Stanislav Dostál ml.: Díky, bývalí kolegové z OVB
Jak jste se dostal k povolání finančního poradce?
Už na střední škole jsem přemýšlel, jaké povolání by se mi líbilo, a mezi oblíbené, patřilo např. bankéř nebo daňový poradce, auditor, zkrátka vše kolem financí a peněžních toků. Když pak otec přišel s myšlenkou vzít mě do svého nově vznikajícího týmu, byla to jasná volba.
Jak dlouho pracujete pro společnost Fincentrum a na jakou pozici jste nastoupil?
Ve Fincentru pracuji přesně 2 roky, od června 2009, a nastoupil jsem jako regionální ředitel.
Jak se vyvíjela vaše kariéra ve společnosti Fincentrum?
Po nástupu do Fincentra jsem psal zhruba 70 000 BB a měl v týmu cca 25 spolupracovníku. Pochopil jsem, že pokud chci maximálně využít šance, kterou Fincentrum poskytuje, potřebuji vzdělávat svůj tým.
REKLAMA
Zároveň chci oslovovat lidi z jiných firem, kteří již v této branži pracují a nejde jim to, protože nemají dobré vztahy na pracovišti, nebo jim chybí vzdělání pro osobní růst, a zároveň pracují ve firmě, kde je jiná atmosféra. Práce pro Fincentrum byla pro mne osobně velká výzva.
Jaká byla hlavní motivace, která vás přivedla na pozici zemského ředitele?
Když jsem v 19 letech začínal v branži, na různých seminářích se mě ptali, „proč tady jsem“ a „co bych chtěl“ a „jaké pozice bych chtěl dosáhnout“. Všichni kolem mě na stejných seminářích měli velké vize a vždy odpovídali, že přišli proto, aby se stali jedině zemským ředitelem. Já jsem odpovídal, že bych chtěl do 30 let mít vlastní tým lidí, být na manažerské pozici a mít vlastní pěkné auto.
Ale proč jsem hlavně přišel do finančního poradenství, je, že jsem ho chtěl změnit. Pochopil jsem, že změnit ho mohu jen tehdy, když vstoupím na finanční trh, budu dlouhodobě dobrý a budu mít velký počet lidí v týmu. Tehdy budu významný a budu mít vliv. A taky jsem chtěl dokázat svému tátovi, že jsem stejně dobrý jako on a že mě dobře vychoval.
Co pro vás znamená jmenování do této vysoké funkce a jaké charakterové vlastnosti by měl mít úspěšný zemský ředitel?
Zemský ředitel je první pozice, která má vliv na to, jak se mění „pravidla hry“ na finančním trhu. Vnímám to tak, že jsem na začátku realizace jednoho ze svých motivů – zlepšit finanční poradenství zevnitř.
A charakterové vlastnosti? Podle mého zemský ředitel může být jen někdo, kdo je novodobý hrdina – bojovník, férový, pracovitý, zaměřený na dlouhodobost, sympatický, charismatický atd. A namísto bílého koně může jezdit třeba v bílém Porsche.
REKLAMA
Podle jakých kritérií vybíráte své spolupracovníky a jak je motivujete k vysokým výkonům?
Mám hlavně jedno kritérium – musí hodně chtít. Chtít hodně pracovat, hodně vydělat, chtít pomoci klientům, sobě, rodině, chtít být jako já, jako můj otec, jako Warren Buffett… to je jedno. Motivace pochází právě z toho, že prostě chce. Protože pak je ta druhá možnost, a to, že nechce, a může být krásný, hodný, chytrý, ale když nechce, tak se mnou podnikat nemůže.
Co je podle vás nejdůležitější na práci finančního poradce?
Nejdůležitější je poslouchat. Nejčastěji poslouchat klienta a hned na druhém místě je poslouchat svého nadřízeného. Jako poradce jsem udělal stovky smluv a mám desítky spokojených klientů proto, že jsem jim pomohl s tím, co chtěli. Poslechl jsem si je a připravil jsem pro ne řešení. Když dnes přijdu někam já jako klient, všímám si toho, že většinou mne nikdo neposlouchá, a tak tam obchod neudělám.
Co byste poradil začínajícím poradcům?
Řeknu to jednoduše a možná tvrdě (už vidím kyselé obličeje některých, co to čtou): Vyndej si na 6 měsíců mozek a nasaď si do hlavy manuál poradce. Poslouchej svého nadřízeného – to je tvůj trenér, kouč, manažer, tvoje máma a táta v téhle branži.
