31. 10. 2023
Index bezpečí 2023: Češi jsou na hodnotě 52,7 ze 100
Nejméně se obávají o střechu nad hlavou, největší strach mají z finanční újmy a ohrožení zdraví.
ČSOB Pojišťovna v unikátním průzkumu zjišťovala, jak se lidé cítí v České republice v bezpečí z pohledu nejběžnějších negativních událostí, které je mohou v životě potkat jako ztráta bydlení, ohrožení zdraví, finanční újma, krádež, ztráta příjmu a poškození majetku. Z pohledu pocitu bezpečí jsou Češi dle Indexu jen těsně nad polovinou.
„Index bezpečí je v podstatě sonda do české populace, která nám ukazuje, z čeho mají lidé největší nebo naopak nejmenší obavu, jak se proti těmto hrozbám chrání a do jaké míry to všechno má vliv na jejich osobní život. Kombinace těchto faktorů nám ukazuje, že největší strach mají Češi z finanční újmy a ohrožení nebo poškození zdraví. Naopak nejméně starostí si dělají s tím, že by mohli přijít o střechu nad hlavou,“ popisuje principy Indexu a hlavní zjištění Jiří Střelický, generální ředitel ČSOB Pojišťovny.
Které hrozby Index mapoval
ztráta bydlení ztráta pravidelného příjmu vážné ohrožení nebo poškození zdraví značná finanční újma zničení či poškození majetku odcizení majetku |
Co je Index bezpečí ČSOB Pojišťovny
Index bezpečí měří rozsah zabezpečení populace proti vybraným hrozbám, a to v souvislosti s pravděpodobností vzniku těchto událostí a s mírou jejich dopadu na osobní životní situaci. Kombinací těchto faktorů se Češi cítí být na škále od 0 do 100 v tomto roce na úrovni 52,7 bodů s tím, že 0 znamená, že se cítí být v absolutním nebezpečí a 100, že se cítím být v absolutním bezpečí. |
Rozsáhlého průzkumu, který se uskutečnil v polovině tohoto roku, se zúčastnilo více než dva tisíce lidí z celé ČR různého věku, vzdělání, sociálního zázemí… „Díky průzkumu jsme zjistili i celou řadu dílčích zajímavostí. Ve kterém kraji se lidé cítí nejbezpečněji, jak se ke hrozbám staví lidé z hlediska svých příjmů či vzdělání. Zda se cítí být v bezpečí spíše mladší nebo starší lidé a v jakých konkrétních oblastech,“ popisuje jen některé dílčí poznatky Petr Gajdušek, expert na finanční výzkum z agentury STEM/MARK, která se na realizaci Indexu bezpečí s ČSOB Pojišťovnou podílela.
Lidé s vysokými příjmy z Královéhradeckého kraje
Nejvyšší hodnotu Indexu bezpečí najdeme u lidí s příjmy nad 50 000 Kč (61,5) a dále u Čechů, kteří spoléhají na pojištění v každé situaci, tedy jak co se týče rizik spojených s majetkem, tak i se zdravím (60,1).
Pohled do krajů České republiky říká, že nejvyšší Index mají lidé v Královéhradeckém kraji (57,4), následuje Liberecký kraj (55,7) a Jihočeský kraj (55,1). Nejnižší Index bezpečí vyšel ve Zlínském kraji (49,8), Plzeňském kraji (50,2) a ve Středočeském kraji (50,4). Pravděpodobně nepřekvapí, že Index bezpečí vychází lépe u respondentů, kterým se dějí nehody a negativní události spíše výjimečně (57,6).
Češi a riskování
U respondentů průzkumu obecně převládá racionální až opatrný přístup k hrozbám/rizikům, která se mohou v životě přihodit. Celkem 52 % dotázaných míru prevence přizpůsobuje míře rizik. V této skupině významně převládají muži ve věku 40 – 55 let s alespoň maturitním vzděláním a příjmem 20 – 50 000 Kč. Jsou tu také častěji zastoupeni studenti a zaměstnanci. Opatrných, kteří se snaží být připraveni na vše, je ve společnosti 34 % a jde především o ženy, o lidi starší 71 let, dále o lidi bez maturity, respondenty s příjmem do 20 000 Kč a tuto odpověď častěji uváděli i důchodci, lidé v domácnosti a nezaměstnaní.
