Oprávněnou otázkou tak je, zda mechanismy používané ECB, ať již jde o odkup aktiv nebo negativní sazby, jsou dostatečně vhodné pro umožnění obnovy, a to jak růstu, tak inflace. Bude třeba ještě něco jiného? Jednou z možností, která je teď často zmiňována, jsou „vrtulníkové peníze“. Co přesně tím máme na mysli?
Doposud se ECB snažila snížit náklady na půjčky prostřednictvím mezibankovního trhu s cílem stimulovat úvěrový trh. Nicméně je třeba poznamenat, že přenesení akomodativní měnové politiky na reálnou ekonomiku nefunguje tak dobře, jak se původně předpokládalo. Náklady na poskytování půjček se snížily jak pro přední společnosti na kapitálovém trhu, tak pro malé a střední podniky, které si půjčují od komerčních bank. Problém je v tom, že nízké úrokové sazby nemusí automaticky znamenat výrazné oživení soukromých investic. Vedou zejména ke zvýšenému odkupu akcií a vyšším hotovostním rezervám ve společnostech. Kromě toho malé a střední podniky nad půjčkami stále váhají z důvodu přetrvávajícího nedostatku důvěry v budoucí vývoj. ECB může sazby tlačit, co nejníže to půjde, ale pokud nebude dostatečná poptávka po půjčkách, k obnově růstu ani inflace nedojde. Pokles rychlosti peněz v USA i v eurozóně je dokonalým příkladem této tendence, která se stupňuje od turbulencí na finančních trzích z roku 2008.
Proč tedy nerozdělovat peníze přímo do domácností, když to prostřednictvím bank nefunguje? Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, by bylo, kdyby ECB poskytla určitou částku každé domácnosti v eurozóně, která by byla převedena na zvláštní účet v bance a která by mohla být použita pouze na splacení stávajícího dluhu. U dlužníků by byl účinek okamžitý: oddlužení, posílení důvěry v budoucí výhled a na oplátku zvýšení kupní síly a tím i spotřeby. Tedy okamžitý obrat! U těch, kteří zadlužení nejsou, bychom předpokládali, že peníze budou investovány do evropských projektů v oblasti infrastruktury, což by stimulovalo investice a umožnilo dlouhodobý výnos.
Je to dobré řešení? Může se zdát, že jde o směšný nápad, nakonec by však mohl mít větší makroekonomický dopad než stávající opatření, která mají řadu nevýhod, zejména nárůst spekulativních bublin na několika tržních segmentech.
Mario Draghi navíc tento scénář nevyloučil na tiskové konferenci během posledního zasedání ECB. Svůj postoj popsal slovy:
REKLAMA
„Otázku vrtulníkových peněz jsme nikdy nezvažovali. Jedná se o velmi zajímavý koncept, který je v současné době předmětem diskuse s akademickými ekonomy v různých prostředích. Tento koncept jsme však PROZATÍM NEZANALYZOVALI dostatečně.“
Stěžejním zjištěním je fakt, že intervence otevírá této možnosti dveře. Poněkud to připomíná podobné výroky ohledně negativních sazeb před několika lety.
Přesto by realizace takového postupu nebyla snadná. Zejména v začátcích by se koncept vrtulníkových peněz potýkal s technickými a nepochybně i právními problémy. Velmi pravděpodobné je zejména to, že Němci vznesou námitky a požádají o názor německý ústavní soud.
