A takové obavy mají opravdu reálný základ, neboť již příští středu zasedá Fed, resp. FOMC (výbor řídící měnovou politiku) a bude se muset vyrovnat s neopominutelným faktem, který říká, že americký trh práce je opravdu v dobré kondici. Jinak řečeno (ne)zaměstnanost dosahuje úrovní, které jsou slučitelné jen s velmi solidní konjunkturou a tento fakt přitom nemůže nijak zásadně zpochybnit ani argument, že mzdy stále rostou jen 2 % meziročně.
Nominální růst totiž možná není nic moc, ale reálně (díky levné ropě, jež stlačila inflaci) dosahují přírůstky amerických mezd nejvyšších hodnot od roku 2006.Příští týden ze strany FOMC tedy půjde o to, jak přeformulovat svoji rétoriku, aby si centrální banka uvolnila prostor k prvnímu zvýšení úrokových sazeb a také o to, že k němu může dojít již na červnovém zasedání Fedu. O tom, zdali k růstu úroků nakonec dojde (což je náš základní scénář), však mohou spolurozhodnout trhy. Pokud jejich obavy z brzké akce Fedu povedou k výrazným pohybům, které by utáhly finanční podmínky v USA (čti další zpevnění USD, růst dolarových úroků a rizikových marží), tak se FOMC může snadno takového vývoje zaleknout a bez ohledu na dobrou makroekonomickou situaci hodit zpátečku. Na takovém jednání Fedu by nebylo nic překvapivého – konec konců v nedávné minulosti jsme takovou reakci zažili již několikrát.
Jan Čermák
Analytik ČSOB