Zejména mladší respondenti do 40 let a podnikatelé se řadí do kategorie bezstarostní, jež rizika příliš neřeší a spoléhají se na štěstí. Jde o 11 % Čechů. Zbylá 4 % najdeme v kategorii riskujících, kteří si myslí, že nebezpečí k životu patří. Risk mají významně radši muži, lidé do 40 let, respondenti bez maturity, zaměstnanci a podnikatelé.
Češi a rizika: Jak se k nim stavíme a čeho se nejvíce bojíme
Většina Čechů je přesvědčena, že se na ně nehody a negativní události příliš nelepí. Výjimečně nebo občas se s nimi setkává zhruba polovina dotázaných a stejně často jako jiným se dějí 44 % respondentů. Zhruba každý desátý dotázaný však odpověděl, že se mu nehody dějí častěji než ostatním. Oproti tomu dotázaným, co rádi riskují, se podle jejich slov nehody častěji, než ostatním vyhýbají. Smůlu pak mají více invalidní důchodci, nezaměstnaní a lidé s měsíčním příjmem do 20 000 Kč.
Nejpravděpodobnější je úraz, nejméně ztráta práce
A jaká rizika vnímáme jako nejpravděpodobnější? Na prvním místě je jednoznačně vážné ohrožení nebo poškození zdraví. Hned 53 % respondentů odpovědělo, že je pravděpodobné, že se jim vážné zdravotní komplikace nevyhnou. Na druhém místě skončilo zničení či poškození majetku, které považuje za pravděpodobné 51 % Čechů. Na dalších pozicích je odcizení majetku (48 %), značná finanční újma (40 %), ztráta pravidelného příjmu (38 %) a ztráta bydlení (23 %). Většinu událostí považují za pravděpodobnější lidé s nižšími příjmy či bez maturitního vzdělání.
Průzkum ale zkoumal také vztah mezi vnímáním pravděpodobnosti jednotlivých rizik a tím, jak by ovlivnily náš život. Zde jednoznačně vede vážné ohrožení či poškození zdraví. Za ním skončily s podobným ohodnocením značná finanční újma a ztráta pravidelného příjmu. Ztráta bydlení by život respondentů ovlivnila významně, za pravděpodobnou ji nicméně nepovažují. Naopak zničení, poškození či odcizení majetku považujeme za pravděpodobné.
Úraz očekávají dva ze tří Čechů
Co se detailních rizik týče, jako nejpravděpodobnější vnímáme úraz, takto odpovědělo 67 % respondentů. Šest z deseti dotázaných vnímá jako pravděpodobnou vážnou nemoc s následky, následuje dopravní nehoda (58 %), živelná katastrofa (49 %) a napadení soukromí prostřednictvím internetu (49 %). Jako nejméně pravděpodobnou naopak Češi vnímají ztrátu zaměstnání (32 %), škody a úrazy vzniklé při cestách do zahraničí (34 %) a krádež auta (40 %). Nutné je rovněž říci, že jsou určitá rizika, jež považují za pravděpodobnější spíše mladí lidé (ztráta zaměstnání, ztráta peněz přes internet či škody a úrazy při cestování), jiná rizika naopak více očekávají senioři (vážná nemoc, živelná katastrofa, vykradení bytu).
„Zde je velmi zajímavé, jak na tato vnímání populace odpovídají naše čísla. Zatímco podle průzkumu vnímá vážnou nemoc s následky jako druhou nejpravděpodobnější událost, naše statistiky ukazují, že z hlediska míry pravděpodobnosti byla tato situace až na devátém místě,“ doplnil Jiří Střelický s tím, že představa lidí o tom, jak často se jim mohou některé negativní události stát velmi často neodpovídá skutečnosti podložené statistikami (více viz slide číslo 10 v přiložené prezentaci)
Češi a prevence: proti jakým rizikům se (ne)chráníme dostatečně
Průzkum Index bezpečí se v další části zaměřil na preventivní kroky, které podnikáme, aby k dané negativní situaci nedošlo. Nejvíce z nás se snaží přijímat opatření proti vážnému ohrožení nebo poškození zdraví, kladně odpovědělo 77 % respondentů. Odcizení majetku se snaží předcházet 73 % Čechů a v této skupině převládají lidé starší sedmdesáti let. Prevenci před ostatními riziky jako zničení či poškození majetku, značná finanční újma či ztráta bydlení nejčastěji nezanedbávají dotázaní ve věku 40 – 55 let.
