Daňová optimalizace rodiny – spolupracující osoba nebo zaměstnanecký poměr ušetří podnikateli desítky tisíc

Ideální způsob optimalizace daní pro majitele firem je zaměstnat své rodinné příslušníky. Dohoda o provedení práce skrývá mnoho výhod. Úvazek do 10 tisíc korun měsíčně a 300 hodin za rok nevyžaduje platbu sociálního a zdravotního pojištění, pouze 15procentní daň z příjmů. Z čistého zisku by však s. r. o. zaplatila daň z příjmů 19 procent. „Podnikatel může navíc svému příbuznému a zároveň zaměstnanci hradit vzdělávání, odborné a jazykové kurzy, které souvisejí s činností firmy. Může mu nabídnout řadu benefitů, například stravenky, z nichž má 55 procent ceny daňově uznatelných, nebo příspěvky na kulturní a sportovní akce. Totéž platí o nedaňovém nákladu až 20 tisíc korun v podobě příspěvku na dovolenou, pokud se jedná o běžnou praxi firmy. Také může zaměstnanci poskytnout firemní vozidlo k soukromým účelům a přidanit jedno procento z pořizovací ceny vozu. V neposlední řadě mu lze přispívat na životní a penzijní připojištění,“ vypočetla Blanka Štarmanová, daňová poradkyně společnosti TaxVision.

Zaměstnat manžela, manželku či registrovaného partnera je však možné pouze majitelem firmy – s. r. o. nebo jiné korporace –, nikoliv OSVČ. Živnostník se svým manželem (manželkou) pracovní poměr uzavřít nemůže, ale má k dispozici instituci spolupracující osoby. Rozdělením příjmů a výdajů na svou druhou polovičku si mnozí z nich výrazně sníží daňovou povinnost.

VÝHODY SPOLUPRACUJÍCÍ OSOBY

OSVČ si už zvykly, že společně s výdajovými paušály nemohou uplatnit slevu na manželku ani na dítě. A stejně smířlivě přistupují i k případné platbě zvýšené solidární daně. S pomocí institutu spolupracující osoby je však všechno jinak. „Jedná se o běžnou praxi daňové optimalizace rodiny. Spolupracující osoba totiž podnikateli umožňuje rozdělit příjmy a výdaje na manželku, partnera nebo na dítě, které dokončilo povinnou školní docházku, a tím se zbavit hrozby placení solidární daně. Dále může spolupracující osoba využit slevu na dítě v základní výši 13 404 korun, na další děti vyšší, přestože podnikatel uplatňuje výdajový paušál a na slevu sám nárok nemá,“ popsala Blanka Štarmanová.

Podmínkou instituce spolupracující osoby je, že žije ve společné domácnosti a podílí se na podnikání, dejme tomu v administrativě nebo účetnictví. Není však podmíněna sňatkem. Rovnocenný podíl spolupracující osoby na příjmech a výdajích pak nesmí překračovat v úhrnu 30 procent, v případě manžela či manželky 50 procent. Částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, může být nejvýše 180 tisíc korun za zdaňovací období (u manžela/ky je to 540 tisíc korun) a za každý započatý kalendářní měsíc spolupráce nejvýše 15 tisíc korun (pro manžela/ku opět platí vyšší částka 45 tisíc korun).

^REKLAMA

Spolupracující osoba, například manželka, nepotřebuje živnostenské oprávnění, ale pro daňové účely je stejně považována za OSVČ a v souladu s tím musí podat daňové přiznání. „V něm uvede rozdělené příjmy a výdaje ze společného podnikání a využije slevu na poplatníka 24 840 korun. Tím manželé získají stejnou úlevu, jako by podnikatel využívající výdajové paušály mohl uplatnit slevu na manželku. Stejně může postupovat i pár, který nežije v manželském svazku, a podnikatel tak nemohl do svých daní zahrnout slevu na manželku,“ srovnala Blanka Štarmanová z TaxVision.