ČNB: říjen klid, v listopadu akce

V prohlášení například stojí, že rizika poslední – srpnové – prognózy jsou proinflační, a to (nepřekvapivě) díky silnému růstu ekonomiky (2. čtvrtletí bylo nejrychlejší v moderní historii ČR). Toto vymezení se vůči poslední prognóze jinými slovy znamená, že BR ČNB se domnívá, že bude muset sazby zvýšit rychleji, než jak srpnová prognóza předpovídala (tj. rychleji než ve druhé polovině 2018). Tento postoj potvrdil i samotný guvernér Rusnok, který naznačil, že v nejbližším půlroce možná vzrostou sazby více než jednou.

Na místě je tedy otázka, proč ČNB nekonala již nyní. Nestalo se tak ze dvou důvodů: protože si většina členů BR ČNB přála vyčkat na novou prognózu, která bude zveřejněna v listopadu, a protože ta samá většina chce počkat na další kroky ECB, zasedající 26. října. Jedná se v zásadě jen o formalitu. Silně matematizovaný model ČNB totiž v reakci na nejrychlejší růst mezd za desetiletí těžko ukáže něco jiného, než rychlejší růst inflace (byť dle mého ČNB inflační hrozbu nadhodnocuje podobně jako FED), a tedy nutnost dřívějšího růstu sazeb. Zadruhé, poslední inflační i růstová data z Eurozóny znamenají, že byť je růst sazeb v Eurozóně otázkou až (dle mého) nejdříve roku 2019, pomalému stažení se ECB z dluhopisových trhů nic nebrání.

Jinými slovy – další zvýšení sazeb ČNB v listopadu je téměř jisté. Co to znamená pro korunu? Úrokový diferenciál je nyní už poměrně velký, koruně však v dalším posílení bude bránit její trvající výrazná překoupenost. Skutečnost, že na forwardovém trhu je po zasedání minulý týden vidět jistá normalizace, však dává naději, že se letos koruna mírně pod 26 korun dostat může. Vše mají v rukou zahraniční spekulanti.

Martin Lobotka, hlavní analytik Conseq Investment Management a.s.

^REKLAMA