Kromě nálady panující ve zpracovatelském průmyslu, se příští týden dozvíme, jaké faktory stály za růstem HDP v Q2 16 v České republice a v Polsku. Obě ekonomiky ve srovnání s předchozím kvartálem přidaly 0,9 %. V meziročním srovnání pak český HDP vzrostl o 2,5 %, polský o 3,1 %. U obou ekonomik bude příběh za hospodářským růstem pravděpodobně podobný. Hlavním zdrojem zůstává spotřeba domácností, pozitivně k růstu přispívá i spotřeba vlády. Ve druhém čtvrtletí zřejmě výrazněji přiložily ruku k dílu i čisté exporty. Těm nahrává silná poptávka po výstupech především automobilového průmyslu, naopak importy v důsledku nižší investiční aktivity klesají. Investice růst zřejmě i nadále brzdily.
Pokud jde o vývoj kurzu koruny vůči euru, nebudou mít zveřejňovaná data pravděpodobně dost síly na to, aby kurz od hladiny technického závazku 27,02 CZK/EUR odsunula. Setrvání PMI pod 50bodovou hranicí by však představovalo nepříjemné překvapení.
Kurz koruny vůči euru se celý tento týden držel v úzkém pásmu 27,20 – 27,30 CZK/EUR. Z domácích dat byla zveřejněna pouze důvěra v domácí ekonomiku. Zlepšení v srpnu zaznamenala jak důvěra podnikatelů, tak i důvěra spotřebitelů, která v letošním roce stoupla poprvé. Polský zlotý až do čtvrtečního odpoledne příliš nevybočoval z intervalu 4,30 – 4,31 PLN/EUR. Na úroveň 4,33 PLN/EUR ho poslal až návrh státního rozpočtu na rok 2017. Ten počítá s deficitem 2,9 % a je založen na předpokladu, že polská ekonomika v příštím roce poroste o 3,6 %, což je poměrně ambiciózní předpoklad. Naopak v Maďarsku se žádné překvapení nekonalo. Maďarská centrální banka ponechala úrokové sazby beze změny na úrovni 0,9 % a žádná další zajímavá data zveřejněna nebyla. Forint si nakonec v závěru týdne na své konto připsal 0,3 %, když posílil na 308,5 HUF/EUR.
JANA STECKEROVÁ
Economist
Investment Banking
Komerční banka, a. s.
