Hrozí až milionové škody. Bez správného pojištění může být vytopení likvidační

Průměrná škoda ve výši několika desítek tisíc, v extrémních případech ale i milionu korun. Takové bývají následky vytopení domácnosti, které se dle statistik řadí k vůbec nejčastějším pojistným událostem. „Poškození unikající vodou zaujímá v rámci pojistných událostí dominantní pozici. V roce 2022 činil podíl tohoto nebezpečí asi osmnáct procent z celkového objemu pojistných plnění, to znamená necelých jedenáct tisíc pojistných událostí,“ potvrzuje Radek Starosta, ředitel Úseku pojištění majetku a odpovědnosti, Kooperativa pojišťovna.

Příčin vzniku těchto nešťastných událostí může být nespočet. Nejčastějšími viníky havárií však bývají přívody spotřebičů s tlakovou řádovou vodou, ale i nekvalitně provedené odpady. „K těmto situacím dochází nejčastěji na přípojných hadičkách spotřebičů, rozvodech otopné vody nebo kvůli chybám na rozvodech odpadní vody,“ přibližuje Jan Včelák ze společnosti SENZOMATIC, která se specializuje na monitoring vlhkosti a úniku vody v budovách. K vytopení však může dojít i kvůli uvolnění přívodní hadice u pračky, ucpání odpadu a v neposlední řadě i vlivem lidské nepozornosti.

Fatální škody na dřevostavbách

Rozsah škod souvisejících s vytopením závisí zejména na množství uniklé vody, místě vzniku havárie, druhu a kvalitě vybavení i typu budovy. Jak již bylo nastíněno, při nejčernějších scénářích se může škoda vyšplhat až k sedmimístné částce. K nejhorším následkům dochází, pokud havárie nastane ve chvíli, kdy je majitel nemovitosti delší čas mimo domov, například na dovolené. Voda v interiéru dokáže kromě nábytku a drahé elektroniky po delší době znehodnotit i podlahu, omítky či elektroinstalaci.

„Vytopení je obzvláště rizikové pro dřevostavby. V krajních případech je po něm nutné plné otevření konstrukce v kritických místech. Jakýkoli únik vody nebo zvýšená vlhkost může zapříčinit vznik dřevokazných procesů. Samotné vysoušení je proto vhodné následně monitorovat inteligentními senzory vlhkosti, které rozhodnou, zda je potřeba konstrukci opravit, nebo je už dostatečně suchá a další zásah není nutný,“ vysvětluje Jan Včelák. Každou dřevostavbu se obecně vyplatí kontrolovat pomocí chytrých senzorů umístěných přímo v konstrukci. Kromě toho, že dokážou v případě havárie samy zastavit přívod vody, podávají majiteli v reálném čase informace o tom, zda jeho budovu neohrožuje vysoká vlhkost.

^REKLAMA

Pojištění domácnosti nemusí stačit

O mnoho jednodušší je vypořádání se s následky vytopení v momentě, kdy má majitel sjednány správné typy pojištění. Základem je v tomto případě pojištění domácnosti a nemovitosti. Z toho prvního bývají hrazeny škody na nábytku, vybavení a dalších movitých věcech. Poškození částí stavby, jako je podlaha, omítky či rozvody, pak spadá pod druhý zmíněný typ. Důležité je mít na paměti, že pojišťovna může vzít v potaz i případné pochybení majitele například v podobě neodborné instalace či zanedbání revizí. Užitečné může být rovněž pojištění, které pokryje náklady spojené s úhradou nadměrného odběru vody.

Pokud však k vytopení dojde v bytovém domě, hrozí také poškození sousedova majetku. V takovém případě je důležité myslet i na pojištění odpovědnosti. „Výše náhrady bývá v případě většího rozsahu škody způsobené sousedovi vysoká a při absenci kvalitní pojistné ochrany pro toho, kdo je za újmu odpovědný, může být v krajním případě až ekonomicky likvidační. Z tohoto důvodu se snažíme posilovat povědomí veřejnosti o důležitosti nabízených druhů odpovědnostních pojištění, protože lehkovážnost nebo podceňování reálně hrozících škod mohou ze života učinit skutečné drama,“ popisuje Radek Starosta.

Složitější může být situace v případě, kdy dojde k vytopení pronajatého bytu. Zde hraje klíčovou roli to, je-li za škodu zodpovědný nájemce, nebo pronajímatel. Do hry se pak znovu dostává pojištění domácnosti, nemovitosti a odpovědnosti. Nájemce však musí dávat pozor na to, zda jeho pojištění odpovědnosti kryje i škody na pronajatém majetku.