Rozdíl v odvodech a důchodu při nízkém a vysokém příjmu
Výpočtová formule důchodu je výhodnější pro občany s nižšími příjmy. Při výpočtu důchodu hraje důležitou roli i prvek solidarity. Při celoživotní práci nesmí důchod znamenat „chudobu“. Občané s podprůměrnými příjmy si odchodem do důchodu relativně příliš nepohorší. Při průměrné délce pobírání státního důchodu dokonce čerpají na státním důchodu více, než kolik zaplatili na sociálním pojištění v produktivním životě.
- S rostoucím příjmem se nepoměr mezi zaplaceným sociálním pojištěním a obdrženým důchodem při pobírání důchodu po průměrnou dobu neustále zvyšuje.
Vše si ukážeme na praktickém příkladu. Čím vyšší příjmy v produktivním životě, tím vyšší úlohu hraje vlastní zajištění na penzi, s tím je potřeba při plánování budoucnosti počítat.
Praktický příklad
a) Na zjednodušeném příkladu si vypočítáme, kolik zaplatí během produktivního života na sociálním pojištění pan Novák, který má průměrnou měsíční mzdu v současné hodnotě ve výši 50 000 Kč a kolik zaplatí pan Kučera, který má průměrnou měsíční mzdu v současné hodnotě ve výši 10 000 Kč. Sociální pojištění budou pro zjednodušení platit 35 let.
Text |
Pan Novák |
Pan Kučera |
Hrubá mzda |
50 000 K |
10 000 Kč |
Sociální pojištění placené zaměstnancem |
3 250 Kč (50 000 Kč x 6,5 %) |
650 Kč (10 000 Kč x 6,5 %) |
Sociální pojištění placené zaměstnavatelem |
12 500 Kč (50 000 Kč x 25 %) |
2 500 Kč (10 000 Kč x 25 %) |
Celkové měsíční odvody |
15 750 Kč (3 250 Kč + 12 500 Kč) |
3 150 Kč (650 Kč + 2 500 Kč) |
Celkové roční odvody |
189 000 Kč (15 750 Kč x 12 měsíců) |
37 800 Kč (3 150 Kč x 12 měsíců) |
Celkové odvody za 35 let |
6 615 000 Kč (189 000 Kč x 35 let) |
1 323 000 Kč (37 800 Kč x 35 let) |
vlastní výpočet autora
Pan Novák zaplatí během produktivního života na sociálním pojištění 6 615 000 Kč, což je 5krát více než pan Kučera. Veškerý výpočet je pro zjednodušení proveden dle současné legislativy v současné hodnotě.
b) Současně si vypočítáme, jak vysoký státní důchod oba pánové obdrží. V průměru muži pobírali v roce 2013 starobní důchod necelých 19 let. Vše si vypočítáme dle legislativy roku 2015. Základními vstupními údaji bude osobní vyměřovací základ na úrovni průměrné měsíční mzdy a celková doba pojištění 41 let. Doba pojištění je vyšší než doba placení sociálního pojištění, neboť se do doby pojištění pro důchodové účely počítají rovněž náhradní doby pojištění (např. studium před rokem 2010 v zákonném rozsahu, evidence na úřadu práce v zákonném rozsahu).
Text |
Pan Novák |
Pan Kučera |
Osobní vyměřovací základ |
50 000 Kč |
10 000 Kč |
První redukční hranice (do 11 709 Kč, z 100 %) |
11 709 Kč |
10 000 Kč |
Druhá redukční hranice (od 11 709 Kč do 106 444 Kč, z 26 %) |
9 956 Kč |
0 Kč |
Výpočtový základ |
21 665 Kč (11 709 + 9 956) |
10 000 Kč (10 000 + 0) |
Procentní výměra za odpracované roky |
61,5 (41×1,5 %) |
61,5 (41×1,5 %) |
Procentní výměra důchodu |
13 324 Kč (21 665×61,5 %) |
6 150 Kč (10 000×61,5 %) |
Základní výměra důchodu |
2 400 Kč |
2 400 Kč |
Měsíční důchod |
15 724 Kč (2 400 + 13 324) |
8 550 Kč (2 400 + 6 150) |
Roční důchod |
188 688 Kč (15 724×12) |
102 600 Kč (8 550×12) |
Důchod za 19 let |
3 585 072 (188 688×19) |
1 949 400 (102 600×19) |
vlastní výpočet autora
Kdyby pan Novák pobíral státní důchod průměrnou dobu necelých 19 let, tak by čerpal státní důchod v současné hodnotě 3 585 072 Kč, tedy pouze 1,84krát více než pan Kučera. Souhrnně obdržený státní důchod pana Nováka by činil 54 % celkového zaplaceného sociálního pojištění. Souhrnný důchod pana Kučery by za stejného předpokladu byl 147 % zaplacených plateb na sociálním pojištění.