Česká populace není finančně gramotnější než před 9 lety

„Při srovnání výsledků dvou průzkumů realizovaných s odstupem devíti let, které se zabývaly úrovní finanční gramotnosti, jsme zaznamenali jen velmi mírné zlepšení. V roce 2006 činil Index finanční gramotnosti české populace v průměru 66 bodů, letos v únoru jsme dospěli k hodnotě 71 bodů,“ říká Jana Hamanová, ředitelka výzkumu agentury SC&C. Více jak polovina lidí například nechápe rozdíl mezi kreditní a debetní kartou, zhruba pětina se neorientuje v tom, co je to RPSN. Každý pátý Čech netuší, k čemu slouží finanční plán. Téměř třetina domácností si nevytváří žádné finanční rezervy a 78 % lidí v zabezpečení na stáří spoléhá především na starobní důchod od státu. 

Špatné finanční návyky a nízké znalosti dostávají lidi do obtížně řešitelných problémů

„Čísla z průzkumu naznačují, že značná část lidí nemění své špatné finanční návyky a nedoplňuje si finanční znalosti. Tento stav je o to horší, že je v dnešní době finanční trh plný lákavých nabídek snadných půjček od predátorských poskytovatelů úvěrů. Dochází tak ke zvyšování rizika, že lidé snáze podlehnou relativně snadno dostupným finančním nabídkám, které jsou pro ně v konečném důsledku velmi nevýhodné až likvidační,“ říká Pavel Štěpánek, výkonný ředitel České bankovní asociace. 

Banky mohou pomoci školám s výukou, jen je třeba odstraňovat bariéry

Právě finanční vzdělávání dětí, mládeže a pedagogů je klíčovou prioritou vzdělávacích programů, které iniciují nebo na nich participují banky. Jednou z cest, jak mohou banky školám pomoci je zprostředkování odborných externích lektorů se zkušenostmi z praxe. 

^REKLAMA

Podle únorové ankety mezi řediteli základních škol polovina z nich staví výuku finanční gramotnosti výhradně na svých kmenových pedagozích. Druhá polovina kombinuje vlastní pedagogy s externími lektory. Výuky založenou jen na externích lektorech nemá žádná z oslovených škol. I přesto, že se ředitelé shodují na nesporných výhodách externích lektorů, kterými jsou především jejich zkušenosti z praxe (podle 88 % respondentů) a lepší znalost problematiky (52 %), vidí bariéry, které brání jejich většímu využívání. Mezi důvody proč školy externí lektory pro výuku v oblasti finančního vzdělávání nevyužívají, respondenti nejčastěji uváděli obavu z přílišné komerčnosti (37 %), nedostatečné zkušenosti externích lektorů s výukou (31 %), časovou náročnost při sjednávání lektorů (27 %), nedostatek kvalitních lektorů (20 %), ale také finance (16 %). „Pokud chceme školám s výukou pomoci, je nezbytné, abychom tyto zjevné bariéry odstraňovali. A za bankovní sektor školám dokázali pomoci zorientovat se v nabídce, přesvědčit je o kvalitě a získat si tak jejich důvěru,“ doplňuje Pavel Štěpánek, výkonný ředitel České bankovní asociace.

European Money Week jako příspěvek k otevřenému dialogu na téma finanční vzdělávání

Průzkum potvrdil naléhavou potřebu dalšího rozvoje finančního vzdělávání v České republice. „K tomu je nezbytná úzká spolupráce mezi školami, neziskovými organizacemi a finančními institucemi.  Banky jsou již dnes významným článkem finančního vzdělávání a i do budoucna chtějí být v popředí snah o zlepšení,“ doplňuje Pavel Štěpánek. I proto se Česká bankovní asociace rozhodla v letošním roce připojit k projektu European Money Week, do kterého je zapojeno 23 evropských států, a jehož hlavním cílem je finanční vzdělávání žáků a studentů základních a středních škol. V rámci projektu ČBA pořádá dvě výrazné akce: Kulatý stůl s odborníky na téma zlepšení finanční gramotnosti (9. 3. 2015) a Jarmark finančního vzdělávání (12. 3. 2015) určený pro pedagogy základních škol. Cílem zejména Kulatého stolu je hledání odpovědí na otázky, jak dále rozvíjet aktivity přispívající ke zvyšování finanční gramotnosti v České republice.

Zvláštní pozornost dětem, mládeži a znevýhodněným skupinám

Téměř všechny banky v České republice se aktivně zapojují do aktivit v oblasti finančního vzdělávání. V centru jejich pozornosti je, vedle finančního vzdělávání dětí a mládeže, také vzdělávání seniorů a znevýhodněných skupin, jako jsou děti v dětských domovech, matky v azylových domech, nízkoprahová a komunitní centra. Banky nejčastěji organizují semináře, podporují výrobu výukových her, vytvářejí edukativní webové stránky, někde zajišťují koučink, pomáhají s výukou pracovníků neziskových organizací. Do finančního vzdělávání zapojují jako dobrovolníky své vlastní zaměstnance, včetně zaměstnanců poboček.