Jak na výplatu dlužné mzdy insolventního zaměstnavatele přes úřad práce v aktuální situaci

Standardní postup při výplatě mezd od úřadu práce

Zaměstnanec má podle zákona 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele právo na úhradu části dlužných mezd (včetně náhrad mzdy nebo odstupného), došlo-li k jejich vzniku v rozhodném období. Tímto obdobím je měsíc podání insolvenčního návrhu na zaměstnavatele včetně tří měsíců před ním a tří měsíců po něm.

Standardně to funguje tak, že úřad práce v okamžiku, kdy se o zahájení insolvenčního řízení dozví, vyvěsí na úřední desce informaci včetně lhůty, do níž mohou zaměstnanci své mzdové nároky uplatňovat. Tato lhůta činí pět měsíců a 15 dnů.

Celkově může zaměstnanec získat dlužnou mzdu za tři měsíce – sám si vybere, za které. Výše měsíční výplaty však nesmí překročit 1,5násobek celostátní průměrné mzdy z předchozího roku. Do konce dubna se jednalo o částku 47 828, od prvního května jde o částku 51 188, z níž by se vycházelo v případě, že bude insolvenční návrh podán od 1. května, anebo by bylo v téže době vyhlášeno moratorium.

Lex Covid Justice zkomplikoval zaměstnancům život

K věřitelským insolvenčním návrhům se však podle Lex Covid Justice od data jeho účinnosti až do 31. srpna 2020 nemá přihlížet. To se týká i návrhů zaměstnanců proti zaměstnavateli.

^REKLAMA

„Návrh (zákona o zmírnění dopadů v justici) s námi ministerstvo spravedlnosti nekonzultovalo. Jak to šlo ve zrychleném legislativním procesu, došlo k situaci, že zaměstnanci firem, které jsou v insolvenci, nemají nárok na podporu,“ uvedla k tomu ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.

Na pomoc zaměstnancům schválil Parlament zákon, který má pouhé tři paragrafy. Díky němu budou ale zaměstnanci moci znovu požádat o výplatu úřad práce.

Zvláštní opatření ve vztahu k mzdovým nárokům

Pro účely zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele se podle zvláštního opatření bude zaměstnavatel považovat za platebně neschopného také tehdy, kdy úřad práce obdrží usnesení o tom, že se k podanému insolvenčnímu návrhu podle Lex Covid nepřihlíží.

Pokud je tedy zaměstnavatel v úpadku, zaměstnanec může požádat o vyplacení úřad práce, pokud nejprve podá na zaměstnavatele insolvenční návrh. K tomuto insolvenčnímu návrhu se podle § 13 odst. 1 Lex Covid nepřihlíží, o čemž vydá insolvenční soud usnesení. Toto usnesení následně zaměstnanec přiloží k žádosti o uspokojení svých mzdových nároků.

^REKLAMA

Na základě pozměňovacího návrhu poslance Marka Výborného bude Úřad práce ČR vyzývat zaměstnavatele k úhradě vyplacených prostředků až po třech měsících od skončení ochranné lhůty podle Lex Covid, tedy nejdříve 1. prosince letošního roku. „Tím by bylo zajištěno i naplnění smyslu ochrany podnikajících osob, které se dostaly do problémů a platební neschopnosti v souvislosti s krizí COVID-19,“ uvádí Výborný v pozměňovacím návrhu.

Zákon z dílny Ministerstva práce a sociálních věcí v pátek 15. května podepsal prezident, účinnosti nabývá vyhlášením ve Sbírce zákonů.