Firmy chtějí inovovat, podporu hledají u bank

Z výsledků průzkumu je zcela patrný posun ve strategiích firem, které čím dál více kladou důraz na zvyšování přidané hodnoty prostřednictvím vlastního vývoje, a to i přes zatím komplikované inovační klima v České republice. „Abychom se vyrovnali inovačním lídrům, je třeba naše prostředí velmi zjednodušit, zavést snadné nástroje podpory, a hlavně odstranit bariéry v podobě různého posuzování daňových odpočtů i inovací samotných jednotlivými institucemi různě. V tomto se AMSP ČR výrazně angažuje a dílčí pozitiva se podařilo prosadit“, uvádí k výsledkům místopředsedkyně představenstva AMSP ČR Pavla Břečková.

Mezi další oblasti, do kterých firmy investují, patří zejména technologie, stroje, zařízení a vybavení, investice do výroby, IT a digitalizace, marketing a propagace, udržení a stabilizace.

Pro třetinu firem je téma robotizace a automatizace aktuální. Zhruba polovina respondentů uvádí, že pro ně brzy aktuální bude. Oproti tomu 44 % firem uvedlo, že pro ně digitalizace nikdy aktuální nebude. V této oblasti je patrný zásadní rozdíl mezi malou a střední firmou. Střední firmy vzhledem k rozsahu své výroby k technologiím na bázi 4.0 již byly nuceny přistoupit, a to zejména kvůli zvyšování efektivity výroby a dramatickému nedostatku lidského kapitálu. Roli může hrát i napojení na korporátní hráče, kteří na digitalizaci procesů svých dodavatelů tlačí dlouhodobě. Většina firem si je vědoma změn v technologickém prostředí a ví, že bez nějaké formy digitalizace patrně nepřežijí. „Překvapivá je odpověď oněch 44 % firem, které se nedomnívají, že by se jich technologické změny v budoucnu jakkoli dotkly.

Důvodem může být specifičnost oboru podnikání, ale spíše si jen nedokázaly spojit obor s pojmem digitalizace. I proto má letošní osvětový projekt AMSP ČR „Rok digitálního podnikání 2019“ obrovský význam“, doplňuje Pavla Břečková.

^REKLAMA

Strategickým zdrojem financování jsou pro inovátory banky. Celkem 40 % firem by využilo zvýhodněných produktů bank, které by jim umožnily investovat do inovací. Vše nasvědčuje tomu, že podíl firem, které by měly zájem čerpat úvěr kvůli investicím do inovací, bude postupně růst. Zcela jistě budou firmy zajímat zvýhodněné produkty, ale hlavní těžiště bude spočívat v kultivaci a zvyšující se vyspělosti celého inovačně-investičního prostředí.

„Škála programů na podporu inovací je dnes opravdu široká. Sahá od dotací až k finančním nástrojům ČMZRB, EIB a EIF. Pro firmy je mnohdy obtížné se v této situaci vyznat. V procesu financování tak hraje velkou roli odborné poradenství, které klade stále vyšší nároky i na banky tyto programy poskytující. Dobrá banka se pozná podle toho, že disponuje dostatečnou nabídkou podpůrných programů, které nabízí řešení v optimální struktuře“, uvádí Ladislav Dvořák, manažer Kompetenčního centra znalosti trhů a trendů České spořitelny.

Domácí firmy se již naučily spolupracovat s bankami na zajištění kurzových a úrokových rizik. Celkem 25 % firem využívá bankovní produkty pro zajištění rizik spojených se zvýšením úrokové sazby ČNB a 12 % firem o tom uvažuje. Nejčastěji je z uvedených bankovních produktů využíván úrokový SWAP pro uzamčení úrokové sazby, který využívá 30 % firem. Zejména větší firmy jsou zvyklé systematicky řídit různá rizika, úroková a úvěrová nevyjímaje. Postupně se povědomí o těchto bankovních produktech rozšiřuje i do segmentu menších firem, které již zcela běžně řídí například rizika kurzová, a k těm úvěrovým dospívají postupně.

Firmy by nejvíce od banky uvítaly jednodušší přístup k úvěrům či nižší sazby a poplatky. Zmiňují například operativnější přístup k projednání úvěru, méně byrokracie, snížení úrokových sazeb u úvěrů a zrušení poplatků, vyšší úročení firemních depozit nebo lepší možnosti zhodnocovat volné peněžní prostředky. Začíná se projevovat změna úvěrové politiky ČNB a firmy – zejména ty menší ze segmentu malých a středních podniků – vnímají přístup k úvěrům jako mírně ztížený. Zhodnocování vkladů je oproti tomu dlouhodobě na svém historickém minimu a svědčí o bezprecedentním přebytku peněz v ekonomice, ale též – v porovnání se zahraničím – to svědčí obecně o vyšší opatrnosti bank v České republice a jejich nižší ochotě jít do rizika. Je evidentní, že firmy zdaleka nejvíce tíží úrokové sazby, ale jsou si vědomy i vyššího zpoplatnění bankovních služeb u nás. Jako zatěžující vnímají rovněž robustnost administrativy spojené se získáním úvěru, tj. doložením dokumentace a délkou schvalovacích procedur.

^REKLAMA

Nejvíce preferovaným způsobem komunikace mezi bankou a firemním klientem je e-mail, což preferuje více než 50 % firem. Přímý kontakt s bankéřem preferuje třetina podnikatelů. Stejně jako v průzkumu AMSP ČR k digitalizaci se i zde ukazuje, že e-mail je stále bezkonkurenčním nástrojem komunikace mezi firmami, jejich zákazníky, ale i s bankou. Jde o nejrychlejší a relativně nespolehlivější prostředek interakce mezi firmou a bankou, která firmu nezatěžuje v její běžné aktivitě.

Tou nejlepší vizitkou pro banky je, že 82 % firem považuje banku za potencionálního budoucího finančního partnera. Na druhé straně to ale též svědčí o nerozvinutosti investičních alternativ a nízké vládní/daňové podpoře soukromých investorů na českém trhu.

„Vysoká míra důvěry v banky svědčí o skutečnosti, že si firmy dobře uvědomují přidanou hodnotu bankovních služeb a produktů. Pro banky to je samozřejmě zavazující a pracují na dalším rozvoji podpory poskytované firmám,“ dodává Ladislav Dvořák.

Tisková zpráva AMSP ČR