„Není důležitá jen výsledná hodnota státního dluhu. Musíme se podívat do hloubky, tedy na samotnou strukturu a vývoj jednotlivých položek. Snižování tempa růstu státního dluhu ve fázi stagnace ekonomiky je určitě pozitivní ekonomický signál hodný respektu. Tím nejdůležitějším faktorem je ale to, kam se peníze tvořící dluh vynakládají. Pokud jsou investice do vzdělávání a budoucího rozvoje klíčových částí ekonomiky vítanými činiteli pro oživení ekonomiky, tak naopak výdaje na pasivní část veřejné správy jsou často brzdou dalšího rozvoje,“ uvedl Karol Piovarcsy, ředitel Saxo Bank pro střední a východní Evropu.
Nízký nárůst dluhu byl podle ministerstva financí způsoben především růstem volných peněžních prostředků státu. Kvůli změně pravidel totiž mohlo ministerstvo zapojit zhruba 60 procent rezervních prostředků z konce roku 2012 na financování potřeb státu v loňském roce. „Výsledkem byl mimo jiné pokles hrubé výpůjční potřeby o 110 miliard korun proti původně uveřejněnému plánu a pokles krátkodobého státního dluhu pod 16 procent celkového státního dluhu,“ uvedl úřad.
“Tempo zadlužení se zklidnilo, špatným signálem ale je skutečnost, že další vláda zřejmě tento trend otočí a budeme se opět zadlužovat rychleji. Myslím si, že když si stát ročně půjčí více než sto miliard, přilévá benzín do ohně, u kterého nevíme, kdy bude jeho síla pro Česko ničivá,“ řekl Marek Šperlich, ředitel pro strategii BBI.
Zdroj : ČTK
