Finanční barometr: 37 procentům současných dětí nestačí kapesné od rodičů

Způsob „výplaty“ kapesného ve 40 % probíhá hotovostní formou k pravidelnému termínu (viz graf 3). „To, že děti dostávají výplatu v pevném termínu, je pozitivním znamením. Už od dětství se tak připravují na období, kdy budou zaměstnáni a budou pravidelně dostávat mzdu,“ komentuje výsledky Dagmar Prajzlerová, manažerka Partners bankovních služeb, a dodává: „Co mne však na výsledcích zarazilo, je, že pouhých 8 % rodičů posílá dětem kapesné na účet. Děti takto prozíravých rodičů se totiž mohou snáze naučit správě vlastních finančních prostředků, a navíc se seznámit s internetovým bankovnictvím a základními bankovními službami, které je budou provázet celý život. Produkty, které mohou děti dnes využívat, se za posledních deset let moc nezměnily a nabídka tak není motivující. Z mého pohledu je tady prostor pro kreativní banky, které budou schopny nabídnout trhu produkt, který by zaujal rodiče, ale i děti natolik, že by o něj sami usilovali.“

Poměrně velké procento (36 %) dostává peníze od rodičů tehdy, když je potřebuje. „Tento model považuji za úplně nejhorší. V dětech mylně pěstuje pocit, že peníze jsou snadno k mání, tedy vždy když je potřebují.  Podobné chování může v dospělosti vést k větší nezodpovědnosti a snadnému zadlužování,“ kritizuje Dagmar Prajzlerová. Stále oblíbenější je též systém, kdy děti dostávají kapesné za splnění předem daného úkolu, či za dobré známky. Zatímco rodiče uvedli, že takto kapesné dostávalo 6 % z nich, tak dnes ho takto dostává zhruba každé desáté dítě.

Stále více dětí si kapesné spoří

Nejvíce mezigeneračních rozdílů odhalil dotaz na to, za co kapesné utráceli rodiče a za co jej utrácí jejich potomci. I když nejčastěji to jsou stále svačiny a sladkosti, narostl počet dětí, které na ně vynakládají prostředky (o 10 procentních bodů z 33 % na 43 %, viz graf 4). Že se současné děti ve volném čase baví jinak než jejich rodiče, je patrné i z toho, kolik procent odpovídajících vynakládá kapesné na zábavu s kamarády, jakou jsou kina, diskotéky atd. Zatímco v generaci rodičů to bylo přes 27 %, v generaci dnešních dětí je to necelá desetina.

„Pozitivním trendem však je, že stále více dětí si své kapesné spoří. Dříve to bylo necelých 18 % dětí a dnes je to již mírně přes 21 %,“ říká Pavel Kohout, ekonom a ředitel pro strategii Partners, a dodává: „Z vlastní zkušenosti jako rodič vím, že dnešní děti mají větší povědomí o penězích, než měly děti v mé generaci. Můj devítiletý syn se mne dokonce ptá, zda již může investovat.“

Tomáš Macků, ředitel výzkumu a komunikace agentury Ipsos, dodává k výsledkům výzkumu: „Každý impuls k podpoře finanční gramotnosti už od dětství je vítaný. Otázkou ale zůstává úroveň stávající finanční gramotnosti dospělé populace, kde jsou stále velké rezervy.“

^REKLAMA

Příloha – grafy

Informace o výzkumu

Výzkum byl realizován společností Ipsos v červnu 2012 na vzorku dospělé populace ve věku 25 až 65 let (dle regionu, velikosti místa bydliště, pohlaví, věku a vzdělání) a jejich dětí ve věku 10 až 15 let. Velikost základního souboru byla 534 dospělých a 534 dětí. Výzkum byl realizován metodou on-line dotazování.