Firmy jsou ve svých investičních plánech nadále opatrné, vyhlížejí oživení hospodářství

„To naznačuje, že podniky vyhlížejí oživení hospodářství, nicméně ve zvyšování výdajů jsou nadále opatrné. Podnikatelé zatím nehýří optimismem, naplňuje se tak naše jarní predikce, podle které oživení ekonomiky bude stát na křehkých základech. Investice podnikatelů do energetických úspor, výrobních zařízení a technologií dodají nový impuls ekonomice patrně až v příštím roce. Nicméně firmy budou na investice potřebovat peníze. Doufáme proto, že centrální banka již brzy přistoupí k prvnímu snížení úrokových sazeb, a zlevní tím firmám bankovní úvěry,“ uvedl prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.

Zejména středně velké podniky oznámily, že ještě v tomto pololetí zvýší rozsah investic. V této velikostní kategorii je takových firem zhruba čtvrtina.

Hospodářská komora předpokládá, že na výsledný investiční apetit firemv roce 2024 a 2025 bude mít na jedné straně tlumící vliv snaha vlády o konsolidaci veřejných financí, zahrnující zvýšení daňového zatížení a úspory na výdajové straně státního rozpočtu, a na druhé straně zamýšlené motivační kroky státu k rozvoji strategické infrastruktury, který se neobejde bez významného zapojení soukromých investorů.

Růst, anebo pokles firemních investic jsou důležitým indikátorem očekávání hospodářské situace, když firmy investují za účelem rozšíření a modernizace výrobních kapacit. Pořízením nových výkonnějších strojů a zařízení firmy zvyšují produktivitu práce, což se zpravidla projeví s ročním zpožděním.

^REKLAMA

Podle analytiků mají nejvýraznější efekt investice do strojů a zařízení.Kvantitativně menší, nicméně stále důležitý vliv mají investice do budov a staveb. Pokud je v typické firmě zpracovatelského průmyslu investováno 1 000 Kč na přepočteného zaměstnance do strojů a zařízení, dojde následující rok v průměru ke zvýšení jeho produktivity práce o 1 050 Kč. Stejně velká investice do budov a staveb pak zvýší budoucí roční produktivitu o 730 Kč, vyplývá kupř. z analýz centrální banky.

Data Hospodářské komory také naznačují, že firmy v prvním pololetí investovaly do strojů, zařízení a budov méně, než plánovaly ještě na začátku letošního roku. Zatímco pětina středně velkých firem rozsah investic zvyšovala, velké podniky se naopak uchylovaly ke snižování investic.

„Rozdíl v očekáváném a reálném vývoji investic lze přičítat pozvolnějšímu oživení české ekonomiky, než firmy předpokládaly. Na tom se do určité míry mohl podepsat také slabší vývoj v eurozóně, a především v Německu,“vysvětlil analytik Hospodářské komory Roman Renda.

V odvětvovém členění poklesly investice nejvíce ve zpracovatelském průmyslu. To může souviset s hlubokým propadem spotřeby domácností.

Hospodářská komora dlouhodobě upozorňuje, že česká ekonomika generuje nízkou přidanou hodnotu. V mezinárodním srovnání je vytvořená přidaná hodnota jedna z nejnižších v celé EU, Česku patří dokonce až 24. příčka z 27 států.

Pro přesun k produkci s vyšší přidanou hodnotou bude důležitá právěinvestiční a inovační činnost jak ze strany státu, tak i soukromého sektoru. Vedle strategických investic do energetické, dopravní, datové a další infrastruktury zásadní roli přitom sehrají investice do vědy, výzkumu a vzdělávání.

Také v ukazateli firemních investic do výzkumu ale Česko výrazně předstihují sousední Německo a Rakousko. Ačkoliv v roce 2021 dosáhly výdaje českých firem na výzkum a vývoj v poměru k HDP nejvyšší úrovně za celé sledované období (1,25 % HDP), přesto se jejich hodnota stále nacházípod průměrem EU, který činí bezmála 1,5 % HDP.

Dobrým příkladem rostoucích investičních výdajů v byznysu je Polsko. Ještě v roce 2010 polské firmy investovaly nejméně ze zemí Visegrádské čtyřky (0,19 % HDP). V následujících letech nicméně docházelo k výraznému nárůstu investic do výzkumu a vývoje (0,91 % HDP v roce 2021), což může být jedním z faktorů růstu polské produktivity práce a HDP na obyvatele v poslední době.

Do šetření Hospodářské komory k plánovaným investicím se zapojilo přes 400 podniků ze všech regionů České republiky.