Navzdory tomu je zřejmé, že votalita na trhu zůstane a po dobu několika následujících týdnů bude i nadále poměrně vysoká. Není proto pochyb, že investoři budou i nadále investovat do bezpečných přístavů, jako je zlato nebo japonský jen. Libra je pravděpodobně první obětí brexitu, a v případě, že dojde k rychlé dohodě o faktickém odchodu UK z EU, může se rychle vrátit k původním hodnotám.
Scénář nové finanční krize je dle mého názoru vyloučený. Investoři si jsou dobře vědomi, že současná situace nemá nic společného s krizí v letech 2007–2008. Evropský bankovní sektor je pevný, a to zejména v klíčových zemích. Stejně tak nepřichází do úvahy riziko nedostatku likvidity. Nejistota samozřejmě není pro investory dobrou zprávou a může snižovat hospodářský růst Evropské unie. Hlavní prioritou politiků by proto mělo být ujistit investory rychlým prodloužením plánů upravující budoucí vztahy mezi Velkou Británií a EU.
Bankovní akcie si minulý týden prošly zatěžkávacím obdobím. Důvodem byla obava, že by výsledky referenda mohly tento sektor zasáhnout ze všech nejsilněji. Na druhé straně by ale brexit mohl být pro evropské banky dobrou zprávou, neboť poté, co Londýn započne proces odchodu z EU, Británie bude muset do dvou let vyjednat dohodu o finančních službách, aby britské banky mohly vykonávat svoji činnosti i v rámci Unie.
Nepředpokládám, že by se dohoda uzavřela v krátkém čase. Například Švýcarsko nemá dohodu o finančních službách s EU dodnes. Švýcarské banky jsou nucené používat své dceřiné společnosti v Londýně, které nabízejí jejich sužby pro občany unijních států.
Evropské banky proto mají možnost využít dočasný odchod britských bank z trhu a získat jejich tržní podíl. Zejména v oblasti privátního bankovnictví. Brexit by tedy mohl být i pro evropské banky dobrou správou za podmínky, že se chopí této nové příležitosti. Není však jisté, zda si to dostatečně uvědomují.
REKLAMA
Christopher Dembik, ekonom, Saxo Bank