Cena zlata je 10 procent pod inflací. Jak zjistit jeho reálnou hodnotu?

České hospodářství se od třetího kvartálu loňského roku nachází v recesi. Současný ekonomický vývoj ovlivňuje i chuť firem investovat. Českou ekonomiku ale turbulentní roky teprve čekají. „Vzhledem ke zvýšeným nákladům na obsluhu provozních úvěrů a vysokým cenám energií jsou firmy pod tlakem a jejich motivace investovat je na bodě mrazu – to potvrdil i nedávný průzkum mezi firmami, kde 64 procent firem uvedlo, že jejich investice jsou minimální. To se samozřejmě odráží v celkové ekonomické situaci celé země. Otázkou zůstává, kdy se začne tato represe propisovat významně do reálné ekonomiky v podobě vyšší nezaměstnanosti, hlubšího poklesu HDP a dalšího zvyšování státního dluhu. V delším období pak v poklesu konkurenceschopnosti domácí produkce,“ řekl Roman Pilíšek, ekonom a spoluzakladatel společnosti Zlaté rezervy.

Současný vývoj připisují ekonomové částečně na vrub chování České národní banky, která v boji s inflací drží základní úrokovou míru na hodnotě, jaká byla v Česku naposledy před 25 lety. „Tato měnová politika, která jen „žehlí“ předchozí devizové intervence od roku 2013 v hodnotě dvou bilionů korun, vytváří v kombinaci s poklesem reálných mezd silnou finanční represi na občany, firmy, ale i státní kasu. Dle mého názoru bude Česká národní banka nucena reagovat na přicházející špatná ekonomická čísla snížením úrokových sazeb a akceptovat dlouhodobě vyšší inflaci, než jsou aktuálně plánovaná dvě procenta v průběhu příštího roku. Dokáži si představit až pět procent ročně. Zkrátka předchozí devizové intervence příliš vychýlily hospodářský cyklus na jednu stranu – přehřátí ekonomiky, a proto následný pokles – ochlazení, navíc podpořený vnějšími globálně politickými a ekonomickými šoky je tak bolestivý a někdo ty náklady chybných rozhodnutí předchozí rady ČNB nést musí. Exportéři byli samozřejmě nejvyššími příjemci těchto intervencí, otázkou zůstává, zda jejich současná represe nepožene domácí ekonomiku až do hospodářské deprese,“ uvedl Roman Pilíšek.

České ekonomice založené na exportu neprospívá ani posilování koruny vůči euru. To sice jistě kvitují čeští turisté a spekulanti, kteří těží z úrokového diferenciálu mezi eurem a korunou, pro ekonomiku má ale v delším období fatální následky. Ty se dříve či později projeví paradoxně dalším zdražováním z důvodu snížení investic a produktivity práce. „Český export tratí přes 250 miliard korun za každé jednokorunové posílení koruny k euru. Navíc například v USA rozjely masivní podporu zahraničních investorů v podobě daňových prázdnin, což jen potvrzuje další obchodní střet mezi USA a Evropou,“ uvedl Roman Pilíšek.

Nejistá ekonomická budoucnost vede firmy, ale i jednotlivce k úvahám, jak svůj kapitál chránit. Ti, kdo mají peníze na běžných účtech, by za roky 2021, 2022 a dle odhadu 2023 přišli celkem o 27 procent hodnoty peněžních úspor. Pozornost se, zejména v posledních dvou letech, upírá k nákupu drahých kovů. Nákup zlata ve velkém je ale doménou převážně silných investorů. Důvodem, proč se většina lidí obává větších investic, je i to, že si nedokáží spočítat reálnou cenu zlata. Existuje však snadný postup, díky kterému zjistí skutečnou hodnotu zlata i naprostý laik.  „Výchozí cena unce zlata na začátku vzniku samostatné České republiky, tedy i vzniku české koruny, byla 9 660 korun. Výchozí hodnota indexu je 100. Následně na konci každého měsíce zjistíme cenu jedné unce zlata a očistíme ji o meziroční míru inflace. Pokud je hodnota zlata pod výchozí cenou na začátku roku 1993, pak je zlato v korunách k inflaci podhodnocené, naopak pokud je nad výchozí cenou, pak nadhodnocené. Burzovní cena zlata k poslednímu únorovému dni letošního roku byla 40 365 korun za unci. Míra inflace ke stejnému datu byla zhruba 16,5 procenta. Index k tomuto datu má tak hodnotu 90. Aktuálně je tedy cena zlata 10 procent pod inflací, kde byla naposledy v říjnu roku 2018,“ popsal výpočet Roman Pilíšek.