Stanislav Dostál st.: OVB zaspala 5 až 7 let za konkurencí
V OVB jste dosáhl téměř na pozici zemského ředitele. Jak dlouho jste v OVB působil?
V OVB jsem byl od roku 2001, ale kariéru jsem začal budovat v roce 2002 nebo 2003, když jsem pochopil její mechanismus.
O změně včetně případného odchodu z OVB jsem začal uvažovat přibližně před sedmi měsíci. Ke konci roku 2008 jsem dospěl k názoru, že se něco musí změnit – třeba to, aby mi víc naslouchal pan ředitel Uzel, což se nestalo, a tak jsem se rozhodl k radikálnějšímu řešení.
Impulsem k vašemu odchodu tedy bylo to, že vedení OVB v Česku neposlouchalo vaše návrhy, nebo v tom bylo i něco jiného?
Nikdy jsem neměl ambici, že sám změním OVB. Zejména potom, co se o podobnou změnu v OVB marně pokoušeli Radim Lukeš s Petrem Borkovcem. Samozřejmě jim potom přikládali na vrub, že z OVB odešli kvůli penězům, ale dneska jsem přesvědčen, že to rozhodně nebylo jenom kvůli penězům.
I já jsem v průběhu šesti let dostával poměrně hodně finančních nabídek. Nikdy mě ale žádná neoslovila, protože jsem v OVB chtěl pracovat, byl jsem loajální k Petrovi Havlovi [zemský ředitel p. Dostála v OVB – pozn. red.]. Pak se ale protnulo několik věcí a to bylo zlomové.
REKLAMA
Zásadní byl nepořádek na centrále, ale fenomenální. Špatně počítají provize. Počítají to pokaždé podle jiných výkonových jednotek, pořád to přepočítávají, nikdo se v tom nevyzná… A má to logiku. Pan Uzel vedle sebe nesnesl nikoho schopného, a tak všechny, kdo měli trošku mozek, s odstupem času vyházel, takže v OVB zůstali pouze tři nebo čtyři skalní, kteří mají hroší kůži.
Další zásadní věcí pro mě bylo zjištění, jakým způsobem přemýšlí vedení v Kolíně o Česku. S hrůzou jsem zjistil, že jsme pro ně jen parta na vydělávání peněz. Zpět nejdou žádné peníze na podporu. Nemáme žádné analytické oddělení, vzdělávání jsme si dělali sami…
Pan Uzel přibližně před rokem a půl prováděl změny na centrále, která již neměla být centrálou, ale měla být servisním centrem. Měla víc sloužit poradcům. Tento záměr se tedy nepodařilo naplnit?
To v žádném případě. Jestliže někdy byla centrála blízko k lidem, tak to bylo za pana Gramlicha.
Jak probíhaly vaše myšlenky k odchodu? Přeci jen na vaší pozici, kdy už jste téměř dosáhl i v tvrdém kariérním plánu OVB na pozici zemského ředitele, jste jistě o odchodu velmi pečlivě přemýšlel.
Máte pravdu. Bylo to hodně bezesných nocí. Dával jsem dohromady všechna pro a proti. Ale zjistil jsem, že žádná změna v OVB, která by byla zajímavá, není na obzoru.
Pan Uzel se navzdory problémům, které nadělal s únikem peněz přes společnosti jeho manželky, přes kterou začala centrála všechno řešit, držel horizontu svého odchodu do důchodu. Na třetí otázku o vývoji OVB vždycky odpověděl: „Tři roky a pět měsíců, pak jdu do důchodu.“
Do poslední chvíle, do poslední schůzky p. Frahnerta se zemskými řediteli na Slovensku a v České republice jsem očekával, že jednoznačně vstane, vezme vlajku do ruky a řekne: „Už toho mám plné zuby, změna!“ Ale on udělal jenom: „Ty, ty, ty, pane Uzel, zlobíš moc. Musíš zlobit méně. To jsme si nedomluvili.“
Když jsem se rozhlížel po konkurenci, tak jsem s hrůzou zjistil, že jsou všichni pět, sedm let před námi. OVB zaspalo, absolutně usnulo na vavřínech.