I při podrobnějším zkoumání jednotlivých rizik vyhrálo zdraví – nejvíce kroků děláme, abychom se vyhnuli úrazu, následují ale opatření proti vykradení domu či bytu. Na opačném konci žebříčku skončila rizika v podobě ztráty zaměstnání (44 %), zničení či poškození majetku vandalismem (51 %) a vykradení a krádež auta (54 %). Zároveň platí, že čím vyšší vzdělání dotázaní měli, tím více se věnovali prevenci.
Na pojištění se spoléhá 7 z 10 Čechů
Jednou z možností, jak hrozbám či rizikům čelit nebo alespoň mírnit jejich následky, je pojištění. Tři z deseti respondentů odpověděli, že se na něj vůbec nespoléhají, protože si člověk musí poradit sám. Stejný počet dotázaných uvedl, že má pojištěn pouze majetek a 15 % účastníků výzkumu odpovědělo, že má kryté pouze zdravotní záležitosti. Zbylá čtvrtina Čechů odpověděla, že se na pojištění spoléhá v každé situaci a že věří, že mu v případě potřeby pomůže.
Králem pojištění je majetek
V případě pojištění jednotlivých rizik vede opět majetek. Největším strašákem, kvůli kterému chodíme do pojišťovacích domů, je živelná katastrofa v podobě ohně, větru nebo požáru. Proti nim se chrání 61 % respondentů. Jen o dva procentní body zaostává vykradení domu a bytu a také dopravní nehoda. Prvním životním pojištěním, které se v žebříčku objevilo, je úraz na čtvrtém místě, jež si smlouvou s pojišťovnou jistí 55 % dotázaných. Co se pojištění týče, u mnoha položek je samozřejmě klíčové, jaký majetek respondent vlastní. Lidé s vyššími příjmy tak mají sjednaná pojištění na více událostí a jsou také vlastníky lepšího pojištění než lidé s nižšími příjmy. Bez jakéhokoliv pojištění jsou také mnohem častěji dotázaní bez maturity.
Na chvostu žebříčku pojištění jednotlivých rizik skončila ztráta zaměstnání (19 %), napadení soukromí přes internet (26 %) a zcizení peněz přes internet (31 %). Jedním z důvodů, proč se proti těmto rizikům lidé chrání méně, může být také to, že nevědí, že i pro tyto případy existuje pojištění.
Nezapomínejme na prevenci
Letošní Index bezpečí ukázal, že i když se nejvíc obáváme zdravotních rizik spojených s vážnou nemocí či těžkým úrazem, nejčastěji saháme po pojištění majetku. A to i přesto, že si uvědomujeme, že by náš život ovlivnil víc vážný úraz a těžká nemoc než ztráta, zcizení či znehodnocení majetku.
„Existuje celá řada faktorů, které mohou náš komfort a pocit bezpečí zvýšit. V první řadě je to finanční gramotnost, díky níž můžeme předcházet celé řadě nebezpečí spojených s financemi. Zásadní je ale také finanční rezerva, každý by ji měl mít v objemu minimálně tří až šesti měsíčních příjmů. Díky dobré informovanosti se můžeme připravit na celou řadu rizik, jednak ale třeba i ušetřit, pokud například při rekonstrukci využijeme dotace. Prevencí v podobě kontrol se můžeme vyhnout nehodám a haváriím na majetku, zdravý životní styl zase napomáhá k pevnějšímu zdraví. S pocitem bezpečí ale v první řadě pomáhá kvalitní pojištění, což vyplynulo i z tohoto výzkumu – jeden z nejvyšších indexů mají lidé, kteří si pojištěním chrání jak majetek, tak i zdraví,” uzavírá Jiří Střelický z ČSOB Pojišťovny.
Poznámka:
—
Výzkum Index bezpečí byl realizován agenturou STEM/MARK. Rozhovorů se v květnu a červnu zúčastnilo 2109 respondentů starších osmnácti let a cílová skupina byla reprezentativně rozdělena dle pohlaví, věku, vzdělání, regionu a velikosti místa bydliště. Použita byla metodika CAWI na bankovním panelu Dialog.