Íránská jaderná dohoda a riziko prudkého růstu cen ropy

Americký prezident Donald Trump má čas do 12. května, aby se dohodl s Íránem. V sázce je smlouva mezi Teheránem a šesti světovými mocnostmi – Spojenými státy, Velkou Británií, Ruskem, Francií, Čínou a Německem. Ta byla původně uzavřená 14. června 2015 a díky ní byly zrušeny sankce proti islámské republice výměnou za omezení íránského jaderného programu. Trumpovo rozhodnutí může vyvolat rozpor mezi jeho domácí a zahraniční politikou. Tato nejistota zvyšuje rizikovou prémii a také volatilitu na trzích s ropou.

Pokud Trump od dohody odstoupí, riskuje nárůst světových cen ropy, který by mohl být velmi kontraproduktivní vzhledem k vlivu na světový ekonomický růst a inflaci. Ostatní strany dohody jsou pro její pokračování, navíc obnovení amerických sankcí by poškodilo schopnost Íránu obchodovat v dolarech. Ačkoli Írán ropu do Spojených států nevyváží, mohlo by dojít ke snížení nebo možná i úplnému zrušení evropské poptávky po íránské ropě – tak jako se to stalo v letech 2012-2015, kdy byly na Írán uvaleny sankce.

Potencionální změna sil v regionu

Spojené státy, Izrael a Saudská Arábie dohodu vnímají jako špatnou, protože Íránu po desetiletém moratoriu umožní budovat jaderné zbraně a současně poskytuje Teheránu ekonomickou sílu k financování teroristických organizací v Sýrii, Libanonu a Jemenu.

^REKLAMA

Tyto tři národy zřejmě představují jádro americké strategie pro Blízký východ, kde Spojené státy v současnosti podporují koalici se Saudskou Arábií v čele proti jemenským hútijským rebelům. Zároveň se snaží udržet svou přítomnost v Sýrii a zabránit iráckým nebo íránským aktivitám v blízkosti hranic svých spojenců.

Izrael se k debatě připojil včera, kdy premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Írán „jasně lže“. Jeho názor vychází z předložených dokumentů, které podle něj potvrzují, že Írán v letech 1999-2003 řídil program s cílem vyrobit atomovou bombu. Ačkoli nepředložil důkazy, že by Írán v současnosti porušoval podmínky dohody, načasování je vnímáno jako protiváha k evropským vůdcům v čele s Emmanuelem Macronem a Angelou Merkelovou. Ti se rozhodli přesvědčit Trumpa, aby souhlasil s dodatkem dohody, místo aby od jaderné dohody úplně odstoupil. Jak dnes uvedla agentura Bloomberg, „reakcí Evropy na Netanjahuovo tvrzení bylo prohlášení, že pokud někomu nevěříte, je daleko lepší mít jej pod dohledem – v tomto případě pod jedním z nejpřísnějších režimů kontroly jaderných programů, jaké kdy byly zavedeny.“

Zrušení sankcí na začátku roku 2016 pomohlo spustit nárůst denní íránské produkce ropy o milion barelů. Ta nyní dosahuje 3,8 milionu barelů za den, což je úroveň, na které se Írán dohodl v rámci dohody OPEC a dalších zemí v roce 2016 s cílem udržet omezenou produkci a omezit tak globální převis nabídky. Obnovení sankcí bez toho, aby ostatní státy OPEC svou produkci zvýšily, by mohlo znamenat ztrátu zhruba 300-500 tisíc barelů íránské ropy denně.

A co takzvaná Trumpova základna?

^REKLAMA

Zatímco prezident Trump nedávno ve svém tweetu obvinil OPEC, že udržuje cenu ropy uměle vysoko, za pár měsíců se přiblíží pro Trumpa a republikány znepokojivé volby v polovině volebního období. Nárůst cen ropy vyvolaný sankcemi by mohl zvýšit tlak na americké motoristy a voliče ze střední třídy jako takové, což by Trumpův populistický přístup značně poškodilo. Už teď je průměrná cena u amerických benzínek nejvyšší pro toto období od roku 2014. V následujících měsících, kdy letní sezóna tradičně zvýší poptávku, se předpokládá sezónní zvýšení cen.

Ropa Brent, která představuje globální měřítko, na dosavadním geopolitickém riziku vydělává. Patová situace mezi Íránem a Spojenými státy nebo probíhající kolaps venezuelské produkce jsou v centru pozornosti. Kromě toho tu máme disciplínu OPEC a Ruska, které dodržují omezení produkce, a cena se tak přibližuje 80 USD/barel.

Prudký nárůst geopolitických rizik může být nebezpečný, ale obvykle netrvá dlouho. Pokud nedojde k ohrožení nabídky, mohl by takový nárůst znamenat přínos dalších barelů ze zemí mimo OPEC a zároveň zvýšit potenciální růst a riziko poptávky. To, jak dopadne dohoda s Íránem, by mohlo klidně spustit další pohyb směrem vzhůru, protože trh by se jen rychleji upevnil. Každopádně však rozhodnutí dohodu zachovat nebo pozměnit povede ke snížení vytvořené rizikové prémie.

Ropa Brent má v tuto chvíli technický růstový cíl těsně pod 82 USD/barel, což představuje 61,8% návrat z úrovní odprodeje v letech 2014-2016. Záleží však na schopnosti udržet současnou ne-fundamentální rizikovou prémii, která se odhaduje mezi 5 a 10 USD.

Zdroj : Saxo Bank

Ole Hansen, hlavní komoditní stratég Saxo Bank