Jak probíhal váš odchod? Odešel jste s celou vaší strukturou nebo její převážnou částí. Jak zareagovala OVB?
Rozhodl jsem se, že odcházím, oznámil jsem to svému nadřízenému a v horizontu 14 dnů či 3 týdnů jsem dal výpověď. Lidem jsem oznámil, že odcházím, a řekl jsem jim důvody, proč odcházím. Předložil jsem jim důkazy o tom čeho jsem chtěl dosáhnout – a co mám po 7 letech v OVB. Neměl jsem žádnou ambici někoho oslovovat nebo nějakým způsobem přemlouvat, aby šel se mnou.
REKLAMA
Tuhle branži jsem dělal vždy s dlouhodobým výhledem. Mě nezajímalo, jestli se za měsíc nebo dva najím, ale jestli se najím za pět nebo za deset let. A k tomu jsem dělal práci poctivě, cíleně i s klienty. Věděl jsem, že šlendriánská práce je krátkozraká. Bude mi 50 let a nechtěl jsem už začínat znovu, proto jsem tu práci dělal poctivě. Bohužel jsem zjistil, že má ambice není opětovaná a že OVB to nemyslí tak úplně vážně.
Bydlím na malém městě a nechci potkávat lidi, kteří by si přede mnou odplivávali nebo přecházeli na druhý chodník, protože jsem jim něco špatného udělal. Já nejsem pojišťovák. Jsem seriózní člověk, kterého baví finance a chci se s lidmi i nadále potkávat v příjemné atmosféře.
Když jste oznámil vašim lidem, že odcházíte, jak zareagovali?
Velká většina lidí, řekl bych tak 80 %, se rozhodlo jít se mnou ihned, někteří váhali, někteří se rozhodli, že neodejdou.
Jak zareagovala centrála OVB, když se dozvěděla o vašem chystaném odchodu?
Očekával jsem třeba nějakou dohodu, nebo že bychom se sešli a dohodli si pravidla, za kterých bych odešel, ale zareagovali standardně: V den, kdy jsem podal výpověď, mi zastavili přístup na portál, tři dny na to mi nevyplatili provize.
Na to konto přibližně po deseti dnech, kdy nedošlo k nápravě ze strany OVB, jsem odstoupil od smlouvy. To bylo 2. 7. 2009 a o den později mi přišel od OVB dopis, ať obsluhuji dál klienty, že mi informace podají v písemné podobě dvakrát měsíčně, když budu chtít, na centrále v době od 10 do 16 hod. To měla být ta skvělá podpora při práci.
Po odchodu z OVB jste přišel do Fincentra. Proč vás kroky vedly právě k této společnosti?
Srovnal jsem si portfolia společností, srovnal jsem si jejich software a dal jsem si dohromady, jakým způsobem pracují. Z přibližně pěti obdržených nabídek jsem vyselektoval tři základní, jimiž jsem se zaobíral.
V mém rozhodování to bylo také o lidech. Pro Fincentrum pracuje několik lidí, které znám z dřívějška a kterých si vážím. Obrovskou roli v mém rozhodování sehrál Petr Stuchlík a Martin Nejedlý. Tím nechci říci, že nemám rád třeba Radima Lukeše nebo Petra Borkovce, to vůbec ne. Velmi jsem si také padl do noty s Petrem Hrubým, majitelem Broker Consultingu, se kterým bych chtěl dál udržovat přátelské vztahy.
Fincentrum náš přechod k nim nazvalo „Spojením roku 2009“, a přesně tak jsem to viděl i já. Se mnou odcházelo 85 až 90 lidí, a tak to bylo skutečně spíše sloučení.
