Od lednové splátky důchodu budou všechny důchody zvýšeny o 40 Kč, a to bez ohledu na jejich výši. Stejně tak bude pro všechny důchodce stejně vysoký jednorázový příspěvek 1 200 Kč, který se měli obdržet v únoru 2016 a na který budou mít nárok všichni penzisté, kterým byl přiznán důchod před koncem roku 2015.
Jednorázový příspěvek je výjimečnou akcí, tento příspěvek nedostávají penzisté každoročně. Motivem jednorázového příspěvku je nízká 40korunová valorizace pro rok 2016. Valorizační mechanismus je dán legislativou a jeho výše závisí na vývoji ekonomiky.
Původní návrh počítal s jednorázovým příspěvkem ve výši 600 Kč vyplaceného již v prosinci 2015, zrychlenou legislativní formou se však nepodařilo tento návrh prosadit, proto druhý návrh počítal s únorovou výplatou jednorázového příspěvku ve výši 900 Kč, ale nakonec byl 13. listopadu 2015 poslanci schválen jednorázový příspěvek ve výši 1 200 Kč.
Měsíční polepšení 140 Kč
Každý důchodce obdrží za rok 2014 v průměru o 140 Kč měsíčně více (40 Kč + (1 200 Kč : 12 měsíců)). Zvýšení je pro všechny stejné, proto si penzisté s vyšší penzí polepší v procentním vyjádření méně. Penzista s měsíčním důchodem 7 000 Kč si v průměru měsíčně polepší o 2 % a penzista s měsíčním důchodem 17 000 Kč si polepší jen o 0,82 %.
Tabulka 1: Jak se promítne valorizace penzí v roce 2016 do důchodu
Průměrný měsíční důchod v roce 2015 |
Průměrný měsíční důchod v roce 2016 |
Zvýšení důchodu v % |
7 000 Kč |
7 140 Kč |
2,00 % |
9 000 Kč |
9 140 Kč |
1,56 % |
11 000 Kč |
11 140 Kč |
1,27 % |
13 000 Kč |
13 140 Kč |
1,08 % |
15 000 Kč |
15 140 Kč |
0,93 % |
17 000 Kč |
17 140 Kč |
0,82 % |
Zdroj: Vlastní výpočty autora
„Solidarita“ při výpočtu důchodu
Občané s vyššími příjmy musí počítat s tím, že prvek solidarity hraje při výpočtu důchodu velkou roli. Lidé s nižšími příjmy, kteří odvádí během produktivního života nižší sociální (důchodové) pojištění, tak mají relativně vysoký státní důchod a občané s vysokými příjmy relativně nízký státní důchod. Při zajištění na penzi platí, že čím vyšší příjmy, tím důležitější je vytvoření si vlastního finančního polštáře pravidelnými investicemi. Prvek solidarity je ve výpočtové formuli důchodu zastoupen dvojím způsobem:
- Všichni penzisté mají stejnou základní část důchodu. Každý důchod se skládá ze základní výměry a procentní výměry důchodu. Základní výměra důchodu je ve všech případech stejná. V roce 2015 činí základní výměra důchodu 2 400 Kč. Výše výdělků a počet odpracovaných let má vliv pouze na výši procentní výměry důchodu.
Praktický příklad
Paní Dvořáková má měsíční státní důchod ve výši 7 400 Kč a paní Černá má měsíční státní důchod ve výši 14 400 Kč. Základní výměra důchodu v případě paní Dvořákové dosahuje 48 % procentní výměry důchodu a v případě paní Černé 20 %. Přestože má paní Černá 2,4krát vyšší procentní výměru důchodu z důvodu vyššího příjmu v produktivním věku a více odpracovaným rokům, tak mají obě paní základní výměru důchodu stejnou.
- Při výpočtu důchodu se osobní vyměřovací základ redukuje. V roce 2015 v první redukční hranici (do 11 709 Kč) započítává ze 100 % a v druhé redukční hranici (od 11 709 Kč do 106 444 Kč) se započítává z 26 %.
Praktický příklad
Pan Novák má průměrnou měsíční mzdu za odpracované roky 11 500 Kč a pan Svoboda má průměrnou měsíční mzdu za odpracované roky 46 000 Kč. Oba pánové získají dobu pojištění v rozsahu 40 let. Procentní výměra důchodu pana Nováka dle výpočtové formule roku 2015 je 6 900 Kč. Procentní výměra důchodu pana Svobody je 12 375 Kč. Přestože pan Svoboda odváděl ze své hrubé mzdy 4násobně vyšší sociální (důchodové) pojištění, tak jeho procentní výměra důchodu je vyšší jen 1,8krát.