Fúze a akvizice brzdí nedůvěra v globální ekonomiku a rozdílné názory prodávajících a kupujících na cenu podniků

„Ještě v dubnu všechno nasvědčovalo tomu, že důvěra vrcholových manažerů v globální ekonomiku roste. Od té doby ale nastal dramatický obrat,“ říká Vladislav Severa, vedoucí partner oddělení transakčního poradenství Ernst & Young v České republice a ve střední a jihovýchodní Evropě. „Současná nepříznivá ekonomická prognóza a rostoucí rozdíly mezi cenovými očekáváními kupujících a prodávajících ještě víc přidusí investiční aktivitu na globálních trzích, která je už teď malá, a posílí opatrnou náladu, která tam panuje.“

Nejnovější barometr investiční důvěry také naznačil, že rozvinuté ekonomiky se znovu dostávají do popředí zájmu potenciálních investorů. Na prvních čtyřech místech žebříčku nejčastějších investičních destinací sice nedošlo od dubna k žádné změně, za první Čínou se opět umístily Spojené státy následované Indií a Brazílií, ale pátou Indonésii vystřídalo v aktuálním průzkumu Německo.

Pokud jde o jednotlivá odvětví, podle průzkumu bude v nejbližších 12 měsících největší zájem o akvizice v průmyslové výrobě (34 %), ve finančních službách (32 %), ropném a plynárenském průmyslu a v odvětví spotřebního zboží (shodně po 28 %).

Rozdílné názory prodávajících a kupujících na cenu podniku

Zájem o fúze a akvizice však nedusí jen prohlubující se nedůvěra v ekonomiku – čtvrtina respondentů považuje za hlavní důvod proč neuzavírat transakci rozpor mezi hodnotou podniků, které jsou k potenciálně k prodeji, a cenou, kterou za ně prodávající požadují. Nepřekvapí proto, že o akvizici během následujících 12 měsíců uvažuje pouze 25 % oslovených manažerů, což je nejméně za tři roky existence průzkumu. Ještě letos v dubnu to bylo 31 % respondentů a před rokem 41 %. Výrazně se také snížil počet společností plánujících v následujícím roce prodej, a to z 31 % letos v dubnu na aktuálních 19 %, což znamená podstatně méně prodávajících ochotných jednat.

Oslovené společnosti z celého světa se dívají do budoucnosti s menším optimismem než v dubnu letošního roku a procento těch, na něž má dopad krize eurozóny, vzrostlo na 89 %. Pouze 22 % respondentů průzkumu se domnívá, že se celosvětová hospodářská situace zlepšuje, přitom ještě před půlrokem jich byla těsná nadpoloviční většina (52 %). Žádné zlepšení od posledního průzkumu nezaznamenalo 78 % dotázaných. Podíl společností, které vnímají zhoršující se náladu, se zvýšil z 20 % na bezmála jednu třetinu. Zajímavé je, že Česká republika patří spolu s Itálií, Nizozemím, Španělskem a Velkou Británií mezi 5 evropských zemí s nejvíce pozitivním hodnocením globálního vývoje ekonomiky v porovnání s domácí ekonomikou.

^REKLAMA

Za této situace je 27 % oslovených vrcholových manažerů přesvědčeno, že ceny investic půjdou dolů. Před rokem tento názor zastávalo pouze 16 % dotázaných. Lze tedy očekávat, že stále víc potenciálních zájemců bude s akvizicí vyčkávat. „Přestože řada podniků má dost peněz i dobrý přístup ke kapitálu, jejich šéfové zatím s fúzemi a akvizicemi vyčkávají, až bude ekonomika v lepší kondici. Při minimálním, nebo dokonce stagnujícím růstu se jim do investičních transakcí příliš nechce,“ domnívá se Matěj Turek, manažer oddělení transakčního poradenství Ernst & Young. „Zdá se, že kupující mají lepší paměť než prodávající a vzpomínky na některé dražší akvizice z dob růstu je nutí k ostražitosti vůči nabídkám, které jsou podle jejich názoru nadsazené.“

Větší hráči, menší transakce

Vzhledem k současné atmosféře na trhu s fúzemi a akvizicemi mají i ti, kdo chtějí investovat, skromnější aspirace. Přes 80 % z těch respondentů průzkumu, kteří plánují během následujících 12 měsíců nějakou akvizici, počítá s transakcí do 500 milionů amerických dolarů, 38 % dokonce pouze do 50 milionů dolarů. „Zájem o menší akvizice ukazuje na to, že bude méně transformačních transakcí,“ upozorňuje Vladislav Severa. „Manažeři dávají jasně najevo nechuť riskovat. Když už, tak dělají jen menší akvizice, aby rozšířili svůj podnik a zaplnili tak strategickou mezeru.“

Návrat k základním prioritám

Hlavní oblastí, na kterou se oslovené společnosti hodlají v následujících 12 měsících zaměřit, stále zůstává růst. Nicméně v aktuálním průzkumu jej uvádí pouze 41 % dotázaných, což oproti 52 % v dubnu letošního roku představuje významný pokles, navíc je to nejnižší výsledek od října 2010.

Naopak větší důraz než v dubnu 2012 kladou respondenti na snižování nákladů a zvyšování produktivity. Prioritou je rovněž oddlužení (deleveraging). Zatímco letos v dubnu hodlalo volné finanční prostředky použít na úhradu stávajících dluhů pouze 18 % respondentů, nyní je to již 31 %. „Stále víc šéfů se snaží zlepšit výsledky hospodaření své společnosti spíš důrazem na její efektivnější fungování a na ochranu její finanční a kapitálové pozice než dalším růstem, ať už organickým nebo prostřednictvím akvizic,“ říká Matěj Turek. „V situaci, kdy se celá řada vyspělých trhů dál potýká s nejistotou, a rozvíjející se ekonomiky zpomalují růst, se podniky zaměřují hlavně na snížení zadluženosti a posílení rozvahy.“

„Ještě před pěti lety se témata jako produktivita nebo kontrola nákladů objevovala na jednání představenstva či dozorčí rady jen výjimečně,“ dodává Vladislav Severa. „A dnes jsou to faktory, které rozhodujícím způsobem ovlivňují hodnotu společností, zvlášť ve většině vyspělých ekonomik, kde je růst tržeb momentálně nejistý.“