Spoříte pravidelně? Pak jste ekonomicky zodpovědní
MF ČR v závěru minulého týdne zveřejnilo kompletní výsledky průzkumu finanční gramotnosti (finanční znalosti a ekonomické zodpovědnosti) obyvatel České republiky. Část výsledků je součástí širšího mezinárodního průzkumu OECD, část je zaměřena pouze na českou populaci. Výsledky přitom nejsou překvapující – finanční gramotnosti se nedostává více než polovině národa.
Finanční gramotnost se v průzkumu rozděluje na dvě oblasti – finanční znalosti a ekonomická zodpovědnost. Dostatek znalostí fungování finančního trhu ještě nezaručuje, že domácnost bude též jednat ekonomicky zodpovědně, ovšem i z výsledků průzkumu plyne, že bez finančních znalostí to zvládá jen málokdo.
Graf 1: Finanční znalost – celkové výsledky
Zdroj: MF ČR
Finanční znalost byla testována formou testu na reprezentativním vzorku populace. Lidé s velmi nízkou finanční znalostí nebyli schopni správně zodpovědět ani 33 % otázek. Naopak lidé s velmi vysokou finanční znalostí zodpověděli správně alespoň 66 % otázek. Obou skupin je přibližně stejný 12% podíl v populaci.
Překvapující není ani zjištění, že více finančních znalostí mají lidé s vyššími příjmy a vyšším vzděláním. Lidé s vyšším vzděláním jsou schopni lépe absorbovat informace a zpracovávat je, což je následně patrné i v orientaci na finančním trhu. Lidé s vyššími příjmy zas mají větší motivaci se o rodinné finance starat efektivně a majetek spíše akumulovat, zatímco domácnosti s nižšími příjmy často podléhají skepsi, že je to zbytečné a že ze svého příjmu beztak nejsou schopni nic uspořit.
REKLAMA
Graf 2: Finanční znalost dle skupin obyvatel
Zdroj: MF ČR
Příliš velké rozdíly nejsou mezi muži a ženami ani dle věkových skupin. O něco lépe si stojí podnikatelé než ostatní, což může mít souvislost s nižší ochranou živnostníků oproti zaměstnancům, ovšem ani zde nejsou rozdíly nikterak zásadní.
Studenti mají nejmenší znalosti ze dvou důvodů. Zaprvé se o rodinné finance nezajímají a za druhé o nich nerozhodují, a tudíž nemají s jejich vedením zkušenosti. I zde je patrné, že by rodiče měli do finančních otázek a rozhodování zasvěcovat děti již od útlého věku, aby je lépe připravili pro samostatný život.
Z výzkumu vyšla otázka, která nejvíce rozhoduje o umístění respondentů do jednotlivých skupin dle finanční znalosti: „Je při investici 3 000 Kč lepší výnos 15 %, nebo 300 Kč?“ Pro ty, kteří odpověděli správně, je další rozhodující otázkou: „Kolik budete mít na účtu korun na konci roku, vložíte-li 100 Kč a úrok je 2 % p.a.?“ Ti, kteří odpověděli špatně, se dále rozdělí nejpřesněji otázkou: „Je méně pravděpodobné, že přijdete o všechny své peníze, pokud je uložíte na více než jednom místě?“
REKLAMA
Pokud jste odpověděli správně na první z uvedených otázek a správně i na druhou otázku, máte pravděpodobně velmi vysokou finanční znalost. Pokud jste ale odpověděli na první a třetí otázku špatně, je vaše finanční znalost pravděpodobně velmi nízká.
Finanční znalosti má přibližně polovina obyvatel České republiky. Ekonomicky zodpovědných je ale pouze 37 %, přičemž pouze 6 % jedná velmi zodpovědně. Naopak 22 % respondentů se nechová zodpovědně vůbec.
Graf 3: Ekonomická zodpovědnost – celkové výsledky
Zdroj: MF ČR
Nejméně ekonomicky zodpovědní jsou studenti (téměř 90 %). V patách mají ale zástupy nezaměstnaných (ekonomicky neaktivních) lidí, jejichž ekonomická nezodpovědnost dosahuje více než 70 %. Stejně jako u finanční znalosti rozhoduje především vzdělání a příjem domácnosti – vyšší vzdělání i příjem je spojen s vyšší ekonomickou zodpovědností.
REKLAMA
Graf 4: Ekonomická zodpovědnost dle skupin obyvatel
Zdroj: MF ČR
Pro rozlišení, do které skupiny spadáte, je rozhodující zejména jedna otázka: „Ukládá vaše domácnost pravidelně část příjmů jako rezervu?“
Souvislost mezi finanční znalostí jako předpokladu k ekonomické zodpovědnosti dokládá Graf 5. Lidé s vyšší finanční znalostí častěji jednají ekonomicky zodpovědně.
Graf 5: Vztah mezi finanční znalostí a ekonomickou zodpovědností
Zdroj: MF ČR
Průzkum odhalil i některé pozitivní trendy. Kupříkladu 40 % domácností si sestavuje rodinný rozpočet a z nich 82 % následně kontroluje jeho dodržování. Zároveň 42 % dotázaných si stanovuje finanční cíle, jakými bývají pořízení bydlení a splacení hypotéky (lidi do 44 let) či pořízení automobilu (lidi do 29 let).
Peníze na drobný akutní výdaj (např. nová pračka) má k dispozici bez půjčky 72 % domácností, ovšem měsíc bez příjmu by přečkalo bez potíží pouze 55 % lidí. Na druhou stranu je 67 % lidí připraveno na situaci, kdy jejich aktuální příjmy nebudou pokrývat životní náklady. V roce 2010 na tuto situaci bylo připraveno pouze 50 % dotázaných.
Nízké úrokové sazby by nyní mnohem více lidí než v roce 2010 přivedlo do spárů podvodných společností s pochybnými investičními nabídkami. Na investici se slíbeným 20% ročním výnosem, naprostou bezpečností a vysokou likviditou by kývlo 50 % dotázaných oproti dřívějším 23 %. Nabízí se otázka, zda za tento nárůst rizikového chování nemůže i bující „ochrana spotřebitele“, díky níž se lidé stávají méně obezřetní před podvodníky, kteří se jakékoli regulaci vymykají…
