Ruská a izraelská ekonomika: ozbrojené konflikty na krku – reakce přesně opačné

Začněme nejprve tou ruskou, která postupně vstřebává sankce Západu, jež jsou vůči ní zatím jen zvolna uvalovány. Před sestřelením malajsijského letadla (zřejmě proruskými separatisty) se přitom situace v ruské ekonomice a trzích stabilizovala a odliv kapitálu ze země ustával, což vedlo ke stabilizaci rublu a cen ruských aktiv. Sestřelení civilního letadla na východní Ukrajině však naději na rychlou stabilizaci rozmetalo.

Korunu všemu nasadilo včerejší rozhodnutí arbitrážní soudu, který přikazuje Rusku vyplatit akcionářům bývalého ropného gigantu Yukosu 50 miliard dolarů, což představuje 2,5 % (ročního) ruského HDP a přes 9 % příjmů státního rozpočtu. Až na to přijde, tak Rusko se svými 470 miliardami devizových rezerv nebude mít sice problém pokutu uhradit, avšak rublu něco takového logicky nepomůže.No a slabší měna rovná se vyšší inflace a vyšší úrokové sazby.

Nehledě na mohutnou vojenskou angažovanost v Gaze má Izrael přesně opačné makroekonomické starosti – doposud čelil naopak přílivu kapitálu, který šekel vyhnal až na téměř tříletá maxima. Není tedy ani divu, že izraelská centrální banka v průběhu konfliktu reaguje přesně opačně než její ruská kolegyně. Zatímco ruská centrální banka musela minulý pátek zvýšit oficiální úrokové sazby o 50 bazických bodů, tak ta izraelská včera snížila oficiální úrokovou sazbu z 0,75 % na 0,50 % – tedy po pěti letech zpět na její historická minima. S ohledem na dezinflační tendence ani zde krok Izraelců nemusí být posledním (včetně toho, že budou opět zavedeny intervence proti silné měně).

Dva pikantní dodatky pod čarou: 1. Velmi významní akcionáři bývalého Yukosu, kteří budou benefitovat z výsledku arbitráže, sídlí v Izraeli. 2. izraelská centrální banka byla neformálním příkladem pro ČNB v tom, že k uvolnění měnových podmínek použila (dočasně) intervence proti vlastní měně.

Jan Čermák
Analytik ČSOB

^REKLAMA