Jáč: Celková inflace se i nadále nachází výrazně nad dvouprocentním cílem ČNB

Meziroční inflace v červnu klesla z 2,9 na 2,7 %, což bylo v souladu s očekáváním finančního trhu. ČNB pro červen očekávala zmírnění inflace na 2,4 % a inflace je tak poměrně výrazně nad dva měsíce starou prognózou z dílny centrální banky. Nad prognózou ČNB se ale nacházela již i květnová inflace.

Vyšší růst, než co ČNB čekala, vykázaly v průběhu 2. čtvrtletí zjevně ceny potravin. Takzvaná jádrová inflace, jež nejlépe monitoruje domácí cenové tlaky v ekonomice, ale byla zřejmě blízko prognózy ČNB, jež pro 2. čtvrtletí činila 2,6 %.

V samotném červnu táhly celkovou meziroční inflace dolů ceny pohonných hmot a alkoholických nápojů (víno, pivo). Jádrová inflace zřejmě mírně vzrostla ze své květnové úrovně, jež činila 2,5 %: data pro jádrovou inflaci za červen ČNB teprve zveřejní v průběhu dneška.

Celková inflace se i nadále nachází výrazně nad dvouprocentním cílem ČNB a nad touto úrovní se drží také jádrová inflace. Jakkoliv i nadále očekávám, že celková inflace v dalších měsících klesne, tak se zároveň jeví jako velmi pravděpodobné, že se udrží nad dvouprocentní úrovní i po celý zbytek letošního roku. Za celý rok 2019 očekávám průměrnou inflaci na úrovni 2,6 %, což bude znamenat zrychlení růstu spotřebitelských cen oproti průměrné inflaci na úrovni 2,1 % v roce 2018. V roce 2020 by ale inflace měla zpomalit zpět do oblasti dvouprocentního inflačního cíle, čemuž pomůže i zmírnění domácích cenových tlaků v souvislosti se zpomalením růstu české ekonomiky.

^REKLAMA

Celkově lze konstatovat, že s cenovými tlaky to v české ekonomice není s porovnáním se situací na počátku roku již tak horké. Inflační tlaky jsou sice v české ekonomice i nadále přítomny, do ekonomiky se ale teprve letos začíná v plné míře promítat loňské zvyšování úroků ČNB. Bankovní rada tak může zůstat ve své vyčkávací pozici a úrokové sazby ČNB mohou zůstat delší dobu beze změny.

Pro zbytek letošního roku již změnu úrokových sazeb ČNB nečekám. Příští pohyb na sazbách ČNB by měl být směrem vzhůru, takový krok ale nyní očekávám nejdříve koncem roku 2020.

Za zmínku ale každopádně stojí, že na rozdíl od Evropské centrální banky či amerického Fedu nejsou středoevropské centrální banky v situaci, jež by vyžadovala změkčení měnové politiky. Situace ve středoevropských ekonomikách i nadále vyznívá buď pro stabilitu úrokových sazeb, což se týká ČNB anebo polské centrální banky, anebo pro debatu o pozvolném zpřísňování měnových podmínek, což je aktuální pro centrální bankéře v Maďarsku a Rumunsku.

Radomír Jáč
hlavní ekonom
Generali Investments CEE