. Bohužel tato varianta se nelíbí pojišťovnám, které by musely přiznat, že stávající návrh pana Šincla vznikl za účelem ochrany jejich zisků a do pláštíku ochrany spotřebitele je pouze zahalen.