Fincentrum je dnes po stránce zázemí naddimenzované. V současnosti má prostor pro to, aby k němu přišlo ještě 200 – 300 lidí, protože na 1 000 až 1 200 aktivních poradců jsou nachystaní. To bohužel o OVB říci nemohu.
Ve Fincentru jsem spatřil široký prostor – nový software finMax, který se nyní testuje, když jsme si prohlédli finData, z nichž byli moji lidé nadšeni, a systém registrace naší práce, kalkulačky provizí, které OVB nemá, protože ani nechtělo, aby si lidé mohli provize propočítávat…
REKLAMA
Proč jste se po zkušenosti s OVB rozhodl pracovat v jiné multilevelové finančně poradenské společnosti? Velmi často poradci, kteří odcházejí, zakládají vlastní finančně poradenské společnosti. Co vás vedlo k tomu, že jste hledal mezi společnostmi obdobné struktury jako OVB?
I tuto variantu jsem zvažoval. O samostatné společnosti jsme hovořili s Petrem Havlem. On se potom rozhodl jinak, a tak bych ji musel vytvářet sám se synem, což jsem nechtěl.
Hodně jsem zvažoval variantu, která mi byla také nabídnuta – využít něčí backoffice a vytvořit jakýsi pool s tím, že by to bylo pod mým jménem s tím, že by to někdo za určitý podíl obhospodařoval.
Máte na mysli Broker Trust?
Možná.. Ale tuto nabídku mi dali třeba i Partners.
Odchodem z OVB jste přišel o svůj trvalý příjem a o ten přišli i někteří vaši spolupracovníci. Jedná se zejména o následné provize a nějaké další. Jak se vás a vaší struktury dotkl přechod finančně?
Určitě to je citelné. Na druhou stranu se Fincentrum zachovalo velmi charakterně a férově a nabídlo nám pomocnou ruku.
Provize od počátku tohoto roku v OVB začaly být navíc katastrofické. Ať už to byla výpočetní chyba nebo to bylo zdržení se smluv a reklamací. To už nebylo normální. Lidé, kteří dobře a systematicky pracovali, dostávali provize na úrovni průměrné mzdy v České republice. Z toho platili kanceláře, telefony… ti lidé normálně živořili.
Když jsme na OVB v březnu nebo v dubnu uhodili, pan ředitel Uzel začal vykládat, že provize neposlaly společnosti. To jsem pak prověřoval a všechny společnosti tvrdily, že vše vyplatily. Pak začal vykládat, že 14 nebo 16 mil. Kč oproti očekávání nepřišlo. A podobné dezinformace.
Přechod nakonec nebyl tak bolavý. Jestliže máte v OVB za smlouvu 5 – 7 tis. Kč a za tutéž smlouvu jinde dostanete 12 – 15 tis. Kč, tak to je sakra rozdíl. Ale záměrně jsem se nechtěl bavit o provizích. Peníze nehráli až takovou roli. Ty jsem dostával nabízeny pořád od nějaké konkurence.
Roli ale hrálo i to, že když jsem vychoval poradce, vytáhl jsem ho nahoru, kde začal být vidět, okamžitě mi ho někdo oslovoval a dával mu tak zásadní nabídky, že nemohl odolat. Tak jsem přišel o celou strukturu. A OVB bohužel neměla co nabídnout.
Váš odchod z OVB může znamenat průlom. Jaké následky očekáváte?
Dnes jsem přesvědčen o tom, že můj odchod způsobí dominový efekt. Lidí, kteří chtějí dělat finanční byznys dobře, je v OVB spousta. A všichni začínají přemýšlet stejně jako já.
Přeci nemůžete pořád někomu dávat 40 % provizí za to, že vám nic nevrací. Dnes jsou na trhu tři společnosti v top špičce, které si berou na backoffice 20 % a zbytek rozdělují poradcům! To je velký rozdíl.
