Důvodem jsou zásadní rozdíly mezi oběma kandidáty – v názorech na hospodářskou, sociální, zahraniční, bezpečnostní a migrační politiku. To je dáno především osobou Donalda Trumpa, který republikánskou nominaci získal jako nezávislý navzdory odporu tradičního republikánského establishmentu.
Ve svém programu nabízí směs tradičních republikánských priorit a odporu vůči klíčovým projevům globalizace, jako je volný obchod či příliv migrantů. To koření ostrými výpady vůči svým odpůrcům, menšinám či muslimům. Na tuto rétoriku slyší zejména běloši s nižším vzděláním, žijící mimo velkoměsta. Trump naopak ztrácí u menšin, žen a voličů s vysokoškolským vzděláním. V ekonomické oblasti klade důraz na tradiční témata republikánů, jako jsou nižší daně či kritika systému veřejného pojištění zavedeného Barackem Obamou.
Tax Foundation odhadla, že jeho plán na snížení daní by v následujících deseti letech zredukoval příjmy rozpočtu o 4,5 až 5,9 billionu dolarů (cca 27 % HDP). Kromě toho je pro něj charakteristický silný odpor k zónám volného obchodu typu NAFTA a příznačná je zejména jeho kritika obchodních vztahů s Mexikem a Čínou, což vyvolalo negativní reakci zástupců velkých společností sdružených v americké obchodní komoře. Na výdajové straně patří mezi jeho priority armáda a bezpečnost. Stejně jako demokratům mu vadí stav americké infrastruktury, jejíž rozvoj vidí jako jednu z priorit.
Hillary Clintonová naproti tomu zajišťuje kontinuitu s érou Baracka Obamy. Mezi její programové priority patří vyšší výdaje na vzdělávání, infrastrukturu, zelenou energetiku a dále podpora zaměstnanosti žen skrze lepší finanční zajištění v mateřství a státní podporu péče o děti. Zvýšené výdaje by měli částečně zaplatit daňoví poplatníci s vysokými příjmy, ale i společnosti, kterým by omezila možnosti úniku do daňových rájů. Mezi její priority patří i infrastruktura, po svém zvolení Clintonová přislíbila připravit balíček zaměřený na její rozvoj ve výši 275 mld. dolarů.
Je to o ekonomice
REKLAMA
Kdo vyhraje? Manžel Clintonové Bill svého času prohlásil: „Je to o ekonomice, hlupáku.“ A skutečně, hospodářská situace ve volebním roce hrála v minulosti klíčovou úlohu pro volební výsledek. Z tohoto pohledu vše hraje do karet Clintonové, která reprezentuje vládnoucí demokraty. Amerika má za sebou více než sedm let hospodářského oživení, nízké inflace, přičemž míra nezaměstnanosti se snížila na 5 % oproti postkrizovým 15 %. Není proto překvapivé, že aktuální preference hovoří jasně ve prospěch Hillary Clintonové, i když poslední aféra spojená s vyšetřováním její e-mailové komunikace ze strany FBI nahrála Donaldu Trumpovi.
V tomto kontextu je důležité poznamenat, že si republikáni s vysokou pravděpodobností udrží většinu ve Sněmovně reprezentantů a patrně i v Senátu. Clintonová by proto jako prezidentka měla poměrně omezený manévrovací prostor a pro nejspornější body jejího programu by se jí asi nepodařilo nalézt podporu v Kongresu. Naproti tomu Donald Trump by jako prezident měl mnohem volnější ruce, i když jeho plány na omezení zahraničního obchodu by patrně narazily na odpor tradičního republikánského establishmentu. Pohled na programy obou kandidátů zároveň vede k závěru, že uvidíme uvolnění fiskální politiky, ať už vyhraje kdokoliv.
Jak zareagují finanční trhy?
Volby tradičně přináší nejistotu, což přispělo ke stagnaci hlavních amerických akciových indexů, kterou můžeme pozorovat od poloviny roku. Samotný pokles nejistoty po volbách tak může přinést pozitivní impuls. Soudě podle reakce trhů na změny preferencí by investorům větší radost přineslo vítězství Clintonové. Nárůst hlavních akciových indexů o více než několik procent by však byl překvapující, neboť trhy přikládají této variantě výrazně vyšší pravděpodobnost. Zvolení Trumpa by naopak vzhledem k menší pravděpodobnosti této události představovalo negativní šok a ztráty by byly výraznější než zisky v případě vítězství Clintonové.
REKLAMA
Útěchou pro investory může být zkušenost s dopady Brexitu, kdy byly utrpěné ztráty v horizontu měsíců odmazány. Výrazné rozdíly lze předpokládat i ve výkonnosti jednotlivých sektorů. V případě Trumpova vítězství by si dobře vedla oblast farmacie, která by těžila z případné privatizace veřejného zdravotního pojištění. Naopak by ztrácely akcie firem, které závisí na otevřeném obchodu a trzích. Výsledek prezidentských voleb bude mít důsledky i pro měnové trhy. Trumpovo vítězství by oslabilo dolar a speciální případ představuje mexické peso, které velice citlivě reaguje na změny preferencí prezidentských kandidátů, neboť ostrá rétorika Trumpa vyvolává obavy o osud mexicko-amerických vztahů. Mohli bychom naopak vidět pozitivní reakci ruského rublu, neboť by vítězství „proruského“ Trumpa přineslo menší tlak USA na udržení či dokonce zpřísnění ekonomických sankcí vůči Rusku.
Bezprostřední ekonomické dopady amerických voleb na Českou republiku nepovažujeme za zásadní. V případě vítězství Trumpa se zdá být pravděpodobné mírné oslabení domácího akciového trhu v reakci na vývoj ve Spojených státech, které by však mělo spíše dočasný charakter. Zároveň by mohl zlevnit dolar. Případné protekcionistické tendence by se neměly týkat Evropské unie a podíl USA na celkových exportech České republiky i tak činí pouhá 2,4 %.
Martin Pohl, makroekonomický analytik Generali Investments CEE
