Ropa se propadla pod 40 USD za barel, obchoduje se nejníže od února 2009

Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) se na svém pátečním zasedání nedokázala shodnout na snížení produkce, které by mohlo pomoci podpořit ceny, které se od června 2014 propadly o více než 60 procent. Poprvé za řadu desetiletí ministři ropného průmyslu vůbec nezmínili oficiální limit těžby. To jen podtrhuje neshody mezi jednotlivými členy. Navíc musí vyřešit otázku, jak začlenit íránské barely, které by se měly dostat na trh koncem prvního čtvrtletí příštího roku po uvolnění západních sankcí. Předtím komuniké alespoň obsahovalo, že země OPEC se budou držet cíle, nebo striktně držet cíle, anebo udržovat těžbu v souladu s cílem produkce.

Severomořskou ropu Brent Brent dělí jenom pár centů od kulatého čísla 40 USD za barel a stejně jako americká WTI se obchoduje nejníže od února 2009. Cena americké ropy WTI propadla pod 37 USD za barel. Oba kontrakty se obchodují pod minimy z letošního srpna. OPEC těží přes 30 milionů barelů ropy denně, což vede ke globálnímu nadbytku dodávek. Produkce tak o 0,5 milionu až 2 miliony barelů přesahuje poptávku a mnozí producenti, zejména menší a zadlužení těžaři americké břidlicové ropy, se ocitají pod tlakem.

Na klesající cenu ropy reagují i měny států, jejichž ekonomiky jsou silně propojené s produkcí ropy. Výrazně ztrácí kanadský dolar či norská koruna. Norská koruna se proti švédské propadla nejníže od roku 1992. Kanadský dolar proti americkému je nejslabší za 11 let. Větší problém s nižší cenou ropy mají rozvíjející se země například  JAR, Rusko nebo Brazílie. Zde musí centrální banky hledat cestu mezi vysokou inflací způsobenou slabou měnou a ekonomickým růstem, který zbrzďují vyšší úrokové sazby. Ty banky zvedají právě proto, aby tlumily pokles domácí měny a následnou inflaci. 

Michala Moravcová, analytik finančních trhů @bossacz