Rozpočet 2016: mimořádný výsledek (především) díky mimořádným faktorům

Bilance roku 2016 je nejlepší od poloviny devadesátých let. Zároveň kontrastuje s původně plánovaným schodkem ve výši 70 miliard korun. Co tedy stálo za takto odlišným vývojem reálného plnění státního rozpočtu od původního plánu?

V loňském roce českému státnímu rozpočtu prospělo několik mimořádných faktorů. Tím hlavním je přechod na nové programové období evropských fondů. V roce 2015 došlo k obrovskému investičnímu boomu, protože bylo nutné dokončit co nejvíc projektů ze starého programového období 2007–2013 (prodlouženo do roku 2015). Velké množství peněžních prostředků souvisejících s těmito projekty však bylo z EU vyplaceno dodatečně ještě v roce 2016. Jednalo se podle informací ČNB o více než 90 miliard korun, které víceméně uměle vylepšily loňskou příjmovou stranu rozpočtu. Zatímco rozpočet 2016 předpokládal příjmy z EU jen ve výši 96 miliard korun, ve skutečnosti přiteklo miliard 158.

Na výdajové straně přitom zároveň došlo k výraznému poklesu investičních výdajů na projekty spolufinancované z EU, protože nové programové období nabíhá jen velmi pomalu. Celkové kapitálové výdaje dosáhly 84,7 miliard korun. Přesáhly sice původně rozpočtovanou úroveň 78,5 miliardy korun (v rozpočtu po změnách v průběhu roku 86,7 miliardy), ale oproti objemu roku 2015 (175,6 miliard) se jedná o výrazný propad. Loňský výsledek tak byl do jisté míry vykoupen poklesem investiční činnosti v české ekonomice.

Druhým faktorem byl mimořádný růst ekonomiky v roce 2015, který pokračoval – i když pomalejším tempem – v roce 2016. Díky růstu spotřeby a zaměstnanosti a naopak poklesu podílu nezaměstnaných se podařilo vybrat výrazně více na daních z příjmu i na sociálním pojištění. Díky zvýšené ziskovosti firem prudce rostl i výběr daně z právnických osob, a to i zpětně za rok 2015.

Zároveň inkaso daně z přidané hodnoty rostlo rychleji než spotřeba domácností, což ukazuje na zlepšení jejího výběru. Podle analýz ministerstva financí se nové opatření v boji s daňovými úniky (kontrolní hlášení, Kobra) promítly do nižších nárokovaných vratek DPH. I tak se ale nepodařilo naplnit očekávaný výběr DPH – rozpočet počítal na celostátní úrovni s celkovým objemem 352,6 miliardy, vybralo se 350 miliard. Elektronická evidence tržeb ještě v rozpočtu vidět není – splatnost daně je totiž opožděná; a navíc se zatím týkala pouze jednoho měsíce.

^REKLAMA

Co se stane s miliardami korun přebytku? Jak na začátku prosince informovala ČTK, ministerstvo financí je pravděpodobně uloží na účet v rámci státní pokladny. V důsledku se tak vlastně zvýší takzvaná rezerva financování – neboli volné peníze vzniklé buď většími prodeji dluhopisů, než byly potřeba k pokrytí schodků rozpočtu v minulosti, anebo právě rozpočtovými přebytky. Ministerstvo financí v letech 2013–2015 rezervu financování (kterou předtím masivně zvýšilo především v roce 2012) prakticky rozpustilo, čímž i snížilo státní dluh.

Státní dluh loni klesl podle našich výpočtů „jen“ o 60 miliard. Tento údaj bere v úvahu emisní aktivitu ministerstva financí a objem splatných dluhopisů v loňském roce.

V letošním roce stát plánuje schodek 60 miliard korun. Náš výhled předpokládá, že deficit bude nakonec nižší, a to 45 miliard. Půjde tak vlastně o návrat k normálnímu schodkovému hospodaření, v letošním roce totiž výše zmíněné mimořádné faktory už pravděpodobně působit nebudou. Zároveň však očekáváme mírné oživení veřejných investic spolufinancovaných z EU.

Nejvýznamnější položky, který stály za přebytkem roku 2016 oproti schodku 2015:

^REKLAMA

Příjmy celkem: +47 miliard

                Z toho: Daň z příjmu právnických osob +11,6 miliardy (i díky dodanění výrazných zisků z roku 2015)

Pojistné na sociální zabezpečení +23,7 miliardy (díky růstu ekonomiky a zaměstnanosti, poklesu nezaměstnanosti)

Daň z příjmu fyzických osob +9,9 % (taktéž)

Výdaje celkem: –77,5 miliardy

                Z toho: Kapitálové výdaje –91 miliardy

MAREK DŘÍMAL
Ekonom
Komerční banka, a. s.