Problém "sociálně slabších" je především terminologický. "Sociálně slabší" znamená "společensky slabší", což mnohdy vůbec neodpovídá skutečnost, neboť mnozí tzv. "sociálně slabší" mají lepší společenské vazby než ti druzí, v tomto případě pravděpodobně "sociálně silnější".
Pojem "sociálně potřebný" je ještě horší. Explicitně vyjadřuje, že ti, kdo se o sebe dokáží sami postarat, jsou pro společnost nepotřební. To je ale značně zavádějící, neboť právě díky oněm "společensky nepotřebným" je možné poskytovat sociální dávky "společensky potřebným".
Daniel Martínek před více než rokem napsal: "Nově pojem sociální zahrnuje i násilnou konfiskaci soukromého majetku jiných lidí, která je nutným předpokladem uplatnění toho, co intelektuálové označují jako sociální chování. To však se skutečným obsahem pojmu nemá nic společného. Takovým útvarům jako "sociálně potřební", nebo "sociální stát" říkáme pojmové pasti. Pozor, nejde tedy jen o jakousi pouhou hru se slovy. Slovo je jen vnějškovým výrazem pojmu (myšlenky), tomto případě dochází k velmi nebezpečnému útoku na pravdivost myšlenky."
Jak z pojmové pasti ven? V podstatě je to jednoduché. Stačí nazývat věci správnými (ve smyslu "přesnými") pojmy. "Sociálně slabí" nejsou slabí společensky, ale ekonomicky. Sociálními dávkami, příspěvky v hmotné nouzi a dalšími společnost nepodporuje primárně společensky slabé, ale "ekonomicky slabé" členy společnosti a domácnosti. A můžeme jít ještě dál.
Domácnost, pobírající sociální dávky a další podobné podpory není finančně soběstačná. Kdyby byla, nepotřebovala by společenskou podporu. Takovou domácnost pak můžeme nazvat "finančně nesoběstačnou" domácností, pojmem, který nesnižuje společenskou potřebnost ani podporovaných, ani podporujících členů společnosti, ale který dle mého názoru přesně a výstižně popisuje podstatu společenské solidarity, kdy finančně soběstačné a zabezpečené domácnosti, podporují finančně nesoběstačné.
REKLAMA
Jaký je váš názor?