Zmínil jste, že váš odchod může spustit dominový efekt a z OVB budou odcházet další lidé. Hovořil jste s někým konkrétním, kdo se chystá odejít?
Vím o 4 nebo 5 zásadních lidech v OVB, kteří o odchodu hodně přemýšlejí. A není to ani ve vazbě na mě.
Pro mě je oslovování lidí z jiných společností nové, nikdy jsem to nedělal. Pochopil jsem, že na českém trhu je to běžné, když máte co nabídnout, takže se s tím musím nejprve ztotožnit. A pak se rozhodnu, jak s tím nakládat.
Průlom na jaře zaznamenal Karel Maroušek z Partners, který v rámci soudu s OVB o zadržované provize „vyhrál“ i rozhodnutí o konkurenční doložce, kterou Vrchní soud označil za zcela neplatnou. Mělo i toto rozhodnutí Vrchního soudu vliv na vaše rozhodnutí k odchodu?
Nemělo, protože v té době toto rozhodnutí ještě nebylo veřejně známé. Karel Maroušek o tomto rozhodnutí hovořil v rozhovoru na Investujeme.cz až minulý týden. Je to pro mne velmi příjemné, a když se s Karlem Marouškem osobně potkám, tak mu za to poděkuji. Je to velký krok.
Osobně jsem před podpisem dodatku neměl možnost si konkurenční doložku přečíst. Představte si, že máte sál, v něm 800 úspěšných lidí, a vy jste pozvaný na pódium, kde vám 800 lidí tleská, zaměří na vás reflektory, nohy se vám třesou, dostanete Parkera, kterým podepíšete přidělenou dodatkovou smlouvu, všichni vás sledují, tleskají vám, Parker je váš, odnášíte si jakési miminko, šťastný, že máte doživotní smlouvu… Potom se do ní podíváte, nebo chcete nedejbože opustit OVB, a teprve zjistíte, co jste podepsal za svinstvo.
Např. výpověď mi podle smlouvy může OVB dát, kdykoli se jim zachce, ale já jim ne. Když dám výpověď, tak podle znění dodatku od následujícího roku začíná běžet roční výpovědní lhůta. Kdybych chtěl dát výpověď v polovině roku, tak mám 18 měsíců než budu volný. Takto to nevypadalo ani v době nevolnictví.
Po ukončení výpovědní lhůty by ještě následovala konkurenční doložka, kdy nesmíte následně dva roky podnikat v oboru finančního poradenství…
Tak nějak. To abyste se zastřelil nebo šel dělat do Kauflandu skladníka.
V současnosti zadržuje OVB vám a vašim lidem provize. Jak budete postupovat dál? Budete po OVB žádat vyplacení zadržovaných provizí, nebo to necháte být?
Určitě to nenechám, protože se jedná o hodně peněz. Budu chtít, aby se ty stovky tisíc korun ke mě nějakým způsobem dostaly. Ať už to bude formou dohody nebo žalobou, budu chtít, abychom se nějakým způsobem vyrovnali.
Předpokládám, že bude následovat 200 až 300 žalob z Partners, takže budou muset udělat nějaký krok, nějakou změnu, a pokud to nebude nějakým způsobem transparentně urychleně v souladu s rozhodnutím Vrchního soudu, tak podám také žalobu a budu se rvát i za svoje lidi a nabídnu jim možnost právní ochrany.
Jak vidíte budoucnost OVB na českém trhu?
Rozhodně to budou mít těžké. Konkurence nespí. Konkurence narozdíl od OVB pracuje. OVB má na čase podívat se dopředu a dohánět konkurenci. První šéf, který do OVB přijde, bude muset vybudovat znovu celý backoffice, podpůrný software, který nestojí korunu, a bude muset dát dohromady lidi, kteří pochopí, že jsou tu pro poradce. Myslím si, že to bude trvat i schopnému člověku několik let.
Děkuji za rozhovor.
