Sociální zabezpečení 2009: Změny se dotknou i finančních poradců
Každého z nás zajímá, kolik z každé vydělané koruny musíme dát na odvody. V této souvislosti dochází od 1. 1. 2009 k následujícím změnám. Zaměstnavatelé budou za své zaměstnance odvádět na důchodové pojištění 21,5 %, na státní politiku zaměstnanosti 1,2 % a na nemocenské pojištění 2,3 % z měsíčního vyměřovacího základu, ze kterého se vypočítávají platby na sociální zabezpečení (celkem to činí 25 %). Jenom pro připomenutí zdůrazním, že v roce 2008 činily odvody zaměstnavatele 26 procent z měsíčního vyměřovacího základu.
Elitní pracovníci a manažeři budou muset vydělávat o trochu více, aby dosáhli na maximální vyměřovací základ
Podobné úlevy se dočkají i zaměstnanci. Ti budou odvádět 6,5 % na důchodové pojištění, avšak na státní politiku zaměstnanosti a na nemocenské pojištění již nebudou odvádět žádnou částku.
S příchodem roku 2009 se mění také maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného v kalendářním roce. V souvislosti s růstem průměrné mzdy se zvyšuje na 1 130 640 Kč pro rok 2009. Platí zde stejné výpočtové pravidlo, na které jsme si zvykli během roku 2008. Pokud tuto částku zaměstnanec pracující u jednoho zaměstnavatele přesáhne, tak již dále nebude platit pojistné. Podobně to platí i v případě zaměstnavatele, který také nebude zahrnovat částky nad tuto mez do vyměřovacího základu.
Co dělat v případě překročení hranice u více zaměstnavatelů (například v případě změny místa během kalendářního roku)? Řešení této situace se nabízí prostřednictvím požadavku na vrácení pojistného.
OSVČ také se změnami… Nemocenské pojištění nadále dobrovolné
Účast na nemocenském pojištění zůstává nadále ze strany osob samostatně výdělečně činných dobrovolná. Myslím, že to je logický a správný krok, neboť živnostníci prostě z ekonomických důvodů stejně marodit nemohou.
REKLAMA
Osoby samostatně výdělečně činné budou odvádět na důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti 29,2 % z vyměřovacího základu. Metodika výpočtu zůstává nezměněna. Živnostníci vychází z výsledku podnikání, který uvedou do přehledu pro OSSZ na základě daňového přiznání.
Podobně jako poplatníci s vysokými příjmy ze závislé činnosti mají i živnostníci zaveden takzvaný strop pro povinnosti v oblasti odvodů. Maximálním vyměřovacím základem OSVČ pro placení pojistného v kalendářním roce bude stejně jako u manažerů 48násobek průměrné mzdy (1 130 640 Kč). Naopak rozhodná částka pro povinnou účast na důchodovém pojištění OSVČ v roce 2009, které vykonávají vedlejší činnost, činí 56 532 Kč.
Zaměstnavatelé si budou muset zvyknout také na novou metodiku
Zatímco do konce roku 2008 rozlišovaly OSSZ (Okresní správa sociálního zabezpečení) zaměstnavatele na malé a velké organizace, tak od ledna 2009 se toto členění ruší. Zavádí se jednotný pojem pro všechny – zaměstnavatel. Tím se sjednocuje místo pro vyplácení dávek, kterým budou pro všechny bez rozdílu OSSZ.
Občané pocítí největší změny v nemocenských dávkách
S příchodem roku 2009 se podstatným způsobem zvyšuje peněžitá pomoc v mateřství. Její nárůst ovšem není veden plošně, nýbrž si hodně polepší především ženy s vyššími příjmy. Jenom pro srovnání – v roce 2008 si mohla matka přijít maximálně na 14 370 Kč, avšak pro rok 2009 se tato částka posunuje už na velmi zajímavých 28 890 Kč.
REKLAMA
Asi největší změnou, kterou během roku 2009 pocítí podstatná část pracující populace, je dávka nemocenské. Nově bude nemocenské náležet zaměstnanci až od patnáctého dne trvání pracovní neschopnosti. Co se týče prvních čtrnácti dnů pracovní neschopnosti, tak tam povinnost přechází na zaměstnavatele. Ten samozřejmě nevyplácí nemocenské, ale vyplácí náhradu mzdy. Samotná náhrada mzdy není dávkou nemocenského pojištění. Velkou změnu pocítí zaměstnanci v tom, že jim náleží náhrady mzdy až od čtvrtého dne pracovní neschopnosti. U méně častých dávek nemocenského pojištění (ošetřovné a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství) reforma žádné zásadní změny nepřinesla.
TIP:
Spočítejte si svou daňovou povinnost za rok 2008
Podpora v nezaměstnanosti – cení se aktivní přístup
S nástupem roku 2009 se zkracuje doba poskytování podpory v nezaměstnanosti (do 50 let věku ze šesti na pět měsíců, do 55 let z devíti na osm měsíců, nad 55 let z dvanácti na jedenáct měsíců). Na druhé straně se mění struktura podpory v nezaměstnanosti. Ta se koncentruje do prvních měsíců po ztrátě zaměstnání (smyslem zákonodárce je zajistit co nejrychleji nové zaměstnání). První dva měsíce činí podpora 65 procent průměrného čistého výdělku (další dva měsíce 50 procent a zbývající měsíce 45 procent). Měsíční strop pro výplatu je stanoven na 13 307 Kč.
