Dlouhodobý dopad Brexitu na kapitálové trhy nebude významný, přináší ale budoucí hrozby

V reakci na výsledek referenda oznámil svoji rezignaci premiér David Cameron. Jaký bude mít rozhodnutí britských voličů dopad na kapitálové trhy?

Bezprostřední dopady na kapitálové trhy

Poslední dny před referendem na trzích převládl názor, že Velká Británie v EU setrvá. Britská libra i akcie po celém světě v posledních hodinách před oznámením výsledů posílily. O to větší následovaly propady po vyhlášení výsledků. Nejvíce byla zasažena britská libra. Její kurz vůči dolaru raketově propadl až na minimální hodnotu 1,32 GBP/USD aby se v těchto minutách prozatím ustálil na hodnotě přibližně 1,38 GBP/USD. Představuje to zhruba 5% propad proti kurzu, který panoval v průběhu týdne. Od začátku roku je libra proti dolaru níže o 5,4 %.

Akciové trhy reagovaly obdobně. Evropské trhy otevíraly ráno propadem kolem 10 %. Situace se postupně uklidňuje, v této chvíli se všichni snaží v nové situaci zorientovat a zaujmout postoj. Aktuálně jsou německé akcie ve ztrátě 6,11 %, britské akcie ve ztrátě 2,58 % a francouzské akcie ve ztrátě 7,35 %. Pražská burza v této chvíli ztrácí 5,3 %. Poměrně překvapivá je rychlost, s jakou se zmenšila ztráta britských akcií. Akciové trhy v USA otevírají odpoledne. Na základě dosavadního průběhu očekáváme ztrátu maximálně do 5 %. Je pravděpodobné, že největší vlnu poklesů trhy absorbovaly ihned po oznámení výsledků a další poklesy nebudou již tak výrazné.

Na Brexit reagují i komodity. Ropa poklesem, zlato růstem. Ropa klesá vždy, když hrozí jakékoliv zpomalení ekonomiky. Zlato naopak v dobách nejistoty roste, protože k němu utíkají investoři, kteří nechtějí být vystavení riziku tržních propadů akcií nebo jiných rizikových nástrojů. Ropa aktuálně poklesla o 3,8 % a obchoduje se za cca 48 USD/barel. Zlato naopak o 4 % posílilo a obchoduje se za 1 319 dolarů za trojskou unci.

^REKLAMA

Obecně se dá říci, že posílily tradiční bezpečné přístavy. Vedle zlata to je i švýcarský frank nebo možná pro někoho překvapivě německé státní dluhopisy. Švýcarská centrální banka musela intervenovat na měnovém trhu, aby posilující frank zabrzdila. Důležitější je růst cen státních dluhopisů (resp. pokles jejich výnosů) Německa i dalších vyspělých zemí. Ty se z pohledu investorů mohou pozitivně projevit v portfoliích investičních produktů a budou korigovat ztrátu akciových pozic.

Očekávaný vývoj kapitálových trhů

Z pohledu vývoje do konce roku 2016 jsme optimističtí. Očekáváme, že evropské akciové trhy své ztráty v řádu týdnů až několika málo měsíců vymažou. Největší potíže bude mít londýnská burza, zde prozatím další vývoj predikovat nelze. Záleží na tom, jak přesně bude vypadat proces britského výstupu a co vše bude obnášet. To jsou v současné chvíli velké neznámé, které se vyjasní v příštích dnech. Dopad na americké akcie očekáváme mírnější než v Evropě a pokles pouze velmi krátkodobý.

Pro britskou ekonomiku bude velmi důležitý další vývoj libry. Pokud zůstane na současných slabých hodnotách, bude velkou konkurenční výhodou pro britské exportéry. To bude asi jeden z mála bezprostředních pozitivních dopadů na britskou ekonomiku. Ekonomika jako celek však na novou situaci zareaguje poklesem HDP.

^REKLAMA

Profitovat z Brexitu mohou dluhopisy. Bude mít za následek delší a výraznější kvantitativní uvolňování ze strany Evropské centrální banky To spočívá v nákupech státních i korporátních evropských dluhopisů, jejichž cena díky tomu roste.

V souladu s výše popsaným vlivem na akcie a dluhopisy očekáváme, že nejvíce zasaženy budou dynamické, resp. čistě akciové strategie. Rozhodně nemůžeme očekávat prudké propady typu, jaké jsme pozorovali v letech 2001 a speciálně 2008.

Možné další hrozby

Byť se to možná z pohledu Středoevropana nezdá, z pohledu globálního má Brexit spíše zanedbatelný význam. Nutno však poznamenat, že přináší hrozby, které mohou mít dopad větší.

^REKLAMA

Při pohledu na volební mapu Velké Británie se nutně nabízí úvaha o budoucí roli Skotska a Severního Irska. Výsledky referenda v těchto částech země dopadly opačně než v Anglii a Walesu. Skotové se již o osamostatnění pokusili v roce 2014. Tenkrát 55 % voličů nezávislost odmítlo. Vzhledem k tomu, že včera vyslovili poměrně silnou podporu EU (62 % pro setrvání) dá se očekávat, že odchod Velké Británie z EU bude impulsem pro vypsání nového referenda za nezávislost a připojení zpět k EU.

Specifická hrozba vyvstala i pro Londýn. Londýnské City je dnes finančním středobodem Evropy. Lze očekávat, že po vystoupení Velké Británie z EU tuto roli převezme Frankfurt nebo Paříž a pozice Londýna bude oslabena.

Největším rizikem však zůstává dominový efekt exitů dalších zemí. To by již mohlo být pro celý integrační proces fatální a následky pro evropskou, potažmo globální ekonomiku by byly nemalé. Je to obrovská výzva (ale zároveň i historická šance) pro evropské politiky, kteří musí tuto hrozbu odvrátit. Byť se jedná o výsostně politické téma, i v této oblasti si dovolujeme býti optimističtí.

Britský exit není procesně jednoduchá záležitost. Nejedná se o „výpověď na hodinu“. Samotné vystoupení může ve skutečnosti trvat i několik let. Velká Británie, pátá největší ekonomika na světě, bude muset unijní členství nahradit mezinárodními smlouvami s EU jako celkem i jednotlivými zeměmi. Je logické, že pro zachování obchodních vztahů bude muset Velká Británie částečně obětovat například i uzavřenost pracovního trhu, imigrační a celní politiku. V globálním světě to ani jinak nelze.

Je tedy otázkou, jak se konečná podoba vztahu Velké Británie, která bude s EU propojena (nebo svázána?) těmito smlouvami bude lišit od plnohodnotného členství. To může ovlivnit jiné členské země, které by o případném vystoupení uvažovaly. 

Jan Macek, analytik poradenské Společnosti Swiss Life Select