Zpráva analyzuje různé způsoby dopravy, jmenovitě silniční, železniční, námořní a leteckou, a předvídá jejich vývoj na příští desetiletí.
Karel Stránský, ředitel Corporate Solutions pro region EMEA Colliers International, v komentáři ke zprávě řekl:
„Rozvoj moderní silniční a železniční sítě ve východní Evropě je nezbytný pro to, aby mohl být využit její ekonomický potenciál.“
„Vzhledem k tomu, že mimo hlavní přístavy a distribuční centra v Evropě je nedostatečná infrastruktura vhodná pro přesun na jiný druh dopravy, nemůže v současné době železniční doprava soutěžit se silniční. Silnice jsou mnohem rozšířenější a flexibilní jako prostředek konzistentní dopravy po celé Evropě. Zároveň se stále více investuje do ekologických vozidel, což příliš nepřispěje k přesunu na železnici.“
„Nicméně rozsah, v jakém je infrastruktura a legislativa železniční dopravy podporována v celé Evropské unii, bude mít klíčový vliv na její rozvoj v dlouhodobém horizontu. V Rusku, kde politika Evropské unie nemá žádný vliv, bude nákladní železniční doprava ponechána plně trhu, takže pokrok není garantován. Nákladní železniční doprava se navzdory této skutečnosti zdá být jasnou volbou.“
REKLAMA
Klíčové závěry ze zprávy jsou následující:
• Rozložení HDP tradičně určuje umístění evropského logistického trhu. Očekávané zvýšení ekonomického růstu ve střední a východní Evropě posílí potřebu změn v logistické infrastruktuře, která přispívá k jeho dalšímu rozvoji.
• Rozsah růstu logistických trhů v některých oblastech střední a východní Evropy bude dán zejména zlepšením v silniční a železniční infrastruktuře a konkurenčním / legislativním tlakem mezi těmito dvěma způsoby dopravy.
• Rozvoj kompletní dálniční sítě je prioritou pro všechny země střední a východní Evropy, protože mnohé současné dálnice nejsou projektovány pro provoz těžkých nákladních vozidel kvůli jejich nižší nosnosti.
• To je důvod, proč většina z hlavních plánovaných silnic, jejich prodloužení, rozšíření a zlepšení se zaměřuje na východní Evropu, zejména na silniční tahy spojující východní Evropu se západní Evropou. Tato zlepšení budou mít zásadní význam při rozšiřování potenciálních distribučních míst logistických operátorů napříč celou střední a východní Evropou.
• Navzdory silné důvěře v silniční dopravu, jakožto nejvíce flexibilního a nákladově efektivního způsobu dopravy v průběhu uplynulého století, se přeprava zboží v Evropě bude kvůli nákladové a emisní efektivitě železnice oproti silniční dopravě na střední vzdálenosti (umožňující změnu mezi způsoby dopravy) přesouvat právě ve prospěch železnice.
• Železnice je nákladově efektivnější na dlouhé vzdálenosti a je velmi vhodná pro intermodální přepravu, protože nabízí nejlepší kontejnerový soulad mezi dopravou a zázemím.
• Železnice se také lehce elektrifikuje, a proto hraje klíčovou roli při plnění cílů Evropské unie týkajících se emisí uhlíku.
• Zatímco oživení železniční nákladní dopravy může být považováno za nejlepší způsob, jak splnit navrhovanou přísnou environmentální politiku Evropské unie týkající se dopravních zácp, znečištění a emisí uhlíku, uvedení takové sítě v realitu ale není tak jednoduché.
• Distribuce po železnici nemůže být omezena pouze na jednu oblast, protože nejlépe funguje na středních a dlouhých vzdálenostech, a proto je nutné do železnice významně investovat, aby byl překonán dlouhodobý pokles. Je tu také nebezpečí, že prostředky vyčleněné na investice do železnice budou použity na vysokorychlostní osobní přepravu a ne na nákladní dopravu.
