Dnes oznámený růst čínského HDP za první kvartál ve výši 7 % není samozřejmě žádnou dramatickou zprávou, po které by padaly ve světě burzy. Možná potenciálně horší zprávou je zpomalení čínské průmyslové výroby, která v březnu rostla jen o 5,6 % meziročně. To je nejslabší růst průmyslu v Číně za 25 let. Z takových zpráv jistě nebudou mít radost producenti komodit, neboť Čína je jejich největším trhem. Na druhou stranu, západní ekonomiky a především třeba ta německá, nemusí bít na poplach, neboť maloobchodní tržby v Číně rostou stále dvouciferným tempem.
Silný růst domácí spotřeby je tedy v Číně jasným a vlastně jediným “držákem” růstu stejně tak jako v USA. Včerejší data o amerických maloobchodních tržbách za březen sice dopadla o něco hůře, než se čekalo, avšak pokud se podíváme na to, jak reálná soukromá spotřeba rostla v prvním čtvrtletí, tak vidíme růst vyšší než tři procenta. Bohužel ostatním složkám HDP – především investicím a hlavně zahraničnímu obchodu, se zdaleka tak nedařilo. Americká ekonomika tak bude ráda, pokud v prvním kvartále zaznamená vůbec nějaký (mezikvartální) růst.
Co mají čínská a americká ekonomika společného a co v obou případech zatěžuje jejich výsledky v prvním čtvrtletí? Společným problémem je silný dolar, neboť Čína udržuje pevnou vazbu na americkou měnu, a tak si jako Amerika v posledních měsících “užila” výrazné posílení měnového kurzu. Z toho mají jistě radost domácí spotřebitelé, avšak zahraniční obchod utrpěl šrámy. Ty v prvním kvartále nedokázaly vykompenzovat makroekonomické zisky plynoucí z nižších cen komodit, které by však agregovaně v průběhu celého roku měly převážit.
Jistou, byť slabou útěchou při pohledu na slabší americká a čínská tvrdá data z prvního kvartálu pak může být i to, že tato čísla naráží na relativně vysokou srovnávací základnu danou dobrými výsledky v druhé půlce roku 2014.
Jan Čermák
Analytik ČSOB
REKLAMA