Dnešní inflační čísla ukazují, že strach České národní banky z deflace byl a stále je oprávněný. Na zastavení růstu cen v lednu mělo vliv hned několik faktorů. Oproti loňskému roku letos nedošlo k žádnému pohybu na dani z přidané hodnoty, jejíž loňský posun nahoru o jeden procentní bod měl lví podíl na inflaci v roce 2013. Pokud přičteme zrušení zdravotnického poplatku za pobyt v nemocnici, který zlevnil péči o zdraví, a pokles cen elektřiny, získáme jasné důvody pro lednovou „stagnaci“.
Růst cen byl tažen zejména potravinami, především ovocem a zeleninou. Svoji roli hrálo také zdražování alkoholu, když v této kategorii vzrostly v lednu ceny piva v porovnání s prosincem 2013 o 2,5 % a lihovin o 5,4 %.
Velmi nízká inflační čísla bychom měli vidět celý letošní rok. Ve druhé půlce roku sice může dojít k urychlení růstu spotřebitelských cen, ale určitě se nedočkáme nějak závratně vysoké inflace. Nízká inflace může být sice na první pohled přitažlivá, protože se domácnostem neprodražuje život, nicméně je potřeba si uvědomit, že nízká inflace způsobuje i velmi nízký růst mezd, což je psychologicky nepříjemný jev.
V souvislosti s inflací tedy čekáme, že Česká národní banka bude udržovat úrokové sazby na „nule“ po celý letošní rok, stejně tak jako uměle oslabenou korunu nad úrovní 27 korun za euro.
PhDr. Petr Gapko, hlavní ekonom GE Money Bank
REKLAMA