Uvedu svůj příklad: Začal jsem před čtyřmi měsíci hrát golf, chodím jednou týdne a udělám všechno tak, jak říká můj trenér, kterého platím za to, abych se lepšil. Aktuálně jsem jeho nejlepší žák a on žasne nad tím, jak to, že se tak rychle lepším, a já mu říkám: „Trenére, já dělám to, co mi řekneš. Pro mě je naopak divné, že si tě někdo platí, a pak nedělá to, co mu řekneš.“
REKLAMA
Ale to je o postoji lidí. Já moc chci být dobrý golfista. Chci víc než ostatní, a proto budu lepší než ostatní.
Určitě jste se vy nebo vaši podřízení setkali s negativním přístupem klienta k nabídce finančního poradenství, jak jste tyto situace řešil?
Naopak – málokdy se setkám s pozitivním přístupem k poradenství. Víte proč? Protože je to v této zemi neregulovaná žumpa, volná živnost stejně jako uklízečka, a je tak málo dobrých poradců, že možná 10 % lidí potkalo kvalitního poradce. A těch 90 % lidí je zatím k dispozici. Proto v této branži podnikám – cítím tu určitý podnikatelský prostor.
Jak se vyrovnáváte se stresem a jak trávíte svůj volný čas?
Aktuálně se vyrovnávám s novým stresem, a to že začínám mít volný čas. Jinak jsem poslední 4 roky neřešil problém s volným časem, protože jsem skoro žádný neměl. Priorita jedna pro mne byla práce, řekl jsem to každé přítelkyni, kterou jsem měl, a věděli to všichni v mém okolí – rodiče, příbuzní, všichni. Kvůli tomu jsem neměl přátele, jediní kamarádi byli mí spolupracovníci na pracovišti.
Pokud nejste připraveni obětovat všechno, nikdy nebudete nejlepší. Dokud jsem nepotkal poradenství, nikdy jsem nebyl v ničem nejlepší. Vždycky jsem byl dobrý hokejista, basketbalista, v matematice, v angličtině, v běhání, ale nikdy jsem nebyl nejlepší. A tak jsem chtěl být nejlepší v poradenství!
Tuším, že poslední měsíce mám dobrou šňůru – jsem 13× nejlepší regionální ředitel v ČR i v SR. Teď skočím mezi „zemáky“ a hádejte, na čem budu další 1 – 2 roky pracovat?
Máte nějaký sen, který byste si rád splnil?
Ano, můj sen byl být na titulní stránce finančního časopisu jako „mladý a úspěšný“ a inspirovat mladé lidi k práci. Být vzorem.
A taky mám ještě jeden sen: až budu povyšovaný na kongresu, tak chci standing ovations. Aby všichni lidé, kterých si vážím v naší firmě a kteří jsou pro mě dnes a denně vlastně konkurencí, díky nimž zvedám svůj líný zadek ze židle, abych šel pracovat, tak aby uznali, že jsem ten den nejlepší. Protože já to samé udělám, až to někdo z nich také dotáhne na zemského ředitele. A že je to neskutečná dřina.
A mohu ještě něco dodat? Chtěl bych na tomto místě poděkovat. Je důležité říkat díky – takže díky mami, tati a ségry za pomoc! Díky, bývalí kolegové z OVB, co toto čtete, mohl jsem se od vás učit a jsem za to upřímně vděčný (díky hlavně Petru Havlovi a Tomáši Grecovi).
Děkuji svým spolupracovníkům – jmenovitě svým ředitelům Rendovi, Filipovi, Michalovi a Martinovi – a všem dalším spolupracovníkům, protože předvádíme skvělé výsledky a stále chceme růst!
Děkuji Petru Stuchlíkovi, že mi tenkrát zavolal, když jsem byl „modrý“, a otevřel mi oči, a dekuji Martinovi Nejedlému za to, že stále investuje peníze zpět do firmy (spolu s Petrem). Díky i celé centrále, v čele s Filipem Duchoněm, který je skvělým lodivodem! A na závěr děkuji svému zemskému řediteli – za to, že udělal úplně všechno proto, abych ho mohl zkopírovat a dostat se na stejnou pozici. Takového nadřízeného totiž nemá každý. Díky!
Děkuji za rozhovor.
