EKONOMICKÁ PROGNÓZA KOMERČNÍ BANKY INFLACE CENÍ TESÁKY

Nejvýraznější zpomalení má česká ekonomika za sebou. Růst reálného HDP se zřejmě v závěrečném čtvrtletí roku 2019 dostal pod 2 %. Se zpožděním se v české exportně orientované ekonomice projevilo zhoršení hospodářské výkonnosti klíčových obchodních partnerů – eurozóny, respektive Německa. Podzimní uvolnění měnových podmínek ze strany ECB a přetrvávající robustní trh práce ale vedly k postupné stabilizaci situace na sklonku loňského roku. „A to je příslibem pro stabilizaci i v tuzemsku“, tvrdí Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky. „Pro letošní rok očekáváme růst české ekonomiky kolem dvou procent. Po 2,8 % zaznamenaných v roce 2018 a ve srovnání s 2,4 % odhadovanými za loňský rok se sice jedná o významné zpomalení, o recesi ale nemůže být ani řeč“, dodává.

Ekonomické zpomalení je patrné na průmyslové produkci, která v loňském roce v podstatě stagnovala. Nejenom tuzemský průmysl čelí zpomalování globální poptávky, ale zároveň významné strukturální změně směrem k produkci nízkoemisních aut a elektromobilů.  V průběhu letošního roku ale postupně očekáváme obnovení investiční aktivity a s tím související průmyslové produkce.

Období nejvýznamnějšího přehřátí na trhu práce je za námi. Ekonomické zpomalení se již začíná projevovat ve slábnoucím mzdovém růstu, snižování nezaměstnanosti je konec. „Žádný dramatický zlom na trhu práce ale nepředpokládáme“, tvrdí ekonom Komerční banky Michal Brožka. Hospodářský útlum je pouze mírný, zrovna tak mírný bude i letošní nárůst nezaměstnanosti. „Půjde pouze o pár desetin procenta, což rozhodně nevyřeší tuzemský problém s nedostatkem pracovní síly“, dodává Brožka. Spotřeba domácností tak letos poroste o něco pomaleji než vloni, zůstane ale hlavním tahounem českého hospodářství.

Inflační tlaky dále sílí. Růst cen začal zrychlovat v posledních měsících loňského roku, kdy se dokonce po sedmi letech inflace doslala nad horní hranu tolerančního pásma ČNB. „A příběh nekončí“, upozorňuje Michal Brožka. „S příchodem jara se inflace pravděpodobně přehoupne přes tři a půl procenta“, doplňuje. Následně ale zamíří poměrně svižně dolů, v celoročním vyjádření se ale bude pohybovat kolem tří procent.

Koruna v novém roce překvapila rekordním posílením vůči euru a dominancí v regionu. Očekáváme, že si svou sílu během první poloviny roku udrží. „Podpoří ji spekulace na růst úrokových sazeb ČNB a optimismus na globálních finančních trzích“, objasňuje stratég Komerční banky František Táborský. V druhé polovině roku koruna podle prognózy KB opět oslabí, své dlouholeté pásmo si však udrží. „Na slabší úrovně korunu pošle vývoj v zahraničí“, přidává se ekonomka KB Jana Steckerová. „Ve druhé polovině roku začne v USA nastupovat recese, pesimismus se bude přelévat i do eurozóny, přidat se může strach ze špatné dohody mezi EU a Velkou Británií“, dodává.

Růst inflace na začátku roku způsobí, že ČNB bude stále zdůrazňovat možnost zvýšení úrokových sazeb. Nicméně rizika pro ekonomický růst přetrvávají a ČNB pravděpodobně bude beze změny úrokových sazeb vyčkávat na ekonomické oživení. Protože čekáme růst ekonomiky pod potenciálem a rychlý ústup inflace, další zvýšení úrokových sazeb letos nečekáme.

Po čtyřech přebytkových letech se hospodaření celých veřejných financí letos vrátí k deficitu. Samotný státní rozpočet skončí podle prognózy KB kolem 60 mld. CZK. Daňové příjmy již nepodporují státní rozpočet nad rámec plánu, jako jsme tomu byli svědky v minulých letech. Na druhou stranu poslední dva roky státní investice překonávají původní plány“, upřesňuje Táborský.

Zdroj: ČSÚ, ČNB, MPSV, Macrobond, Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka

Poznámka: (*) zahraniční obchod dle přeshraniční statistiky