05. 12. 2018
Subjekty:
Analýza ČS: Brexit může ČR stát až 55 miliard. O práci by mohlo přijít až 40 tisíc lidí
Odchod Spojeného království z Evropské unie bude mít zásadní dopad na české exportéry. Nejvíce ovlivní vývoz výrobků z automobilového průmyslu, strojů a elektroniky. Česká ekonomika vyváží přímo do Velké Británie zboží v hodnotě 210 miliard Kč ročně, což představuje přibližně 5 % veškerých českých vývozů, respektive 4 % HDP. Z analýzy České spořitelny vyplývá, že přes další hlavní české obchodní partnery vyvážíme do Británie zboží za dalších 120 miliard korun. Celkové vývozy do Británie, tedy přímé a nepřímé, tak představují ročně přibližně 330 miliard korun. To znamená 8 % celkových vývozů a 7 % HDP.
Velká Británie je naším 5. největším obchodním partnerem (za Německem, Slovenskem, Polskem a Francií). Nejvíce z České republiky přímo vyvážíme výrobky z automobilového průmyslu (ročně za 66 miliard Kč) a kancelářské stroje a počítače (ročně za 20 miliard Kč).
„Z hlediska rizika pro dané odvětví je zajímavé sledovat i koncentraci vývozů. Například přímý vývoz fotografických přístrojů do Británie představuje 62 % celkových vývozů fotografických přístrojů z ČR. V případě niklu to je 54 %, cukrovinek 25 %, hudebních nástrojů 13 % a obuvi 12 %,“ říká hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil a dodává: „Pokud vezmeme výrobu, kde přímé vývozy do Británie přesahují 10 % celkových vývozů, tak se dostaneme na 83 miliardy korun. A to díky vývozům hotových osobních aut, které jsou v Británii populární, a které dosahují 49 miliard korun.“
„Pokud bychom předpokládali pokles českých vývozů (přímých i nepřímých) do Velké Británie o 20 %, tak pro dopad na českou ekonomiku nestačí pronásobit toto číslo očekávaným poklesem. Musíme vzít do úvahy i dovozní náročnost jednotlivých odvětví. A ta se v průměru pohybuje na 46 % za celou českou ekonomiku, nicméně například dovozní náročnost automobilového průmyslu je 57 % nebo v případě výroby počítačů, elektronických a optických přístrojů dokonce 62 %,“ doplňuje Jiří Polanský, makroekonomický analytik České spořitelny.
Čím vyšší dovozní náročnost, tím nižší celkový dopad na českou ekonomiku. Čistý efekt poklesu vývozů do Británie o 20 % tak představuje 30 miliardy korun do čistých vývozů. Toto samotné snížení vývozů do Velké Británie by tak snížilo českou ekonomiku o 0,6 %. Celkový dopad by pozitivně mohla ovlivnit schopnost najít jiné odbytiště, ale naopak negativně opatrnost při investicích a pokles důvěry. Například investice by mohly snížit HDP o dalších 0,4 %. Celkový dopad této velmi tvrdé varianty brexitu by pro HDP znamenal pokles o 1,1 %.
Dopady jednotlivých scénářů brexitu
Co nastane v případě měkkého a co v případě tvrdého brexitu?
| Odchod s dohodou = „soft“ brexit | Odchod bez dohody = „hard“ brexit |
| – Vystoupení z EU k 29. březnu 2019 | – Kontroly na hranicích dle pravidel WTO – kolony na silnicích či v přístavech |
| – Přechodné období do roku 2020 s možností jeho prodloužení o 1-2 dva roky | – Zavedení cel a netarifní překážky |
| – Nemožnost hlasovat o evropských zákonech ale povinnost se jimi po přechodné období řídit | – Oslabení libry |
| – Zachování práv občanů EU, kteří žijí na území UK a Britů žijících v EU | – Komplikace ve vzájemném obchodě, dlouhé uznávání technických norem |
| – UK zaplatí EU zhruba 40 miliard liber | – Zastavení leteckého provozu mezi EU a UK (vůle dojednat opatření, aby letový provoz v případě tvrdého Brexitu nebyl narušen) |
| – Omezení volného pohybu občanů z EU po uplynutí přechodného období | – Obrovská nejistota pro občany EU žijící v UK a pro Brity žijící v zemích EU |
| – Irská pojistka aneb jak zabránit vzniku pevné hranice: pokud by EU s UK neuzavřely dohodu o volném obchodu do konce roku 2020, vznikl by společný celní prostor EU s UK a pro Severní Irsko by platila některá pravidla jednotného trhu EU – nemohlo by tak uzavírat samostatně obchodní dohody a řídilo by se pravidly EU, i když by o nich nemohlo hlasovat | |
| Britská ekonomika | |
| – Dopad omezený, v závislosti na délce přechodných období: +/- 1 % do HDP | – Pokles HDP o 4 až 8 % (podobný propad jako během globální finanční krize) |
| – Pokles britských vývozů o 2 % | – Pokles britských vývozů o 8-16 % (1/5 efekt dovozních tarifů a 4/5 efekt netarifních bariér) |
| – Pokles dovozů do UK o +/- 2 % | – Pokles dovozů do UK 8-16 % |
